Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Šel jsem do Bohemky kvůli prostředí a skvělým fanouškům. Povzbuzují od první až do poslední minuty. Já i hráči si to užíváme. Přál bych každému, aby to zažil. Konkrétně třeba lidem ve Zlíně, kde až na výjimky, jako jsou zápasy s Baníkem, je prostředí chladnější,“ říká fotbalový trenér Pavel Hoftych, který loni po 19 letech opustil Moravu a vydal se do Prahy.

Tento týden se vrátil do známého prostředí. Svoje mužstvo vzal do Luhačovic na soustředění. A dokonce i sem dorazili na přípravné duely příznivci se zelenobílými šálami kolem krku.

Zažil jste něco podobného i v Tescomě?

Ne. Na naše zápasy jezdí lidé dokonce až z Moravy. Závazek vůči divákovi na Bohemce je daleko větší. Tlak si trenér na sebe vytváří sám, protože diváci chtějí vidět vítězství a přejí si postup do ligy.

Po podzimu vedete druhou nejvyšší soutěž a podle mnohých jste už jednou nohou v nejvyšší soutěži. Souhlasíte?

V jednu chvíli jsme se začali postupovým příčkám vzdalovat. Pak jsme se ale bravurním závěrem, kdy jsme udělali sérii pěti vítězství, vrátili na první místo. Přestože máme respekt ke všem soupeřům, v tuto chvíli si to můžeme pokazit jen sami. Teď nás zajímá jenom postup a o ničem jiném se nebavíme. Před sezonou byly vyhlídky střízlivější.

Zkuste srovnat první a druhou ligu.

Diváckou kulisou je pro mě druhá výše. Až na utkání na HFK Olomouc, ve Vítkovicích a ve Fulneku neklesla venkovní návštěva pod tři tisíce diváků. Na našem stadionu v Ďolíčku bylo několikrát vyprodáno. Co se týče úrovně, tak druhá liga je tvrdší, houževnatější a hlavně nepříjemně vyrovnaná. Vyhrát může každý s každým. Z pozice druhého týmu tabulky jsme třeba prohráli v sedmém kole ve Vítkovicích, které neměly ani bod. Tenkrát padaly pokuty.

Říká se, že mezi týmy z konce první ligy a ze špičky druhé není velký rozdíl. Jsou tedy Tescoma a Bohemians 1905 na podobné úrovni?

Na začátku sezony jsme na tom byli v porovnání se Zlínem výrazně hůře. Jestli bychom na tom byli lépe teď, nedokážu posoudit. Troufám si ale říci, že se současným mužstvem Bohemians bych se nebál hrát první ligu. Ve Zlíně jsme to měli obvykle tak, že do základního kádru patřilo čtrnáct hráčů a dalších šest bylo doplněno z juniorky. V Bohemce je dvacet kluků a všichni můžou hrát v základu. Konkurence je velká.

Ve Zlíně jste zažil boj o záchranu, v Bohemians usilujete naopak o postup. Je to velký rozdíl?

Když hraješ o záchranu v jakékoliv soutěži, tak ti stačí jednou vyhrát, jednou remizovat, třikrát prohrát, ale pořád jsi tam. Když ale chceš postoupit, tak musíš neustále vítězit. Remízy nestačí.

V Bohemians hraje jeden z největších českých talentů, devatenáctiletý Jan Morávek. Všichni na něj pějí ódy. Je skutečně tak dobrý?

Jsem přesvědčený, že do dvou let, pokud se bude zlepšovat jak teď, může nahradit Rosického v reprezentaci. Nevidím víc adeptů na jeho post středního tvořivého záložníka. Je lepší než hráči typu Matějovského apod. Má to srovnané v hlavě, uspěl nedávno na testech v Schalke.

Trénoval jste někdy podobně talentovaného fotbalistu?

Jediný, ke komu bych ho mohl přirovnat, tak je Eda Lasota ve své zlínské fazoně. Ten měl ale roky a zkušenosti. Morávek je jedinečný zjev našeho fotbalu.

V Ďolíčku se potkáváte se slavnými hráči minulosti, Panenkou, Dobiášem… Jací jsou?

Super chlapi. Hraví, pořád mastí karty. Máme spolu perfektní vztah, pokecáme, zasmějeme se. Vážím si toho, že s takovými osobnostmi můžu prohodit pár slov. Celkově jsou vztahy v klubu na úrovni a korektní. Co si řekneme, platí.

V Praze existují dva kluby s názvem Bohemians, které se přou o to, kdo je pravá Bohemka. Vadí vám to?

Tohle neřeším. Když si srovnám, že Střížkov hraje na Žižkově a chodí na něj osm set lidí, a na nás v Ďolíčku sedm tisíc, tak se není o čem bavit.

Tescoma je po podzimu v první lize poslední. Téměř každý ji odsuzuje k sestupu. Jak se vám takové řeči jako bývalému hráči a trenérovi Zlína poslouchají?

Nechci předjímat. Nějaké informace z klubu mám, a pořád je velká pravděpodobnost, že se dá liga zachránit. Někde jsem četl, že sezona bude pro Zlín čtrnáctikolová. Já říkám, že začátek udělá strašně moc. V případě, že zaboduje na Žižkově a porazí doma Kladno, tak je rázem ve hře mezi dalšími šesti mančafty. Pokud ale úvod nezvládne, vlak mu začne ujíždět, a to velkou rychlostí.

