Chce to ale vyhrát v Třinci. Do skončení tohoto utkání jsou jakékoliv další úvahy zbytečné a já se do nich nebudu pouštět.

Jako hráč jsem zápasy o všechno miloval. Měly atmosféru, každý hrál s maximálním nasazením a jak nejlépe uměl. Všichni ze sebe vydávali maximum. Zažil jsem je vlastně jen v reprezentaci, v klubech, kde jsem působil, už bývalo před posledním kolem rozhodnuto. S Ajaxem jsme zpravidla slavili titul o několik kol dříve, stejně jako ve Spartě. V Juventusu jsme měli také druhé místo jisté ještě před závěrem, s Fulhamem jsme hráli střed tabulky. To, co teď prožíváme ve Zlíně, je pro mě svým způsobem nové.

Říkám to celé jaro a znovu to zopakuji: nepochybuji o tom, že náš tým bude na Třinec perfektně připravený, Kluci vědí, o co se hraje a únava či větší nebo menší šrámy půjdou stranou.

V první lize bude poslední kolo o něco klidnější, o titulu je rozhodnuto. Jako sparťanovi se mi to říká těžko, ale sportovně musím přiznat, že Plzeň si za tuhle sezonu zaslouží být šampiónem. Opravdu byla o kousek lepší než Sparta.

Prvoligové jaro nabídlo jeden velmi inspirativní příběh. Po pár kolech byl Liberec na sestup, v jeho týmu toho moc nefungovalo, klasický příklad krize. Ale dokázal se zvednout a nakonec se v předstihu zachránil. A ještě dokázal vyhrát domácí pohár a vybojovat si další účast v Evropě. Moc si přeji, aby se na ni dokázal dobře připravit a přinesl do národního koeficientu nějaké body, bylo by to pro náš fotbal jen dobře. Základem bude posílení kádru, tomu se zřejmě nevyhne.

Liberecký příběh může být pro mnohé kluby povzbuzením. Jasně dokazuje, že i když se nedaří, dokud soutěž neskončí, vždycky je naděje na obrat.

Držte nám palce v Třinci!

Váš Zdeněk Grygera