„Zůstal jsem u tenisu. Zbytek byly podpůrné sporty, abych nabíral fyzičku. Byla to pro mě příprava. V zimě jsem hrál hokej, abych posílil ruce, myšlení a předvídavost. Právě to tenista potřebuje," vysvětluje dnes 80letý Tlusták svou všestrannost.

Tenis byl tabu

Tehdy se věnovat více sportům nebylo ničím výjimečným. Když přišel na střední škole na internát, zajímali se, jakému sportu se věnuje. „Oni chtěli, abychom se věnovali sportům, které nebyly v módě. Třeba mě poslali do tělocvičny zápasit, na košíkovou nebo házenou. Hrát tenis jsem jít nemohl, to bylo tabu. Po vyučení mě nechtěli vzít ani na mistrák právě proto, že jsem nechodil na sporty, které mi určili. Ale když jsem v zimě hrál hokej, to jim nevadilo a nebránili mi," popisuje Tlusták tehdejší složitou dobu.

V roce 1952 se zlínský rodák dostal do krajského výběru žáků, kde v Brně vyhráli přebor ČSR. Tehdy se sešel výborný ročník v čele s brankářem Vyoralem, Miroslavem Vaďurou nebo Ottou Mrlíkem. A v 15 letech odehrál ve Vsetíně první tenisový turnaj. „Nejdřív za dorost, pak mě přihlásili i do mužů. Jenže jsem ho nedohrál, protože jsem byl vybrán jako dobrý sběrač odpadů a jako mladý kluk jsem tomu dal přednost, protože to pro mě bylo výjimečné. Po vyučení jsem šel pracovat do Svitu a bylo mi oficiálně povoleno hrát tenis," podotkl Tlusták, který v roce 1955 zamířil na vojnu do Dukly Plzeň, kde také řádil s raketou v ruce.
„Druhý rok mě generál převelel do Písku. Tím jsem se dostal z vojenského života a mohl jsem trénovat. Vyhrál jsem jihomoravský a jihočeský přebor. A porazil na turnaji v Klatovech i dva Sparťany, což pro všechny bylo překvapení. Tím začala stoupat moje kariéra. Hokej jsem dva roky na vojně nehrál," vyprávěl Tlusták

V září roku 1957 se vrátil domů a o měsíc později už hrál krajský přebor za tělovýchovnou Jiskru Gottwaldov. „Třeba v Lanžhotu jsme hráli na kluzišti postaveném v poli, kde byly jen sedačky asi pro dvě stovky lidí. Kabiny byly půl kilometru daleko, chodili jsme v botech a do bruslí jsme se obouvali až na ledě," líčí nestandardní zážitky Tlusták, který vždy platil za velkého bojovníka, jenž ze ebe dokázal vyždímat maximum. „Nebo nám v Hodoníně po výhře 5:1 propíchali gumy," vybavuje si bratranec svého někdejšího spoluhráče Miroslava Vaďury.

„Tehdy jsme jezdili jednou za měsíc trénovat do Žiliny na zimní stadion. Až když byl led, hráli jsme na Podvesné. To byl začátek bitev mezi dvěma gottwaldovskými týmy, Spartakem a Jiskrou. Byla mezi námi velká konkurence, kdo postoupí. Spartak v Kroměříži vyhrál, následně jsme tam jeli i my. Led byl ale velmi špatný, po něm se prakticky běhalo. Sice jsme vyhráli, ale nedávali jsme góly. Počty branek jsme doháněli až s Otrokovicemi, nad kterými jsme vyhráli 16:1. Soupeř nám zápas samozřejmě pustil. Jenže krajský svaz rozhodl, že to byl podvod. Nakonec to dopadlo tak, že obě jednoty spojili a udělal se jeden tým, se kterým jsme postoupili v roce 1960 do nejvyšší soutěže," vybavuje si Tlusták premiérový průnik mezi elitu, ke kterému pomohl osmi brankami a jednou asistencí v odehraných 19 zápasech.

Góly dal Dzurrilovi i Nadrchalovi

Jenže nejvyšší hokejovou soutěž si už nikdy nezahrál. Klub po postupu mezi elitu angažoval hráče odjinud. „Pobrali nějaké Brňáky a Ostraváky a asi šest nás dva roky hrálo za béčko," vzpomínal Tlusták, který dal góly i slavným brankářům, jako byli Vladimír Dzurilla či Nadrchal.

