Právě proto ho nyní po zranění „mučí" drsnými tréninkovými jednotkami.

„Potřeboval poradit a pomoct. Už jsem nějaký čas strávil tréninkem a pár věcí jsem o tom přečetl, tak asi trochu vím, o čem je řeč. Když s tím kamarád před měsícem za mnou přišel, tak jsem mu poradil," vysvětluje Melenovský.

Jak mu to jde?

Je snaživý a je vidět, že se už nějakou dobu sportem zabývá. Takové dávky by obyčejný smrtelník těžko mohl zvládnout. Je ale na začátku, po zranění a nejdůležitější na tom je, že chce něco dokázat. Když se k tomu přidá vůle a píle, výsledky se dostaví.

Bavilo by vás to se kondiční části přípravy dlouhodobě věnovat?

Těžko říct. Kdyby to byla moje dlouhodobá náplň, možná ano. Ale takhle je to spíš sranda. Člověk se tomu musí věnovat na sto procent. Když se mu klienti střídají, bude to náročnější.

Ani vy jste nelenivěl, co?

Neležel jsem. Nazval bych to aktivním odpočinkem. Bylo by blbé, kdybych si na šest dní volna lehl k televizi. Hodně by to pak bolelo opět rozhýbat tělo. Aktivitou jsem se zabavil.

Jak konkrétně?

Jezdil jsem na kole. Za těch šest dní jsem vyrazil asi třikrát jen tady na Zlínsku. Chodil jsem i do posilovny. Nepřeháněl jsem to.

Stačil jste vůbec sledovat olympiádu?

Jen okrajově. Na hokej jsem se moc nedíval, to mě nebaví. Ale třeba na rychlobruslení, short track. Tyto disciplíny mě docela bavily, ale nijak jsem to neprožíval.

Troufl byste si na některou z disciplín?

To ano. Jde o to, jak bych dopadl. Třeba na rychlobruslení. Kdyby mi dali na nohy meče, co mají, sám jsem zvědavý, jak bych dopadl. Ale nikdy jsem to nezkoušel. I pohyb je jiný. Oni se odrážejí z jiné strany než my. My jedeme z vnitřní, oni z vnější. Možná ještě běh na lyžích. Když jsme byli na horách, docela mi to šlo. Nevím, jak bych se popasoval se střelbou. Při doběhu bych měl maximální tep a měl vystřílet pět ran, asi bych to netrefil.

Jste známý i svou přísnou životosprávou. Je i důvodem, proč stále můžete hrát na nejvyšší úrovni?

Ne každý na to klade důraz, ale podle mě je to hodně důležité. Co tělu dáte, je jako palivo. Když mu dáte kvalitní „benzin", jede dobře, když špatné, drhne to. Někdo si ale jede pořád svou, přitom by mohl být ještě lepší, kdyby životní styl řešil a hlídal. V tomto je budoucnost, protože tréninky se už těžko mohou někam dál posunout. Když pomineme zakázané přípravky, v tréninku někdo těžko něco vymyslí. Zato v jídle, rehabilitaci a regeneraci rezervy jsou.

Není olympijská pauza pro vás už příliš dlouhá?

Bereme to jako přípravu, která směřuje k nějakému cíli, abychom zbylé zápasy dobře zvládli. Netrpělivost, mírná nervozita a očekávání domácího zápasu s Chomutovem tady jsou.

Čemu se v přípravě věnujete?

Je to dynamičtější ve srovnání s obvyklými tréninky. Cvičení jsou kratší, ale je v nich větší intenzita. Náboj tréninků je zaměřený na výbušnost a posilovnu.

Pět kol před koncem základní části jste o skóre sedmí. Je cíl se umístit do šestého místa a získat tím jistotu čtvrtfinále?

Rádi bychom to udrželi, abychom nemuseli hrát předkolo. Když se to ale nepovede, zabojujeme o čtvrtfinále.