Bartozel: Spasitelem se necítím

„Moje výška je někdy výhoda, protože mě obránci mnohdy v dané situaci podcení,“ myslí si 18letý Bartozel, jenž v letošní sezoně zatížil konto soupeřů devíti trefami a má rázně nakročeno k překonání své loňské 11brankové mety.

Jak se vám to povedlo naposledy v neděli?

U obou gólů má velkou zásluhu Dekleva, který mě našel dlouhým autem. Před zápasem jsme si dlouhé auty nacvičovali a jsem rád, že nám to tak perfektně vyšlo. Věděl jsem, kde to „Deki“ hází, a povedlo se mi dostat k míči a nastavit hlavu. Ale už se mi to párkrát povedlo i dřív.

Dobírali si vás spoluhráči? Přece jen k zakončení vy osobně používáte spíš nohy…

Kvůli těmto gólům si ze mě kluci dělají srandu neustále.

Co vás budou dva góly v kabině stát?

Po pravdě ještě nevím, ale něco budu muset přinést. (Směje se.)

Svými góly táhnete Brumov k záchraně. Cítíte se spasitelem?

Určitě ne. Není důležité, kdo dává góly, ale abychom splnili svůj cíl se zachránit.

Třetí rok hrajete jen o udržení a mladý tým je pod velkým tlakem. Jak je to pro vás coby jednoho z klíčových hráčů a opor náročné?

Není příjemné hrát pořád o záchranu. Vždy se hraje uvolněněji, když se hraje třeba o postup. Ale doufám, že to zvládneme a bude se nám dařit lépe než na podzim.

Během zimy jste měl opět nakročeno k odchodu do Slovácka. Proč jste se rozhodl nakonec zůstat?

Slovácko se mi ozvalo, dost jsem nad tímto uvažoval. Ale nakonec jsem se rozhodl, že Brumov nenechám „na holičkách“. Snad budeme pokračovat v dobrých výsledcích.