ANALÝZA: Bude fotbalová Tescoma sahat na postup?

1. O umístění a ztrátě na čelo tabulky

Říká se, že útočit ze zadních pozic je lepší. Ne vždy to ale platí.

„Loni jsme skončili podzim s obrovskou ztrátou poslední. Na jaře jsme bodovali a manko postupně dotahovali. Jenže naši konkurenti v devadesátých minutách vyhrávali a na mužstvo to pak zanechalo psychickou stopu,“ připomíná Minář jarní spanilou jízdu za záchranou, kterou Tescoma po šesti zápasech bez porážky ukončila debaklem v Jablonci v závěrečném kole.

„Ústí mě teď nezajímá, je hodně daleko. Když si ale vzpomenu, co jsme dokázali na jaře zlikvidovat, tak tvrdím, že se může ve fotbale stát cokoliv.“

2. O motivaci

Zatímco první liga plní každodenně stránky celostátních novin a podrobně ji mapuje i televize, druhá liga je označována za džungli. Vyrovnat se s ní nebylo pro Šmahaje, Zbožínka, Kroupu a spol. jednoduché.

„Kluci byli zvyklí na určitý mediální zájem. Na druhou stranu jsme to byli my: hráči, trenéři, funkcionáři, kteří jsme se postarali o sestup. Proto jsem hráče nabádal, že by to klubu, který vůči nim vždy plnil svoje povinnosti, měli vrátit. Stejně jako někteří z nich jsem měl i já dvě nabídky, ale vyhodnotil jsem to tak, že zůstanu,“ přiznává Minář.

3. O změnách v týmu

I po sestupu zůstalo na zlínské soupisce 11 hráčů, kteří mají na svém kontě dohromady 1257 prvoligových zápasů. Takovými zkušenostmi se sice nemůže pochlubit žádný celek ze druhé nejvyšší soutěže, jenže ze základní jedenáctky jara nastupovali na podzim jen stopeři Kroča, Zbožínek, záložník Šmahaj a útočník Kroupa.

„Stále nám bylo předhazováno ze všech stran, že mužstvo zůstalo pohromadě. Jenže odešli Baránek, Čelůstka, Trubila, Dostálek, Rýdel, Vyskočil, Zúbek a k tomu přibyl dlouhodobě zraněný Bača. Když to spočítáme, tak je to skoro 80 procent týmu, který se na jaře téměř zachránil. Čím se prezentuje Ústí a Hradec? Že má pohodu, protože mančaft je dlouhodobě spolu. I to je důvod, proč jsme až za nimi,“ srovnává Minář situaci s největšími konkurenty a hned přidává další příklad z první ligy.

„Podívejte se třeba na Slavii, která prožívá špatné období. Také to vyhodnotila tak, že jedním z důvodů jsou velké změny v kádru. U nás nastalo v létě něco podobného. Přišli Lukaštík, Jelínek, Görner, Vozábal, Skácel, kteří jakési zkušenosti mají. Tým ale doplnili mladíci Šrom, Elšík, Bačík, kteří ve druhé lize neodehráli ani pět utkání. Obměna mužstva byla až abnormální. K tomu musíme připočíst zklamání hráčů, kteří zůstali. Třeba Zbožínek měl možnost podepsat lepší smlouvu v Brně. I na tomhle charakterovém klukovi šlo vidět, že nemá v přípravě čistou hlavu. Tohle všechno byly objektivní příčiny, že si mužstvo tak dobře nesedlo,“ vysvětluje Minář časté herní tápání svého výběru.

4. O obdržených gólech a otočených zápasech

Zlín dostal branku jako první v 11 ze 16 podzimních duelů a v sedmi z nich přesto bodoval, z čehož pětkrát zvítězil. Tím se nemůže pochlubit žádný druholigový tým. Dvacet inkasovaných gólů je ale o devět více než u Hradce Králové a v porovnání s Ústím dokonce o polovinu.

„Šest změn v obraně a záloze se muselo projevit. Hráči se změnili typologicky. Třeba Dostálek s Rýdlem byli silní v defenzivě, drželi prostor. Po tom jsem volal celý podzim, protože tohle nám scházelo. Hra středové řady se odrazila i v ofenzivě. Její produktivita byla slabá. Záloha je motorem mužstva a my jsme v ní takovou kvalitu neměli. Taky nefungovala komunikace na hřišti. Dal jsem třeba pokyn, abychom stáhli hru na tři obránce a někteří se to dozvěděli až v kabině v přestávce. Hráči mezi sebou nemluví, což je náš obrovský problém,“ stýská si Minář.

5. O porážce v Hlučíně

Exligista načal podzim velmi dobře. V Mostě čelil dvěma problematickým penaltám a přísnému vyloučení Malcharka, přesto remizoval. Následující dva domácí zápasy zvládl výsledkově i herně. Pak si jel pro tři body do Hlučína, který předtím prohrál všechny duely celkovým skóre 1:8. Jenže favorit u nováčka padl.

„Hlučín byl pro nás šokem. Mužstvo z předchozích utkání nabilo přesvědčení, že to půjde samo. Hráči si ale sami vyzkoušeli, že druhá liga se hraje jinak než první. Převládá v ní nasazení, odhodlání, fotbalovost jde stranou. Ať je tým jakkoliv kvalitní, když nepřidá tuhle nadstavbu, nemůže v ní uspět.