Slovenského gólmana překonal v postupové sezoně 1959/1960 v dresu Bratislavy. „Bylo to z nájezdu, kdy jsem mu udělal blafák, ale ten mi vyrazil, ale byl vyjetý, takže bekhendem jsem kotouč zasunul," vzpomíná Tlusták.

O šest let později pak skóroval i proti Vladimíru Nadrchalovi v Otrokovicích. „To byl zajímavý gól. Vyjel proti mně, najížděl jsem na něj a v momentě, kdy jsem vystřelil, mě protihráč bouchl do hokejky. Puk přeletěl přes Nadrchala do brány," popisoval.

„Nechtěl jsem ale v áčku jen dělat náhradníka, tak jsem raději šel do školy a udělal si maturitu. Postupně jsem skoncoval i v béčku, víc jsem se začal věnovat tenisu. A hokej jsem šel hrát nejdřív do Kostelce a následně do Otrokovic jen pro zábavu. Byla to nižší soutěž, ale bavilo mě to víc než v lize. Abych měl v zimě nějaké vyžití, protože tenis se nehrál," vysvětloval Tlusták.

Také s raketou v ruce se dočkal postupu do nejvyšší soutěže, když na jaře 1965 oslavil postup mezi československou smetánku a hráli proti nejlepším hráčům doby, jako byli Javorský, Pužeová nebo Široký. „Ti byli pro nás nad lidské síly, takže jsme hned další rok sestoupili. U nás to tlačil dopředu Stojan, který byl základem tenisu. Po sestupu se vrátili Pazdera se Švendou," vzpomíná Tlusták.

Následně se nedohodl s oddílem a přestoupil do Ostravy, kde za Baník hrál tři roky. V roce 1971 se mi zdálo už jezdění kvůli rodině neúnosné, tak mě přemluvili ve Valašském Meziříčí. Pak jsem skončil, jelikož mi zakázali trénovat ve Zlíně. Tak jsem byl v Otrokovicích," popisuje tehdejší složitou dobu Tlusták, který za celou kariéru odehrál dvanáct turnajů v republice, šest z nich vyhrál.

V jednu dobu byl v republice devátý, když mu na raketě skončili například Zábrodský nebo Parma či Bečka. „Nikdy jsem ale nebyl v žebříčku před nimi. Nakonec se vždy našel někdo, kdo mě porazil. Měli jsme ale jiné možnosti. Zatímco v Praze hráči trénovali ráno, my chodili až po práci hrát proti sobě," srovnává až propastné rozdíly mezi jednotlivými kluby.

Trénoval Nováka

Ve 45 letech začal hrávat za veterány a deset let v jejich kategorii vyhrával. „Ještě teď si jdu zahrát na Vršavu ve Zlíně, ale nejraději jezdím na Leskovou do Velkých Karlovic," přiznal lásku k valašskému prostředí a přírodě.

Tlusták byl zároveň i u tenisových začátků legendy českého i světového tenisu Jiřího Nováka, jehož vedl společně s Jiřím Manou. „Mana byl tvrdší a v té době i lepší. Byl levák a využíval toho při servisu. Měl výborný forhend. Novák s ním v přeborech oddílu nebo kraje prohrával. Přesto na Novákovi byl vidět talent. Měl dobrý pohyb, ze začátku byl ale moc měkký. Ovšem on ani mezi světovou špičkou nebýval tvrdý hráč. Dobře rozehrával a vracel, ale tvrdou hrou nevynikal. Když hrávali čtyřhru s Manou, tahal to on. Měl výhodu, že byl vyšší. Novák moc nevyrostl," hodnotil své někdejší svěřence Tlusták, který Nováka během jeho úspěšné kariéry sledoval.

„Ale jen jeho výsledky a někdy v televizi při světových turnajích. Ale tehdy tenisu v televizi ještě moc nebylo a v republice se moc do ní nedostal. Naživo jedině při výročí tenisového klubu, kdy se tady při exhibici ukázal," vybavil si Tlusták.