Kliknutím zvětšíte
„Tehdy jsem kompletně změnil jak soukromý, tak pracovní život a přijal výzvu ve Fastavu. V této práci jsem se našel a jsem zde rád,“ hlásí urostlý 39letý sympaťák, který se jako většina členů týmu v minulých dnech v rámci utkání 2. kola Evropské ligy Lokomotiv Moskva – Fastav Zlín dostal do Ruska poprvé.
„Já se těším všude, miluji cestování,“ pokyvuje Molek, bratr tiskové mluvčí Zuzany.
Váš kolega masér Patrik Hučko už byl v Rusku před necelými 13 roky, kdy s hokejovým Zlínem v rámci turnaje Six hrál v Petrohradu.
Vyzvídal jste, co váš v Rusku čeká?
Trochu ano, Patrik, jak je u něj zvykem, tasil z rukávu jednu humornou historku za druhou. (smích)
Kam jste se dostal se zlínským fotbalem nejdále?
Protože první ligu zažívám až poslední tři roky, tak nejdále to je nyní. Do té doby to byly v rámci přípravy hlavně výjezdy na Slovensko, do Polska a třeba na soustředění do Turecka. Více zemí jsem ale poznal sám díky své cestovatelské mánii.
Povídejte…
Protože jsem svobodný a bez závazků, fotbalový klub je prakticky má manželka (smích), a když je čas, vyrážím do světa. Mám rád cestovatelsky ne tolik známá místa, například Irán, Chile či další exotické země. Láká mě dobrodružství. Sám bych ale do Moskvy popravdě nejel, na druhou stranu za půldruhého dne jsem tady toho moc neuviděl. Povinnost ale je selfíčko na Rudém náměstí.
Je práce v Rusku pro tým více než obvykle?
Ani ne, zápasové dny, pokud má člověk vše sbalené a nachystané, jsou už více méně rutina. V podstatě je jedno, jestli jedete do Ostravy nebo Moskvy. Bagáž do Ruska je o něco málo těžší, ale jinak nic výjimečného.
To tedy platí to i pro hráče?
Přesně tak. Na začátku sezony, během jednoho výjezdu, se vždy vytvoří dvojice, které spolu spí na pokoji a vzhledem k multikulturnosti týmu jsou jasně dané. Máme tak africké či balkánské pokoje… (úsměv)
Jak hráči dokážou na výjezdech relaxovat?
Nejvíce se hrají karty a hry na chytrých telefonech. Najde se zde i playstation, ale nejvíce pozoruji karbanictví. Nejčastěji je mají v rukou Pepa Hnaníček či brankáři Zlámal se Švengerem. (smích)
Knihy a čtenářské kroužky ve zlínské kabině nejsou v kurzu?
Občas vidím u hráčů knihu, většinou se jedná o životopis nějakého úspěšného sportovce, ale čtenářský kroužek tady nemáme. Přitom já miluji čtení, není pro mě problém přečíst knihu za týden. Vyhledávám literaturu faktu, historii. Z toho vyplývá má touha cestovat a poznávat nové kouty.
Na stadion Lokomotivu dorazila i téměř stovka skalních fanoušků. Překvapilo vás to?
To je fantastické číslo, klobouk dolů, absolvovat takovou dálku. Kluci to berou, jako bych bral já, že si přijeli Evropskou ligu užít. Kdybych byl na jejich místě, tak jsem úplně všude. (smích)
V minulosti jste byl také velký fotbalový fanoušek.
Ano, ale to bylo hodně dávno a nejezdíval jsem se Zlínem, fandil jsem jinému prvoligovému klubu. Jeho jméno si ale nechám pro sebe. (smích) Absolvoval jsem i několik výjezdů po Evropě, do Holandska, Německa či Rakouska. Nyní ale už v mém srdci je místo jedině pro Zlín!
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
