Mařatice píší novou éru tamního fotbalu

11. 10. 2007

MAŘATICE - Přestože letos v Mařaticích oslaví již 75. výročí založení fotbalového oddílu, jeho novodobá éra je nepoměrně kratší. Po mnohaleté přestávce začaly hrát Mařatice před šestnácti lety v Sadech a později na škvárovém hřišti v Uherském Hradišti.

Vladislav Kieryk | Foto: DENÍK/Michal Sladký

Za opravdové znovuvzkříšení však lze považovat až přechod klubu na nově vybudované hřiště na Východě. „Tam jsme našli opravdové domácí prostředí, začali chodit fanoušci a především jsem mohli rozběhnout mládežnické týmy,“ přikyvuje předseda TJ Mařatice-Východ Vladislav Kieryk.

Když pomineme dřívější časy, tak jste jedním z nejmladších fotbalových oddílů na okrese. Popište nám začátky nové éry…

Začali jsme před šestnácti lety v Sadech, později jsme hrávali na škvárovém hřišti na Slovácké. Nikdy jsme ale neměli opravdové domácí prostředí jako dřív, když bylo fotbalové hřiště na Dukle. To jsme opět získali až v roce 2001, kdy bylo vybudováno nové hřiště na Východě.

Historie mařatického fotbalu je ovšem mnohem bohatší…

Letos budeme slavit už 75. výročí založení a u této příležitosti bychom rádi uspořádali oslavu s benefičním utkáním, na které bychom chtěli pozvat také žijící členy, kteří pomáhali fotbal v Mařaticích zakládat, jako pány Vařechu a Bečicu.

Dá se tedy říct, že nová éra mařatického fotbalu začala až přesunem na Východ?

Určitě. Ruku v ruce s návratem do Mařatic začali chodit diváci a také jsme začali budovat mládežnické týmy. Dřív bylo jen A-mužstvo, pak ale vznikl oddíl žáků, dorostu a od letošní sezony i béčko mužů. Tím se rozšířila členská základna, která zabezpečuje růst fotbalu.

Ten je nejlépe vidět na vašich výsledcích, kdy jste v průběhu několika let postoupili až do okresního přeboru?

Celou dobu jsme hráli základní třídu, během posledních čtyř let jsme ale zaznamenali dva postupy a letos druhým rokem hrajeme okresní přebor.

Je to pro vás konečná, nebo byste se chtěli posunout ještě výš?

Pro nás je okresní přebor ideální soutěž, ale pokud bude šance, tak bychom se nebránili ani postupu do I.B třídy, kde by nebyla nouze o derby. Třeba Jarošovu a Kněžpoli bychom se rádi podívali na zoubek. (úsměv)

Další soutěže už pro vás nejsou tak atraktivní?

Ve vyšších soutěžích ubývá atraktivních zápasů s blízkými soupeři, ale to je jen jedno hledisko. My navíc na lepší soutěž ani nemáme hřiště, které je u nás v současné době v dezolátním stavu. Snažíme se jej sice nějakým způsobem dát dohromady, zatím se nám to ale nedaří.

Hřiště je ale přitom relativně nové, čím to?

Je sice nové, ale je vybudované na navážce, a tím pádem se na něm nedaří trávě. Pak na něm zůstávají jámy, které není možné nijak zadrnovat. Když to zadrnujeme, tak se to zase hned vykopne. Chtělo by to nahoře na Východě položit umělou plochu a byl by naprostý klid.

S tím umělým trávníkem to myslíte vážně, nebo jen jako vtip?

Skutečně nad tím vážně přemýšlíme. Věřím, že ve spolupráci s městem by se to mohlo podařit. Stále je tam ale několik překážek. Hlavně by bylo potřeba hřiště převést pod Mařatice, protože v současné době stále patří občanskému sdružení Slovácká Slavia. V budoucnu bychom se do toho chtěli pořádně opřít.

Jak říkáte, je to ještě hudba budoucnosti, přesto - kolik by bylo potřeba peněz na vybudování odpovídajícího hřiště?

Asi šest milionů. Myslím si však, že by se to vyplatilo, neboť umělka by do budoucna mohla být zisková. Všichni vědí, kolik se v zimě platí za pronájmy plochy.

Ostatní zázemí, především šatny, máte na vyhovující úrovni?

V současné době už nám to nevyhovuje. V letošní sezoně nám ještě přibylo béčko a tři kabiny nám již nestačí. Chtěli bychom postavit nové, ale nejprve se musí vyřešit problémy s pozemky.

Teď byste tedy měli mít v Mařaticích čtyři mužstva - muže A a B, dorost a žáky. Dorostence ale v soutěžích hledám marně…

Ty jsme pro letošní rok vynechali, protože jich bylo jen sedm. V příštím roce nám ale ze žáků vychází dalších šest kluků a dorost znovu obnovíme. Stávající dorostenci hrají buď za naše béčko, nebo v dorostech Březolup a Jarošova. Na fungování mládežnických týmů máme eminentní zájem, je to jediný základ pro A-mužstvo, my si nemůžeme dovolit nakupovat hráče.

Dostali jsme se až k financím. Mařatice nejsou samostatná obec. Jaká je spolupráce s Uh. Hradištěm, máte od města odpovídající podporu?

Spolupráce s městem klape na výbornou. Nedostáváme sice žádné velké částky, ale dá se na tom stavět. Další příspěvky získáváme od sponzorů. Z těch peněz si pak platíme dopravu a vybavení, jako jsou míče a dresy. Hráči u nás nemají žádné odměny, hrají za pivčo a za klobásku, což je dneska jediná cesta. Na spoustě příkladů je vidět, že mít velké oči, je cesta do pekel. Pak odejde hlavní sponzor a fotbal v obci má existenční potíže.

Vám se zatím letos daří na výbornou, mužstvo se pohybuje na špici tabulky, takže spokojenost?

Zatím určitě. Momentálně u nás panuje pohoda, kluci jdou za svým cílem.

Určitě vás těší i to, že fotbal v Mařaticích táhne fanoušky?

Musím říct, že se tomu v oddíle dost věnujeme. Snažíme se pro naše fanoušky dělat různé soutěže, když se podaří, tak máme také roztleskávačku. Samostatnou kapitolou je pak náš fanklub, který s námi jezdí na každé utkání, což příliš oddílů nemá. Mají svoje vlastní barvy, vlajky a fandí nám. Někdy se sice chovají, jak by neměli, ale vždycky to usměrníme (úsměv). Každopádně bych chtěl velmi poděkovat všem, kteří se nějakým způsobem na chodu fotbalu v Mařaticích podílejí, ať už jsou to sponzoři, trenéři nebo třeba naši příznivci.