Porážka v Hlučíně na nás zanechala daleko větší stopy, než jsme si původně mysleli,“ vypráví s odstupem času Minář.

„Zápasy po Hlučínu jsme nevyhrávali herním projevem nebo suverenitou, ale spíše silou vůle. Věděli jsme, že to není ono.“

6. O pokutě

Přestože to nikdo ze zainteresovaných nechtěl potvrdit, ze slov hráčů se dalo vytušit, že se nad nimi vznáší po několika zbytečných ztrátách Damoklův meč v podobě finančního postihu. Až po skončení podzimu to Minář bez obalu přiznal.

„Po domácí porážce se Žižkovem jsem hráčům včetně nás trenérů navrhl pokutu. Byla hodně vysoká a otevřená po celý podzim. Po prohře v Třinci jsme si interně stanovili, že musíme v posledních čtyřech zápasech uhrát určitý počet bodů, což se povedlo až závěrečným vítězstvím v Čáslavi,“ naznačuje Minář, že ani devět bodů by hráče od citelného zásahu do rodinného rozpočtu neuchránilo.

Jako kouč týmu a zároveň ředitel klubu se přitom ocitl ve schizofrenní situaci.

„Z mé pozice to není ideální stav, protože za jedenáct let, co tuhle práci dělám, a mohl jsem pracovat s různými trenéry velkých jmen, jsem nezažil, aby někdo navrhl pokutu mužstvu, pokud to neudělalo vedení klubu. Jenže nemůžeme směrem k pokladně, ať už jde o hráče nebo trenéry, jenom natahovat ruce. Jestli se nám nedaří, musíme umět přijmout i trest,“ zdůrazňuje Minář.

7. O stěhování do Kunovic

Na Letné začala v polovině září dlouho očekávaná výstavba vyhřívaného trávníku, takže Tescoma se musela na zbytek podzimu odstěhovat. A protože Kroměříž druholigistu na Obvodové nechtěla, zbyla pouze kunovická Bělinka.

Zlín na Slovácku v netradičních pátečních termínech před hrstkou nejvěrnějších třikrát vyhrál a až v posledním duelu remizoval s Hradcem. Jako doma se ale necítil.

„Mužstvo hrálo ze šestnácti zápasů dvanáct mimo vlastní stadion, což mu nemůže dát pohodu. I když jsme utkání v Kunovicích v zásadě zvládli, soupeři si k nám více dovolili, než kdybychom hráli na Letné,“ míní Minář.

8. O ambicích

„Být po podzimu dva body od druhého místa a říkat, že nechceme postoupit, by byl alibismus. Je to ale podmíněno tím, že kádr i podmínky pro mužstvo zůstanou stejné,“ pronesl Minář po podzimu.

Před jeho startem přitom hovořil mnohem opatrněji.

„Vzhledem k tomu, že jsme po pádu z první ligy nevěděli, co čekat, tak jsme se prohlášením o okamžitém návratu bránili,“ vyložil trenér, který hodně spoléhá na zimní přípravu.

„Budeme mít daleko více času než v létě, aby si mužstvo sedlo. Jeho síla půjde nahoru i tím, že konečně budeme hrát na vlastním hřišti.“

A případné prémie za první dvě místa?

„Stanovené nejsou. Jak ale znám pana Červenku (majitel klubu), tak v případě postupu by určitě nějakou odměnu dal.“

9. O posilách

„Budeme posilovat podle ekonomiky klubu, která je na prvním místě. Z pozice trenéra mám představu, kde mužstvo tlačí bota, ale z místa ředitele klubu vím, co si můžeme dovolit,“ tuší Minář, že není jen na něm, jak bude vypadat jarní tým.

„Byť já sám jsem ambiciózní, tak nemůžu říct, že chceme tyhle hráče, abychom pak neměli na jejich výplaty. Klobouk dolů před panem Červenkou, že ekonomiku drží takovým způsobem. Ukažte mi v první nebo druhé lize, kolik je oddílů, které nemají dluhy a platí hráčům pravidelně,“ ptá se Minář, který se bude snažit prodloužit smlouvu brankáři Kořínkovi a nejlepšímu střelci Liboru Žůrkovi.

„Stojíme o to, aby zůstali. Jsem přesvědčený, že pokud nebudou mít zajímavé angažmá v zahraničí, tak neodejdou. Libor opět ukázal svou kvalitu. Není s ním jednoduchá práce, ale pro mužstvo je strašně důležitý hráč,“ vypíchl Minář.

10. O spojení A-týmu a juniorky

Tescoma loni spadla nejen z první ligy, ale také její juniorka z MSFL. Teď mají oba celky reálnou šanci na postup, rezerva dokonce vede divizi. Co hledat za tím, že svůj propad zastavila?

„Spojili jsme všechny hráče dohromady. Trénujeme v 28 lidech. Nerozdělujeme přitom hráče na áčko nebo béčko. Bereme to tak, že musíme připravit dvě mužstva na víkend. Pro mladé kluky je plus, že mohou trénovat s hráči jako Vozábal, Zbožínek, Žůrek. Na druhou stranu ale konkurenceschopnost a tlak směrem ke zkušeným nejsou tak velké. My jsme se ale touhle cestou rozhodli jít. Uvidíme, co nám přinese.“