„Bylo mi to jasné, hned jak jsem uslyšel prasknutí v ramenu. Zkoušel jsem ještě chvíli hrát, jenže bolest byla nesnesitelná,“ líčil včera Rýdel.

Nejtěžší zranění jeho kariéry musela vyřešit středeční operace. „Přišili mi vazy ke klíčové kosti a zpevnili ještě dráty. Tři týdny budu mít ortézu a pak můžu začít s rekonvalescencí,“ vykládal smutným hlasem.

Patálie s ramenem ho potkala v nejméně vhodnou dobu. Zlín se po čtyřech výhrách přiblížil už zdánlivě ztracené záchraně. „Ruka mě bolí, ale ještě více mě bolí, že nemůžu klukům pomoci na hřišti,“ mrzí Rýdela.

Nedělní zápas Tescomy proti svému mateřskému klubu bude sledovat z tribuny Androva stadionu. A komu bude držet palce? „Přece Zlínu,“ vypálí okamžitě.

Možná i proto, že ho Sigma hodila loni v létě přes palubu a pustila do druholigové Karviné, odkud zamířil v zimě do Baťova města. V Tescoma přitom ukázal, že na nejvyšší soutěž rozhodně má. „Už jsem dostal nějaké nabídky,“ podotkl. Od koho však prozradit nechtěl.

S návratem do Sigmy ale příliš nepočítá. „Bavil jsem se panem Kubíčkem, ještě si sedneme. Že bych ale pokračoval v Olomouci, nadějně nevidím,“ přiznal Rýdel, který se nechtěl moc bavit ani o případném pokračování ve Zlíně. „Počkám, až skončí sezona.“