VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Útočník Pavel Malcharek: Liverpool? Jiný svět, jako bych letěl na Mars

Zlín – Byl rychlý, hbitý, míč si uměl ke kopačce snad přilepit. A jako cucák posílal mazáky „na párek". Tohle je budoucnost českého fotbalu, říkali o něm. Slyšel to zleva i zprava. Pořád.

31.12.2014
SDÍLEJ:

Pavel Malcharek.Foto: pro DENÍK/Dalibor Michalčík

Realita dneška? Všichni se zmýlili. Pavel Malcharek, někdejší obrovská naděje, na žádný fotbalový Olymp nevystoupá.

V šestnácti hrál pravidelně druhou ligu ve Vítkovicích. Pošilhávaly po něm nejlepší kluby planety. Třeba Liverpool, který ho i testoval. Jenže to je dávná minulost. Prošel několika tuzemskými kluby, v posledních letech kope ve Zlíně a tuší, že jeho kariéra už nikdy nebude taková, jak si ji vysnil.

Dospěl, zmoudřel, vyzrál. Má skromnější cíle.

„Chtěl bych si ještě zahrát první ligu. Ideálně ve Zlíně," říká osmadvacetiletý útočník ševců. „Ale vím, že jsem mohl být někde jinde. To z paměti nevymažu."

Třeba v Liverpoolu, který vás chtěl v roce 2003 koupit. Jak často si to přehráváte v hlavě?

Člověk nad tím občas zapřemýšlí. Občas se do té doby v myšlenkách vracím, že jsem byl v roce 2003 v Liverpoolu.

Kdy naposledy?

Vlastně často. (Smích.) Byl to pro mě zážitek, že si mě pozvali na testy. V té době jsem ty kluky sledoval v televizi, tehdy jsem hrál druhou ligu ve Vítkovicích. Byly to hvězdy. Třeba Owen, Gerrard, Heskey, Šmicer, Berger, Baroš nebo Dudek v bráně.

Asi vám spadla brada, když jste přišel do kabiny, co?

Byly to pro mě osobnosti. Najednou jsem se ocitl mezi nimi. Pro mě to byl sen. (Usmívá se.)

A co servis v klubu?

Zajistili mi všechno: letenku, pětihvězdičkový hotel, osobního řidiče, který nás vozil na tréninky. Měli fantastické sportovní centrum, které v té době otvírali. Tým měl veškerý komfort připravený jen pro sebe. Měli tam dvoumetrovou zeď kolem tréninkových ploch. Byl tam bazén, posilona, restaurace…

To musel být fantastický zážitek. Jaké byly vaše první pocity?

Asi jako bych letěl někam do vesmíru. Na Mars. (Smích.)

Údajně vás sledovalo na place sedm trenérů?

No bylo jich tam možná ještě víc. Ale hlavně bylo fajn, že hned první trénink jsem měl s liverpoolskou legendou Ianem Rushem. To je jeden z nejlepších útočníků klubové historie.

Byla to velká dřina?

Jsou velké rozdíly mezi tréninky u nás a v Anglii. Dbalo se tam strašně na detaily.

Příklad?

Měli jsme třeba střelbu na prázdnou branku, kde byly čtyři kruhy v každém rohu. Trenéři nás pozorně sledovali, každý musel vždycky trefit ten kruh, jinak bylo zle. Což jsem u nás v té době neviděl.

Tehdejší obránce Liverpoolu Sami Hyypia na vás prý promluvil ve sprše česky. Co říkal?

Řekl: Ahoj, český kamaráda! Bylo tam tehdy hodně Čechů, byl tam Berger, Baroš, Šmicer. A cizinci se od nich učili různé české věty. Měl jsem z toho vykulené oči. Byl jsem jak Alenka v říši divů.

Radil vám někdo z tehdejších hvězd Liverpoolu?

To ani ne. Ale říkali mi, že mám zůstat pořád svůj. Ať tam předvedu to nejlepší, co je ve mně. Sami trenéři mi říkali, že ten talent poznají.

A poznali ho?

Sledovali mě dlouho, takže asi jo. Tehdy jsem hrál kromě Vítkovic za českou mládežnickou reprezentaci, tam si mě poprvé všimli.

Ale údajně jste skauty zaujal hlavně ve druhé lize v utkání proti Xaverovu.

Ten zápas se mi povedl, dal jsem gól. Ale velký zájem měli už předtím, jen se chtěli podívat, jak si vedu v dospělém fotbale.

Přestup se nekonal. Proč?

