„Nebylo to nic příjemného. Hlavně ze začátku jsme se upozorňovali, že musíme hrát krátké střídání, abychom byli v tempu. Kometa měla trochu výhodu, že hrála už v úterý. Byli rozehraní. Zvládli jsme to však dobře,“ pochvaloval si zlínský kanonýr Jaroslav Balaštík, který v závěru pojistil druhou brankou vítězství svého družstva.

V elitní Leškově formaci si musel zvykat na nového spoluhráče. Místo zraněného Bedřicha Köhlera se na levé křídlo postavil Jiří Ondráček. „Na premiéru odehrál velmi dobrý zápas. Nervozita na něm nebyla vůbec poznat. Kdo jej zná, tak ví, že si z ničeho nedělá těžkou hlavu. Nakonec přes něj šla akce na druhý gól, takže má pro dnešek pochvalu,“ poslal kompliment svému spoluhráči, který dosud hrál na vsetínské farmě.

Přesto rozdíl v souhře musel být vidět. Ondráček drží hokejku na levou stranu. „Je to oproti Béďovi rozdíl. S Petrem máme zažité věci. O souhře jsme debatovali. Možná toho bylo na něj moc, ale chytil se rychle,“ poznamenal Balaštík.

Berani odehráli v defenzivě poctivý zápas, bez závažnějších chyb v obranné činnosti. Nedopustili žádnou přestřelku, i tak diváci měli o dramatické chvíle postaráno. „V posledních zápasech hrajeme zezadu. Praktikujeme způsob hry, který nám vyhovuje. Z protiútoku vždy nějaký gól dáme. Kuba nás v zadu také opět podržel,“ vysekl poklonu reprezentačnímu brankáři do 20 let.

Do Zlína dorazil početný tábor brněnských příznivců, kteří společně s domácími fanoušky vyprodali stadion a vytvořili bouřlivou kulisu, při které běhal mráz po zádech. „I díky nim jsme si zápas i atmosféru skvěle užili. Oba divácké tábory mají velkou pochvalu. Jen více takových zápasů a mužstev s podobnými příznivci, jako je Kometa,“ myslí si zlínský kanonýr.

Poprvé v sezoně sundal celoobličejový kryt, který mu chránil nepříjemné zlomeniny v obličeji po úderech vítkovického Stehlíka. „Cítil jsem se lépe. Ale hlavně kluci si už dělali legraci, že na ně uvidím. Doufám, že šlo vidět, když jsem jim občas nahrál,“ pousmál se Jaroslav Balaštík, který 28. listopadu oslaví kulaté 30. narozeniny. „Necítím se na ně, ale jakmile tam trojka skočí, už s tím nic nenadělám. Kluci si dělají srandu, že je doháním, ale Martin Hamrlík s Lešounem Petr Leška mi pořád zdárně utíkají. Mají přede mnou pár roků náskok,“ dobíral si spoluhráče.