V minulé sezoně pod vaším vedením skončila Tescoma osmá. Proč tak náhlý propad?

Zlomilo se to loni v zimě, kdy po odchodu Opiely a Vidličky nebyla ochota vrátit některé peníze do cílených nákupů dvou hráčů. Kluci jako Zbožínek, Žůrek, Vyskočil, Malár, Baránek, Šmahaj měli výbornou formu a stačilo mužstvo jenom trošku připumpovat. Ukázalo se to už na jaře. Hlavně domácí hra se nám nedařila.

Zlín ale získal loni v zimě z Brna útočníka Pacandu a záložníka Musila. To nestačilo?

Třeba příchod Pacandy byl jenom marketingový tah. Věděli jsme, že od něj nelze nic očekávat. Musil byla zase náhrada za Zapletala. My jsme ale potřebovali levého a pak konstruktivního středního záložníka místo Opiely. Tam nás tlačila nejvíce pata. S Opielou a Vidličkou odešla konstruktiva. Přesto osmé místo považuji za velký úspěch. Kamkoliv jsem přijel, tak mi k němu každý blahopřál. V Příbrami, na Kladně, v Bohemce… Oni to berou jako něco mimořádného, protože znají zlínské prostředí. Kdežto tady ve Zlíně se po sezoně pomalu řeklo jenom osmí. (Ironicky.)

Vadilo vám to?

Mě to mrzelo hlavně kvůli hráčům. Zasloužili si daleko větší uznání. Měli jsme jim pomoci tím, že dokoupíme posily.

Ve Zlíně se od vašeho odchodu čtyřikrát změnil trenér. Co na to říkáte?

Situaci to neprospívá. Často se mění herní styly. Když přijde trenér zvenku jako Mazura nebo Levý, který nezná specifické zlínské prostředí, jeho zákonitosti, tak mu trvá, než se sžije. Zlínská kabina hlavně potřebuje výrazně povzbudit, než zatlačit, protože v ní nejsou vůdčí typy. Kdo to nepochopí, neuspěje.

Dokážete si představit, že se jednou vrátíte?

Ve fotbale jsem nikdy neplánoval. Neplánoval jsem ani, že se stanu trenérem, dokud mě do toho neuvrtal kamarád Vlasťa Mareček. Jdu za tím, co chci. A zatím se mi to plní. Teď před námi stojí úkol postoupit s Bohemkou zpátky do ligy. Co se týká Zlína, mám tady pořád byt. Cítím se napůl Zlíňákem. Poznal jsem tady hodně skvělých lidí, se spoustou si volám. Dnes si odtud vezu deset litrů slivovice pro známé. Moc tomu sice nerozumí, ale chtějí pravou moravskou. (Úsměv.) Třeba si ji ze Zlína zase odvezu v příští sezoně po prvoligovém zápase.

Chvíli jste trénoval i ve Slovácku. Nepřekvapuje vás, že místo avizovaného postupu do první ligy hraje o záchranu?

Ano. Ale Slovácko teď výborně doplnilo tým a o jeho budoucnost nemám obavy. Jeho největší posilou je Laďa Krejčí na pozici ředitele klubu, protože fotbalu rozumí, dělal ho dlouhé roky a na vysoké úrovni. Přesně tohle Slovácku předtím chybělo. Věřím, že Krejčí ho nastartuje, aby se příští rok rvalo o postup.

Diváci vás často vidí na obrazovce jako spolukomentátora fotbalových přenosů. Zdá se, že nejste vůbec nervózní a baví vás to…

Těší mě zájem televize, užívám si to. Kdyby to stálo za starou belu, tak mě nikdo nepozve. Až na Bosáka jsem spolukomentoval se všema. Taky mě zvou na fotbálky, za což jsem rád. Poznám spoustu zajímavých lidí.

Vídáte se i s hercem Ivanem Trojanem, velkým fanouškem Bohemians?

Párkrát ano. On má vřelý vztah ke kabině. S kluky byl na zakončení sezony. My jsme ho zase pozvali na dvě tréninkové jednotky, kdy jsme hráli staří proti mladým a v obou dvou zápasech jsme zvítězili. Jako fotbalista je zarputilý. Ivan nás zase na oplátku vzal do Dejvického divadla na představení Brouk v pytli.

PAVEL HOFTYCH

Narozen - 9. května 1957

Hráčská kariéra

(74–84) Neštěmice, (84–86) Ústí nad Labem (II. liga), (86–88) VTJ Žatec (III. liga), (88–89) RH Cheb (I. liga), (89–92) Slušovice (II. liga), (92–96) Zlín (I. liga), (96–99) Klingenbach (II. liga), (99–00) Kroměříž, 2000–01 Lužkovice

Trenérská kariéra

1999–2001 mládež FK Zlín, 2002 – 2006 asistent FC Tescoma Zlín, 2006 FC Slovácko B, 2006 – 2008 Tescoma Zlín, od června 2008 Bohemians 1905