Kliknutím zvětšíteByl to on, kdo pro klub sehnal v minulosti celkem čtyři generální sponzory. Teď má nový obchodní manažer za úkol sehnat pátého. „Proč by se to nemohlo povést,“ je odhodlaný v rozhovoru pro Deník 62letý Michalovský, jenž se do výkonného aparátu zlínského hokeje vrací po šesti letech.
Kdy došlo k dohodě?
Dohodli jsme se až ve čtvrtek, ale kontaktů už bylo víc. Už i s předchozím vedením, v posledních dnech s Martinem Hostákem jsme si vyměnili své názory a představy o budoucí spolupráci. Podali jsme si ruce a můžeme začít společně pracovat.
Kdy vás klub kontaktoval?
Nabídku jsem předložil klubu já už někdy v lednu. Nyní se vyjasnily pozice na postu generálního manažera. Když se rozhodlo, že zde bude Martin Hosták působit, sešli jsme se asi třikrát, jednání se znovu oživila a dohodli jsme se.
Proč jste se klub sám rozhodl oslovit?
Protože bylo zřejmé, že PSG na pozici generálního sponzora končí. Víceméně se pořád mluví o tom, že vhodný zájemce není. Řekl jsem si, že se v tomto směru pokusím pro klub něco udělat. V minulosti se mi to už čtyřikrát podařilo. Proč by se mi to nemohlo povést i popáté?
Bude to těžší než v minulosti?
Vždy jsou to náročná jednání, ale proč to nezkusit? Kdo nic nezkusí, nic nesežene. Delší dobu jsem už o nějakých možnostech a variantách přemýšlel. Tipy, které by připadaly v úvahu, v hlavě nosím. Teď můžu začít s postupnou realizací a zkusit i potenciální zájemce oslovit. Teprve nyní na to mám mandát.
Co může zlínský hokej potenciálním zájemcům nabídnout?
Klub má obrovskou historii. Ať je to, jak chce, Zlín je hokejové město. To mu nikdo nevezme nehledě na momentální euforii ve fotbale. Není to nic proti fotbalu, ale historicky patří ke Zlínu hokej a věřím, že to mu tak i zůstane. Ve sportu jsou periody, kdy klub je na tom jednou lépe, jindy hůře. Dodnes si pamatuju, že v době mé aktivní kariéry jsme čtyřikrát za sebou sestoupili, vždy s velkou slávou zase postupovali. A vždy se z toho klub vyhrabal. Teď jsou horší časy, ale potenciál v tomto klubu je, aby se pohyboval v patrech, kde patří. Není to ještě tak dávno, kdy zde byla dvě finále za sebou a v jednom případě i mistrovský titul. Spousta lidí na to už zapomněla.
Předpokládám, že už vám generální manažer Martin Hosták představil svůj model a strukturu spolupráce. Jak se vám zamlouvá?
O tom to není. Mojí hlavní náplní bude práce na generálním sponzorovi. Nebráním se ani oslovit i menší potenciální zájemce a pomoct i v tomto směru a předávat své zkušenosti. Přece jen jsem v klubu působil dost dlouho, takže si myslím, že mám velký přehled o fungování klubu. Na tohle téma jsme už s Martinem také spoustu věcí probrali. Jsme naladění na stejnou notu, mohlo by to fungovat.
Pomohlo vám při rozhodování, že jste zde dlouhé roky hrával i pracoval a osud klubu vám není lhostejný?
Jistě. Přemýšlel jsem, jestli se zde vůbec angažovat. Pomohlo mi, že se o dění neustále zajímám. Proto z profesního hlediska je škoda, že už zde není připravený generální sponzor, který zde už měl dávno být. Klub mohl standardně fungovat a měl by zajištěný rozpočet. Bez toho je to velmi složité.
Martin Hosták zároveň jedná i s bývalými hráči Čajánkem, Leškou či Marušákem o jejich budoucím výraznějším zapojení do klubu. S kým dalším v týmu byste si dokázal představit spolupráci?
I na tohle téma jsme vedli diskusi. Je to však v kompetenci Martina Hostáka. Vím, že s nimi mluvil. Kluci se nebrání, staví se k tomu pozitivně. Možná si v první fázi řeknou, proč já bych se o to měl starat? Ale i jim dojde, že zlínský hokej jim není lhostejný. Pokud je někdo osloví a budou moct jakkoliv pomoct či podpořit, připojí se.
