„Někdy ale dokážu vybouchnout. I do něčeho kopnout nebo něco hodit. Ale koš jsem ještě nerozkopal," tvrdí v rozhovoru pro Deník trenér úřadujících mistrů extraligy a dvojnásobný trenér roku Rostislav Vlach, který na zlínské střídačce stojí už sedmý rok.

Jste klidná povaha odjakživa, nebo jste k ní dospěl až s věkem?

Jsem především flegmatik. Nějaké drobnosti a maličkosti mě nerozhází. Ale když toho je moc a nashromáždí se to ve mně, jsem schopný vybouchnout a zvýšit hlas. Při trénování a koučování se snažím trošku emoce krotit. Rozptylují mě pak v práci a nesoustředím se na to, co mám a pak to přináší i chyby ve vedení zápasu.

Říkáte, že se občas umíte rozčílit. Kdy se vám to povedlo naposledy?

To nevím, nevzpomínám si. Ale určitě to nebylo v poslední době. Takové chvíle zkrátka přijdou. Takhle to má každý a někdy toho máte plné zuby.

Jste přitom ve znamení Raka, který je podle horoskopu emocionálně založený. Dusíte emoce a adrenalin v sobě?

To zase ne. Musí být nějaký podnět, který by mě vykolejil. Ve většině případů to tak ale není. Emoce se projeví až po nějaké době, když se negativní myšlenky nakupí. Pak emotivní jsem.

Považujete se za hodného trenéra?

Spíš bych řekl, že asi ano. Jsem hodnější než nějaký ras.

Svým vystupováním i chováním připomínáte fotbalového trenéra Sparty Vítězslava Lavičku. O něm se právě říká, že je hodný. Jenže jeho výraz „hodný trenér" irituje. Vám tedy nevadí?

Samozřejmě nějaké zásady mám a těch se držím a neupustím od nich. Když někdo překročí moji hranici, samozřejmě to s dotyčným řeším. Neřeším to zase nijak emotivně a v afektu, ale striktně řeknu, že to bude po mém. Nechci se navenek projevovat, že budu řvát a dělat si umělý respekt tímto vystupováním. I když připouštím, že někdy je potřeba emoce ukázat. Občas je pustím. Ale není to časté.

Jsou trenéři, kterým nedělá problém rozkopat odpadkový koš nebo něco rozbít. Vám se už něco podobného povedlo?

To ne. Myslím, že do něčeho jsem kopl, ale že bych něco rozmlátil, to určitě ne. Bouchnout do něčeho, hodit něčím, to ano, ale něco totálně rozmlátit se mi nepovedlo.

Co se už musí stát, abyste začal křičet?

Právě nedodržení mých zásad, přes které to prostě nepustím. Když to někdo překročí, jsem schopen zvýšit hlas.

Rozlišujete tedy, když hráč udělá chybu z přemíry snahy nebo laxního přístupu?

Ano, rozlišuji, ale důsledek je stejný. Každá situace se řeší jinak. Moc bych to nerozpitvával do podrobností. Když pocítím, že je něco na houby, rychle to řeším. Nedokážu však přesně určit tu hranici. Dám na pocit v sobě.

Co vás dokáže vytočit mimo hokej?

Určitě mě štve, že když se stanoví nějaká pravidla a poté se mění a nedodržují. Tohle asi nejvíc. Ale přes noviny bych to víc nerozebíral. Toho je víc. (Směje se.)

Je vyšší tlak v boji o titul, nebo nyní o bytí nebo nebytí v předkole?

Určitě to druhé. V boji o titul už můžete akorát překvapit a mít úspěch. Když ne, svým způsobem se nic neděje a jde se dál. Když vám ale jde o bytí v play off, jste ve vážnější situaci. Je to psychicky náročnější.

Pozorujete to i na sobě?

Je to u mě jiné. Víc se tím zaobírám, řeším věci. Protože mi to není jedno. Je to mančaft, se kterým jsem pracoval několik let a chci, aby tým nebyl dole a neměl existenční starosti. Z toho důvodu je to nervóznější, než to bylo vloni.

Jak se uklidňujete a zbavujete stresu?

Poslední dobou, co máme psa, jsem si zvykl chodit na procházky. Někdy i na delší, což znamená, že ujdu i šest až deset kilometrů za jedno odpoledne. V lese i zrelaxuji a na hokej nemyslím. Trošku si od hokeje odpočinu.

Dokážete úplně vypnout?

To asi ne.

Poslední dobou extraligou hýbou přifilmované pády a následné finanční postihy, které se již nevyhnuly ani některým vašim svěřencům. Co na to říkáte?

Některé pády jsou nafilmované, ale v některých případech je to sporné. A navíc buď je to faul, nebo filmování. Přece nemůže rozhodčí vyloučit oba naráz. Někdy taky situace na první pohled vypadá jako filmování, ale nakonec to tak být nemusí. Těžko se navíc dotyčný hráč může bránit, když se má odvolávat ke komisi, která vlastně verdikt vynesla. A samozřejmě jen těžko uznají svou chybu a trest zruší. Takže prakticky ani nemá právo se kde odvolat. Proto by sporné případy měla posuzovat jiná komise.

Po sezoně vám končí smlouva. Už jste se s vedením bavili, co bude dál, zda uplatníte opci?

Nebavili a ani já to zatím neřeším, protože na to není vhodná doba. Může se stát cokoliv. Nebudu řešit smlouvu, když to dopadne špatně. Budeme se tomu věnovat až po sezoně, podle toho, jak dopadne.

U týmu už začínáte sedmý rok. Nejdřív jste přišel v průběhu sezony 2007/2008 za trenéra Bokroše, následně tři sezony strávil jako asistent trenéra Venery a poslední čtyři roky pracujete jako hlavní trenér. Dokážete si představit, že byste pokračoval?

Nad tím teď opravdu nepřemýšlím. Mám úplně jiné starosti a nechci to nyní řešit ani nad tím přemýšlet.