„Je to pro mě vyznamenání a mám radost, že se mi zatím tak daří, je to pro mě závazek na sobě tvrdě pracovat. Mým cílem je se probojovat do základní sestavy A-týmu ve Zlíně," vzkazuje 17letý Huf.
Zvedají vám výborné statistiky i sebevědomí?
Samozřejmě že to potěší, ale nějak nad tím nepřemýšlím a snažím se soustředit stoprocentně na každý zápas. Taťka mi stále říká, ať se držím při zemi a já se ho snažím poslechnout.
Kde se vzala vaše výtečná forma?
Snad je to i tím, že ve volném čase si chodím zahrát tenis nebo ping-pong, což je pro mě dobré odreagování, a hlavně to, že mám své předzápasové rituály, které mi pomáhají dostat se do pohody a soustředit se na chytání.
Jak intenzivně a v čem se vám věnuje trenér brankářů Richard Hrazdira?
Pan Hrazdira mi pomáhá brankářsky se zdokonalovat. Velkým přínosem jsou pro mě tréninky s A-týmem, kam mě pan Hrazdira dle možností zve a na kterých získávám nenahraditelné zkušenosti. Nechtěl bych ale opomenout pana Svobodu a pana Tučka. Všechny tři vnímám jako druhého tátu.
V letním rozhovoru na téma výchovy gólmanů mi Richard Hrazdira říkal, že tykání si museli zasloužit i Libor Kašík s Jakubem Sedláčkem. Vy mladí mu tedy stále vykáte?
Je to tak. (smích) Ještě nejsem na tom tak, aby mi nabídl tykání. (smích)
Který brankářský styl je vám nejbližší?
Sleduji ty nejlepší brankáře v NHL a snažím se od každého něco odkoukat.
Atraktivním stylem chytá Libor Kašík. Je pro vás mladší gólmany mentorem?
Je pro mě starším kamarádem, který mi předává své zkušenosti. Například při posledním tréninku jsme společně trénovali rozehrávku.
Někteří vaši spoluhráči před letošní sezonou odešli do zámoří. Vy jste o odchodu nepřemýšlel?
Kladu si krátkodobé cíle, které směřují k tomu dokázat něco nejdřív u nás, až potom mohu přemýšlet o zahraničním angažmá.
Extraligu si už vloni vyzkoušel Ondřej Haloda, nasál atmosféru i Michal Kořének. Nemrzelo vás, že vloni při problémech s brankáři v áčku nedošlo na vás?
Nijak jsem to neřešil, to mi nepřísluší. Je to ale pro mě motivace a chtěl bych si v extralize co nejdříve zachytat.
V extralize se neskutečně rychle adaptoval Filip Chytil. Jaký je to hráč? V čem je v zakončení nejvíc nepříjemný?
S Filipem jsme dobří kamarádi, navzájem si přejeme, aby se nám dařilo. Je technicky vyzbrojený a bruslařsky rychlý hráč, má rychlé a šikovné ruce.
Zatím jste s 21 body desátí. Daří se vám ale především doma, kde jste uhráli 17 bodů. V čem je největší rozdíl?
Sám si to neumím vysvětlit, ale všichni věříme, že to prolomíme.
O sportovních gólmanech ať už v hokeji, nebo ve fotbale se říká, že jste trochu jiní, že máte svůj svět a nejlépe si rozumíte mezi sebou. Je to pravda?
Ano, je to pravda, každý gólman je jiný a má svůj vlastní vesmír, který málokdo pochopí. (smích)
Jak hokej zvládáte se studiem na Obchodní akademii T. Bati a VOŠE Zlín?
Dělám maximum v tom minimu času, co na ni mám. Prospěch mám zatím dobrý, všichni učitelé, včetně vedení školy, mi fandí a vycházejí vstříc.