Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Po pravdě ve svém věku jsem rád za každou šanci, přestože se stále cítím plný sil, stejně tak že dokážu pomoci týmu k co nejlepšímu výkonu a výsledku. Rád bych zde minimálně sezonu dohrál, ale musím být ve svém věku soudný a v zimě vyhodnotit můj přínos pro tým. Jsem rád za každý půlrok," konstatoval Hubáček.

Řešil jste po skončení sezony i jiné nabídky?

Ne. V mém věku se už nabídky nehrnou, navíc už si dělám agenta sám.

Máte za sebou dva týdny intenzivní přípravy. Jste fit?

Zdraví slouží, v podstatě v týmu až na pár výjimek všichni trénují tak, jak mají. Žádné úlevy osobně nemám, makám naplno jako zamlada. (úsměv)

Co vás v přípravě nejvíce a nejméně baví?

Tak to úplně neberu. Příprava je nezbytná část sezony a vzhledem k mé končící kariéře si ji i užívám. (úsměv) Navíc se oproti mým začátkům dost změnila. Kromě toho, že je pestřejší, již se více přizpůsobuje individualitě. Dříve neexistovaly sportestery, všichni běhali stejně. Nyní po testech už každý ví, na jaké tepové frekvenci musí pracovat, aby zlepšil kondici. Nemusím tak už běhat za chrty s vypláznutým jazykem. Bez balonu ale i tak běhaní moc nebaví.

Jak snáší vaše tělo s přibývajícím věkem zápřah přípravy?

Snažím se makat, co to dá. Co mám, se mi daří plnit. S postupem času ale vstřebávání únavy trvá déle. Někdy ráno se hůře vstává, ale i kvůli povinnostem v rodině, kdy vodím syna do školy, mám pevný režim. Večer ale během léta více odpočívám, chodím vyplavat únavu. Už vím, co na mě platí. (smích)

Která příprava – letní, nebo zimní – je náročnější?

Asi zimní. V létě je tepleji, mohu se okoupat, v zimě mě štve nejen chlad, ale brzké stmívání. Ale co se týče objemu, to je jedno.

Na zkoušku přišli Polák Glowacki a Slovák Karaš stejně jako z Vlašimi Kučera. Trénují ještě s vámi? Jak se vám jako zkušenému mazákovi jeví?

Glowacki s Karašem nás na začátku týdne opustili, týden s námi trénovali a odehráli dva poločasy. Nejevili se špatně, ale záleží na vedení. Každopádně nároky na první naši ligu jsou jiné než na druhou slovenskou či polskou.

Kde podle vás tedy je potřeba posílit?

Rozhodně odchod Koreše je citelnou ztrátou a bude jej potřeba nahradit. Čas na posílení ještě je, přestupové okno je až v polovině srpna.

Coby nejstarší hráč z kabiny radíte trenérovi, dá na váš názor?

Když je potřeba, ozvu se, ale trenér má tři asistenty a názorů slyší dost. Pořád jsem jen hráč a soustředím se hlavně na sebe.

Nováčky soutěže jsou Karviná a Hradec. Co od nich očekáváte?

Votroci už mají s ligou zkušenosti, pohybují se na hraně, vědí, co je čeká. Karviná je úplný nováček, který jako my vsadí na bojovnost. Čekám, že budou hrát jako my na jaře. Každopádně hovořit o někom, že je jasný postupující, je troufalé, nelze podcenit nikoho. V tomto směru jsem velice opatrný.

Druhý rok je pro nováčky vždy kritický. Čekáte složitější sezonu?

Ono se to nejen říká, ale to tak i je. Nároky se na nás budou zvedat, roční doba hájení končí. S výjimkou třech čtyř celků nahoře bude liga opět vyrovnaná, rozhodovat budou maličkosti.

Kde se bude Zlín pohybovat?

Přál bych si co nejvýše, ale reálně kdybychom skončili do desátého místa, ideálně zlatý střed.

Kdo a kolik týmů bude hrát o záchranu?

Těžko říci, co čekat od nováčků. Jsou tam týmy, co hodně oslabily, ale do startu je ještě daleko.

Překvapilo vás něco z posledních přestupových tahů?

Moc obšírně to nesleduji, ale docela mě překvapilo, jak moc Brno propouštělo. Ale do přestupního termínu se může vše změnit.

Podívejme se trochu do vaší budoucnosti, jaké máte plány po skončení fotbalové kariéry?

Zatím bych chtěl ještě hrát fotbal, další budoucnost nehrotím. V tomto věku jsem smířený, že to musí jednou skončit, tak to beru. Čím více si kariéru prodloužím, tím lépe, ale musím být soudný. Když by byla dobrá parta, tak třeba bych si zahrál i nižší soutěže, jednou týdně zatrénovat a zahrát zápas.

A co potom?

Nebude snadné s něčím začít, ale ani manuální práce se nebojím. Že bych byl velký kutil, to asi ne, ale doma, co je potřeba, si opravím. (úsměv)

Jak intenzivně sledujete fotbalové Euro?

Vybírám si, viděl jsem asi menší polovinu zápasů. Hodně se mi líbí Itálie, velké překvapení je Island. Líbilo se mi v základní části Chorvatsko, nyní je mým černým koněm na titul Itálie. Jsou mi sympatičtí, mají dobře poskládaný tým, dobrého trenéra a oblíbence mezi tyčemi Buffona.

O víkendu v rámci Perleťového poháru v Žirovnicích vyzvete Znojmo a Jihlavu. Trenéři na výsledek moc nehledí, ale jak jsou pro hráče důležité výhry v přípravě?

Dobrá příprava rovná se špatná liga. Trošku jsme to naplnili po zimě, proto bude lepší něco mezi tím. Na výsledcích ale opravdu až tak moc nezáleží, hlavně se dobře sehrát.