Myslím, že lidé, kteří se kolem toho pohybovali, tak si chtěli přilepšit. Chtěli zkrátka za mě až moc peněz.

Kolik?

Co jsem zaslechl, tak prý 180 milionů. Ale nemůžu to tvrdit na sto procent.

To zní neuvěřitelně.

Přesně tak. Viděli ze mě zisk. Tu cenu vyšponovali až moc vysoko. Je logické, že Liverpool vycouval. Za tu sumu mohli koupit jiné, lepší hráče. Stovky jiných hráčů.

Například někoho jako Baroš, kterého koupil Liverpool za více než sto milionů.

To už byl hotový fotbalista, který pravidelně střílel góly v lize. Mi bylo šestnáct, hrál jsem druhou ligu. Nechápu, proč za mě chtěli takové bláznivé peníze.

Jaká by byla adekvátní částka? 30?

Asi jo. I když… i to se mi zdá moc.

Byl jste dlouho naštvaný, že Anglie padla?

Určitě. Ve hře byla varianta, že by mě Liverpool koupil a zůstal bych ve Vítkovicích. A pak bych se třeba posunul do ligy. To by pro mě bylo asi nejlepší. Ale bohužel nedošlo k tomu.

Jen kvůli vysoké přestupové částce?

Asi ano. Někteří lidé chtěli na mně zbohatnout.

Nakonec jste skončil v roce 2004 v pražské Spartě…

(Skočí do řeči.). Ale ještě než jsem podepsal se Spartou, tak jsem byl v Hamburku. Šlo o předsezonní testy. Vyžádal si mě jejich trenér Klaus Toppmöller. Vypadalo to nadějně. Měl jsem hrát za juniorku, ale v té době se ozvala Sparta.

Proč jste jí dal přednost?

Měla velký zájem. A můj manažer Paska usoudil, že to pro mě bude lepší cesta, protože béčko Sparty tehdy hrálo druhou ligu. Říkal mi, že kdybych nehrál v áčku, tak bych nic neztrácel a kopal ve druhé lize.

Později se ukázalo, že to byl špatný tah, že?

(Zamračí se.) Byla to fotbalová poprava!

Povídejte.

V áčku Sparty bylo asi šest útočníků. Bylo nereálné, abych je posadil. Měl jsem nějakých sedmnáct roků. To je věk, kdy fotbalista potřebuje pořád růst a růst. A ve Spartě jsem nerostl, zakrněl jsem. Vlastně mě hodila nějaké tři čtyři roky dozadu.

Ale hrál jste přece druhou ligu. Jako ve Vítkovicích.

Druhá liga už mi moc nedávala. Ano, ve Vítkovicích v prostředí, které jsem znal, by to asi šlo. Ale rozhodně ne v béčku Sparty. Kdo se ve fotbale pohybuje, tak ví, jak ta béčka vypadají.

Nakonec jste ale dostal šanci v prvním Sparty, že?

Byl to vlastně můj první ligový start. Šlo o zápas proti Drnovicím, skoro konec sezony. Odehrál jsem jen závěrečných pár minut, asi čtyři. Nic mi to nedalo.

Sparta tentokrát hrála Ligu mistrů. Tam jste už ale „čichnout" nedostal.

Jezdil jsem jako devatenáctý hráč, občas jsem byl na lavičce. Ale na trávník jsem se nikdy nedostal. De facto jsem přešlapoval na místě.

Ale zážitek to musel být přece silný, co?

To jo. Byl jsem v Lyonu nebo na Manchesteru United. Bylo to úžasné podívat se na tak slavné stadiony a před zápasem si tam zatrénovat. A pak vidět ty zápasy naživo, to pro mě byla škola.

Kromě Ligy mistrů jste si užil i reprezentační atmosféru. Prošel jste všemi mládežnickými výběry. Jaký zápas máte v paměti?

Byl to debut za reprezentační šestnáctku v roce 2001. Hráli jsme proti Švýcarsku a hned jsem dal hattrick.

Takže nejkrásnější repre start?

Dá se říct, že jo. Hrát první zápas za národní tým vůbec a dát okamžitě tři góly, to bylo něco nádherného. Ale i tak bych svůj výkon nepřeceňoval.

V národním týmu vás vedl Michal Bílek, někdejší nepřítel národa číslo jedna. Jaký byl?

