Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Potěšil mě. Byl přece jen prvním v divizi. Bylo to přece jen něco jiného, než jsem byl zvyklý," přiznal 28letý Tomšů, který v 58. minutě vystřídal jiného útočníka Jana Silného.

Jeho úkolem bylo rozhýbat hru svého týmu. „Mluvili jsme o tom, než jsem šel na hřiště. Měl jsem to tam uběhat a zkusit zakončit a dát gól," vysvětloval Tomšů, s jakými pokyny jej kouč Marek Sedlák poslal na hřiště.

V 63. minutě se k němu dostal míč, uvolnil se a umístěnou střelou vyrovnal na průběžných 1:1. Svůj úkol splnil. „Momentálně plním funkci žolíka. Nic jiného nešlo dělat, než oživit a vstřelit branku," pochvaloval si.

Také tuší, že v otrokovické kabině jeho premiérová trefa nezůstane bez odezvy. „Máme tam nějaký sazebník, takže to bude za minimálně jeden litr valašské slivovice," předpokládá.

Tomšů dosud zasáhl do obou jarních odehraných zápasů. V prvním domácím zápase proti Dolnímu Benešovu (3:0) nastoupil v základní sestavě, ovšem vydržel jen poločas. V Přerově (1:0) střídal na poslední čtyři minuty. „Cítím se na základ," přiznal nesměle Tomšů, který nasázel 290 gólů v okresních soutěžích na Zlínsku.

Přesto si uvědomuje, že skok o čtyři výkonnostní soutěže je výrazný. „Je to jasné, co si budeme povídat. Je to o čtyři třídy výš. Ale pokud se poctivě maká a chodí trénovat, půjde to," věří si Tomšů.

V čem je největší rozdíl, si všiml okamžitě. „Hráči jsou rychlejší, souboje těžší a agresivnější. Ale tím nechci říct, že by v okrese nebyly," vysvětluje.

Rád by se v divizní společnosti zabydlel, přesto si žádné vzdušné zámky nestaví. „Až čas ukáže. Čeká nás dalších 11 zápasů a vyhodnotíme to po skončení sezony," podotkl Václav Tomšů, který bydlí ve Zlíně, takže paradoxně to má do Otrokovic blíže než do Nevšové. „Navíc tady pracuji, takže bez problémů," pochvaloval si kanonýr Tomšů.