Jaký na vás Martin Hosták udělal dojem?
Známe se, především z jeho působení v televizi. Když jsem zde pracoval ve funkci generálního manažera, on sem jezdil jako spolukomentátor. Na ledě jsme se nepotkali. Přece jen, věkový rozdíl mezi námi je. Působí na mě dojmem, že se do práce vrhl po hlavě. Má chuť a drajv. To je ale dobře. Když přijdete do cizího prostředí, se vším se musíte seznámit, jak to tam chodí. Může pomoct v tom, že není zdejší a spoustu věcí může udělat jinak a lépe, než zde bylo zvykem. Hlavní budou výsledky, ale ty jsou úzce provázány s financemi.
Kterých však klub nyní příliš nemá…
Hokej je dnes o penězích. Pracovat jen s odchovanci je sice pěkné, ale musíte mít i výjimečný ročník. Teprve pak můžete mančaft doplňovat jen z vlastních zdrojů. Je potřeba i zkušené hráče a tahouny. Pokud se vám je nepodaří vychovat nebo odejdou, jako třeba naposledy Petr Holík, poté je to složité. Sehnat na českém trhu kvalitu stojí jednak peníze, a také si myslím, že jí ani moc není. A pokud takoví hráči jsou, kluby si je hlídají. Pokud je nemáte pod smlouvami, skončí v cizině. A co pak? Klub musí mít odpovídající finance, aby si je mohl dovolit občas doplnit i z jiných zdrojů, nejen z vlastních odchovanců.
Posledních šest let jste žil v ústraní, nikde jste se veřejně nevyjadřoval. Jak na vás fungování klubu působilo?
Některé zaběhnuté věci se změnily, jiné zůstaly stejné. Přišli noví lidé. Tohle období ale nechci kritizovat a ani jinak hodnotit. Každopádně výsledky měli v podobě dvou finále a z nich jednoho titulu. Klub šlapal, nyní je to horší. Tohle ale přijde na každý klub. Je to sport, proto nebudu nikoho hanět.
Čemu jste se věnoval?
Mimo jiné jsem se snažil klubu pomáhat. Občas jsem nějaké partnery do klubu přivedl. Jinak jsem se věnoval svým koníčkům, kterými jsou tenis, zahrada, lyže a vaření. A už třetím rokem celkem intenzivně studuji angličtinu. Vadilo mi, že jsem ji nikdy moc dobrou neměl. Takže jsem doháněl i tyto resty. A nyní se zapojím i do činnosti klubu.
Angličtina by se vám v jednání s potenciálními partnery mohla hodit, co myslíte?
To ani ne. Tohle je česká záležitost. Nemyslím si, že by se generální partner našel mimo náš region. Mám pocit, že půjde o firmu sídlící ve Zlínském kraji. I v minulosti jsme často firmy zkoušeli oslovit třeba i v Praze. Jenže ta musí mít i trochu vztah k regionu. Nechci úplně vyloučit, že by nám přišla pomoct pražská firma, ale vyzkoušel jsem si to už několikrát a dívali se na mě, jestli jsem se nezbláznil.
Jaká byla jejich reakce?
Vždy jednání ukončili s tím, že kdyby to byla Sparta, možná by se peníze daly najít. A nestalo se to jen jednou. Ale ono to tak funguje, s tím se musíme smířit. Tohle je realita regionálního klubu.
Už máte pro kabinu připravené koření, abyste hráče stejně jako několikrát v minulosti motivoval jako kuchař?
(Rozesměje se) Podobné věci se už neopakují. To byla spontánní záležitost. Vařil jsem snad třikrát. Vzpomínám na to v dobrém. Zafungovalo to jako jeden malý střípek ze všech opatření, která jsme v jedné z nevydařených sezon udělali. Tehdy jsme zavedli soustředění, hráči spali na hotelu, byly i kontrolované rozcvičky před utkáním a v neposlední řadě i doplňovali kádr. A k tomu i vaření na mé náklady. To však bylo podmíněno tím, že se zvládnou tři venkovní zápasy v řadě a získají ze třech zápasů minimálně sedm bodů. Nakonec jich získali osm. Nakonec jsme po základní části skončili třetí nebo čtvrtí.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