Trenéra Bílka jsem zažil u reprezentace devatenáctek na mistrovství Evropy v Lichtenštejnsku v roce 2003. Vedl nás i celou kvalifikaci. Ta se hrála turnajově v Německu. Za Němce nastupoval Schweinsteiger a další hvězdy. Na závěrečném turnaji jsmě skončili třetí, takže o něm můžu říct, že to je velmi dobrý kouč. (Usmívá se.)

Většina fanoušků by s tím asi nesouhlasila.

Zažil jsem ho jako vynikajícího fotbalistu, který měl neskutečné přímé kopy. A potom i jako dobrého trenéra. Nemůžu proti němu říct nic špatného. Parta pod ním byla výborná, uměl tým stmelit. V mládežnické repre měl výsledky a pak se posunul k áčku.

Velkou kritiku si vůbec nezasloužil?

Ne všechno, co se dělo kolem nároďáku, byla jeho chyba. V té době neměl tak kvalitní hráče. Končilo hodně hráčů, neměl kvalitní jádro, pak nebyly výsledky. A vlna kritiky se strhla jen na něj.

Kromě Sparty jste v lize prošel několik dalších klubů. Slovácko, Plzeň nebo Baník. Kde jste se cítíl nejlépe?

Ve Zlíně! (Důrazně.) Zvykl jsem si na město, mám tady spoustu kamarádů, prostě se mi tu líbí. Ze všech štací, kde jsem byl, se mi ve Zlíně líbí nejvíc.

V poslední době ale nenastupujete pravidelně. Přemýšlíte nad odchodem z Letné?

Záleželo by na nabídkách. Něco sice mám, ale já chci zůstat ve Zlíně. Já to tady mám velice rád, zvykl jsem si tady. Jen nerad bych Zlín opouštěl.

Třeba nového kouče Páníka přesvědčíte…

Třeba ano. Všechno záleží na trenérovi. Jestli dostanu možnost a budu předvádět dobré výkony, tak si základní sestavu snad zasloužím. Pokud se mi dařit nebude, tak budu na lavičce. To je jednoduché.

Kdybyste si mohl cokoliv přát, co by to bylo?

Vrátit ligu do Zlína. Tohle město by si to zasloužilo. Zažil jsem podobnou věc v Plzni, která byla ještě nedávno hokejové město. Pak najednou Liga mistrů, nový stadion a každý rok boj o titul. Ale klobouk dolů před současným majitelem Červenkou, který to platí v podstatě ze svého. Bez něj by fotbal ve Zlíně nebyl.

Pavel Malcharek

Narodil se 16. února 1986 v Ostravě, měří 181 centimetrů.

Hraje na pozici útočníka, nastupoval i na kraji obrany a v záloze.

Je odchovanec Vítkovic, za které nastupoval v šestnácti letech ve druhé nejvyšší soutěži.

Patřil mezi největší talenty českého fotbalu. Byl na testech v anglickém Liverpoolu nebo německém Hamburku. V roce 2003 získal s reprezentační devatenáctkou bronz na ME v Lichtenštejnsku.

V roce 2004 odešel z Vítkovic do Sparty, následně oblékal dres Slovácka, Plzně, Zlína, Trnavy a Baníku Ostrava. Ve Zlíně hrál v letech 2008 až 2011, po roční odmlce se na Letnou vrátil a působí tam dodnes.

STATISTIKA

První liga: 89 startů/1 gól, druhá liga: 162/28, slovenská liga: 5/0.

Reprezentace: U16: 3/4, U17: 20/10, U19: 24/7, U21: 1/0.

MARTIN VRBAS

Autor: Redakce

31.12.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Hokejisté Aukro Berani Zlín (v modrém) v nedělním 13. kole doma vyzvali plzeňské indiány.

V neděli na hokejové Berany v 15 hodin, pak na Fastav. A za polovinu!

Divoké prase - ilustrační foto.

Policejní odstřelovači v akci

Kdo bude stotisícím divákem Městského divadla ve Zlíně?

Stotisícího diváka 72. sezony očekává v pátek Městské divadlo Zlín.

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

Startuje soutěž Chance být hvězdou. Točte a posílejte videa

Parádičky, skvostné góly. Bláznivý maskot, hluční fanoušci (a sličné fanynky). To všechno přináší fotbal. A právě dnes startuje soutěž, jež určí, kde najdete ty nejzajímavější borce.

AKTUALIZUJEME

OBRAZEM: Hubertova jízda

Svátek svatého Huberta připadá na 3. listopadu, v různých jezdeckých stájích se ale konají Hubertovy jízdy jako připomínka parforsních honů často již od konce září.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení