VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Honejsek: Hokej ve Zlíně si chci užívat

Zlín /ROZHOVOR/ – Neprobojoval se do NHL, proto se po dvouleté kanadské mise v juniorské soutěži se rozhodl vrátit do míst, odkud do zámoří odcházel. Dravý forvard Antonín Honejsek se totiž chce poprat o místo v základní sestavě extraligových hokejistů Zlína.

14.5.2011
SDÍLEJ:

Zlínský hokejový útočník Antonín Honejsek před odchodem do Kanady.Foto: DENÍK/archiv

„Oba trenéři byli rádi a potěšilo je, když jsem jim oznámil návrat. Ale stejně mi pan Vlach řekl, že budou hrát ti nejlepší,“ uvědomuje si reprezentační útočník do 20let, jemuž zatím v klubu běží pouze juniorská smlouva a nový kontrakt si musí vybojovat svými výkony na ledě.

Proč jste se po dvou letech strávených v kanadské juniorce WHL rozhodl vrátit zpět do Zlína?

Neprosadil jsem se do draftu NHL. Sice o mě měli zájem v kanadské juniorce, a kdybych měl dobrý rok, třeba bych se tam dostal. Případně jsem mohl jet i na letní kemp, stejně jako v minulém roce v Detroitu. Ale všechno k mému návratu směřovalo. Rozhodl jsem se, že už nechci hrát s patnáctiletými kluky, ale chci se posunout zase dál a prosadit se mezi muži.

Jak moc vás potěšila zlínská nabídka?

Hodně. Zlín byl jasnou volbou, vždy jsem se sem chtěl vrátit. Znám tady mladé kluky, se kterými jsem hrál tři roky v juniorech, a jsou to mí nejlepší kamarádi. Moc jsem se na ně těšil. Navíc mě příjemně přivítali i trenéři Vlach s Turkem. Oba byli rádi, když jsem jim oznámil, že se chci vrátit. Hodně je to prý potěšilo.

Měl jste i jiné nabídky z extraligy, případně ze zahraničí?

Ne, jednoznačně jsem řekl, že chci hrát ve Zlíně. Takže jsme se s agentem o nich ani nebavili.

Podepsal jste již smlouvu?

Máme s vedením klubu dohodu, že počkáme do září a uvidíme, jaké výkony budu předvádět na ledě. Nyní mi stále běží juniorská smlouva, kterou jsem měl, než jsem odcházel do Kanady.

Jak dlouho jste se Zlínem konkrétně jednal?

Během mistrovství světa dvacetiletých jsem se bavil s agentem Robertem Spálenkou, co bude dál. Vše nasvědčovalo tomu, že zůstanu v Kanadě. Doufal jsem, že by se mi tam mohlo podařit a agent s tím počítal. Ale v únoru jsem si zlomil nohu. (Nehrál měsíc a půl a na led se vrátil několik zápasů před koncem základní části – pozn. aut.) Ne, nechci se na to vymlouvat. Druhou půlku se sezony po šampionátu jsem měl hodně špatnou, takže jsem přijel domů. Během tří týdnů jsem přemýšlel nad tím, co by pro mě bylo nejlepší. Sedl jsem si s rodiči a s přítelkyní a shodli jsme se, že bych tam byl nejstarší, protože bych hrál se šestnáctiletými kluky. Nechtěl jsem spoléhat na to, že nasbírám přes sto kanadských bodů. Se Zlínem jsem jednal poslední dva týdny.

Bavil jste se s trenérem Vlachem, co od vás očekává?

O něčem jsme se bavili, ale nerad bych něco říkal do novin. Jen mi řekl, že budou hrát ti nejlepší. Na mě zbývá, abych se dostal mezi nejlepších třináct útočníků, poté můžeme teprve něco řešit.

Na světovém šampionátu dvacetiletých i přes neúspěch týmu se vám osobně dařilo a patřil jste k nejlepším hráčům českého družstva. Už proto vás následné zranění zřejmě muselo hodně mrzet, že?

Důležitý je přece týmový úspěch. Že mi osobně něco vyšlo, bych netvrdil. Přece jsem prohrával s týmem. Mrzelo mě, že jsme neudělali nějaký úspěch. Osobní statistiky šly stranou. Byl jsem zklamaný z výkonu, které jsme tam předvedli. Ale je pravdou, že na nejlepší týmy jsme opravdu neměli.

Proč?

Měli jsme vše perfektně nachystané. Trenéři pro nás dělali první poslední. Nestíhali jsme ale v rychlosti, bruslení a nasazení ve srovnání s ostatními týmy. Přitom po taktické stránce jsme na tom byli stejně jako ostatní.

Přenesete sebou do české extraligy i kanadský styl hokeje?

(Pousměje se.) Chtěl bych stejně jako každý mladý kluk hrát přímočaře. Vím o svých mezerách, protože jsem se o nich bavil se skauty. Na nich budu pracovat a jedna z věcí je, že bych měl hrát víc do těla. Budu se snažit hrát rychlý a dynamický hokej.

Co vám dvouletá kanadská mise dala nejen po sportovní stránce?

Získal jsem obrovské zkušenosti do osobního života. Naučil jsem se řeč a dokázal jsem se osamostatnit. Profesionalita se tam už nosí od mládežnických kategorií a je tam opravdu na vysoké úrovni. Naučili mě spoustu věcí. Když jsem byl mladší, ani jsem neměl ponětí, co všechno mě tam čeká. Dbá se tam i na kolektivní pojetí, protože týmový úspěch zlepšuje zároveň i jednotlivce.

Jenže s vaším týmem Moose Jaw Warriors jste během vašeho dvouletého působení ve WHL úspěchu nedočkali. Vždy jste byli vyřazení ve čtvrtfinále východní konference. Byl to neúspěch?

První sezonu jsme tam měli tým, podle něhož se s nějakým úspěchem moc nepočítalo. Po základní části jsme skončili osmí a na poslední chvíli jsme se dostali do play off. Hráli jsme proti týmu, který nakonec celou soutěž vyhrál. Přitom jsme v sérii vedli už 3:1, ale podlehli 3:4. Letos jsme v základní části skončili pátí a hráli se čtvrtým, který je nyní ve finále. Vždy jsme hráli s finalisty, ovšem nejvíc ze všech jsme je potrápili.

Patřil jste v obou sezonách k nejproduktiv­nějším hráčům týmu. Bylo těžké se prosazovat?

Kanadský hokej je jiný, než český. Je tam menší kluziště, více se hraje do těla a tlačí se všechno do branky. Postupně jsem si ale zvykl a trenér mi začal věřit, což pro mě bylo nejdůležitější. Chtěl jsem mu ji svými výkony na ledě splatit. Rozuměl jsem si i se spoluhráči. Pomáhal mi především kvalitní trénink a získal jsem sebevědomí.

S jakými ambicemi jste vůbec do zámoří odcházel?

Chtěl jsem se dostat do draftu NHL. Hodlal jsem se tam protlačit. Ale bohužel to nevyšlo. Nic ale nevzdávám, budu dál makat a doufám, že se tam vrátím.

Sledoval jste dění ve zlínském hokejovém klubu?

Jasně, byl jsem prakticky v každodenním kontaktu s mladšími kluky. Sledoval jsem i výsledky. Ví, že se klukům ze začátku sezony moc nedařilo, ale pak se postupně rozjeli. Tým táhnul Petr Leška. V play off jsem myslel, že kluci půjdou dál, ale vyřazení 0:4 je kruté. Doufám, že výsledky budou do příštích let čím dál lepší.

Co říkáte na návrat Petra Čajánka?

Je to pro Zlín obrovská posila. Čajánek je jméno samo o sobě. S ním budeme hodně silní. Vždyť tady jsou i další zkušení kluci jako Martin Hamrlík, nebo Petr Leška. Snad se probojuji do základní sestavy a budu si hokej po všech stránkách užívat.

Komentář Daniela Ostrčilíka

Skromnost nade vše

Lidská společnost, konkrétně sportovci všeobecně mají vrozenou sebereflexi hledat v případě neúspěchu výmluvy všude jinde po světě, jen ne u sebe. „Chybělo nám štěstí. Byl špatný terén. Rozhodčí ovlivnili výsledek,“ ohánějí se obvykle hráči i trenéři nejčastějšími argumenty. Antonín Honejsek, téměř 20letý hokejový útočník, jenž se po dvou letech vrací do Zlína z kanadské mise, odehrál na prosincovém šampionátu dvacetiletých i přes neúspěch týmu parádní turnaj. Jenže poté přišlo nešťastné zranění.. „Zlomil jsem si,“ nedořekl v rozhovoru pro Deník myšlenku a druhým dechem rozvíjel další. „Ne, nechci se na to vymlouvat. Druhou půlku se sezony po šampionátu jsem měl hodně špatnou,“ věděl. Aby ne, zlomená noha není rozhodně příjemnou záležitostí. Zpět do formy se po více než měsíční pauze dostává těžko. Ale co se mi na jeho vyjádření líbí, je že i když za své zranění nemohl, nehledal chyby po všech čertech. Šel do sebe a právě skromnost a pokora bez falešných výmluv podle mě je jedinou cestou k vítězství. Samozřejmě je nutné i zdravé sebevědomí, které potvrdil jasně. „Chci se probojovat do základní sestavy Zlína a hrát mezi muži.“ Víc není třeba dodávat.

Autor: Daniel Ostrčilík

14.5.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc.
AUTOMIX.CZ
20

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Lukáškovi zjistili leukémii v pěti letech.
2

Lukášek z Uherského Hradiště bojuje s leukemií. Kostní dření můžete pomoct i vy

Kriminálka muže dopadla až v Thajsku

FOTOGALERIE / Vsetínští kriminalisté se podíleli na vypátrání muže, který se před vězením ukrýval osm let. Dvaačtyřicetiletého podvodníka zadrželi v Thajsku.

Kopeckého určitě nepotrápím, je skromný Kresta

ROZHOVOR/ - Je hvězdou rallyového sportu a o velké zpestření se postaral také na včerejší tiskové konferenci před 47. ročníkem zlínské Barumky. Luhačovický Roman Kresta ji pojede po třech letech, když se na začátku července rozhodl k návratu na tratě. „Chtěl jsem si na chvíli udělat čas sám pro sebe a také jsem cítil motivaci svézt se,“ vysvětlil 41letý řidič Škody Fabia R5.

Zastávka Školní zůstane další týdny v provizorních podmínkách

Náhradní stanoviště zastávky MHD Školní ve Štefánikově ulici ve Zlíně před budovou Kongresového centra budou muset cestující využívat nějakou dobu ještě i po skončení prázdnin, jakkoli se s tím nepočítalo. Investorovi se původní termín rekonstrukce této zastávky nepodaří dodržet.

V areálu kovošrotu v Tlumačově hořela vyřazená cisterna

Požár staré nádrže cisterny v areálu kovošrotu řešili ve středu hasiči v Tlumačově. „Podle oznamovatele došlo při rozřezávání nádrže ke vznícení zbytků asfaltu,“ popsal mluvčí krajských hasičů Libor Netopil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení