VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Obránce Jordán: NHL nezavrhuji, ale jsem realista

ROZHOVOR / Návrat do NHL už odpískal. Zvyká si na specifické prostředí v kontinentální hokejové lize. Hokejový obránce a zlínský odchovanec Michal Jordán po sezoně strávené v Kazani se v červenci vydá za dobrodružstvím na Dálný východ téměř k čínské hranici. Do Chabarovsku.

13.6.2017
SDÍLEJ:

Michal Jordán v dresu reprezentaceFoto: ČTK/AP

„Nevím, do čeho jdu. Zažiju šok, až budu létat,“ přiznává Michal Jordán, který má přitom mraky zkušeností s cestováním v NHL, kde odehrál i 79 zápasů v dresu Caroliny Hurricanes.

Proč jste nezůstal v Kazani?

Protože se objevila komplikace v jednání. Dejme tomu tři týdny jsme se bavili s Kazaní o smlouvě. Když byla připravená k podpisu, z ničeho nic otočili a řekli, že nic nepodepíšou. Pak mi dali kvalifikační nabídku, čímž si pojistili na mě práva. Když jsem přestupoval někam jinam, bylo to s výkupným. Kdybychom tohle věděli před měsícem a půl, mohlo to dopadnout i jinak.

Co rozhodlo pro Chabarovsk?

Byly tam i jiné nabídky, ale v tu chvíli byl Chabarovsk nejrychlejší ve vyjednávání. Jejich vystupování se mi líbilo, navíc podmínky jsou velmi dobré. Tím, že mi dali smlouvu na dva roky, budeme mít s rodinou i větší klid. Tohle hrálo velkou roli.

Co ještě jste kromě délky kontraktu zvažoval? I ambice týmu, svou roli v mančaftu?

Především délku smlouvy. Ale také je super, že v týmu budou i další Češi. Tomáš Zohorna i Honza Kolář už tam byli a město i klub znají. Říkali, že město je velmi pěkné, všechno si moc chválili. Samozřejmě přelety jsou dlouhé, ale ty už k hokeji patří.

To ale budou už poměrně extrémní přelety, ne?

V tuto chvíli nevím, do čeho jdu, protože Kazaň tam letěla ještě před mým příchodem. Zažiju asi šok, až tam opravdu budu létat. Kluci přesto říkali, že se to dá vydržet. Asi by tam nezůstávali, kdyby to bylo až tak špatné. I to svědčí o tom, že je to dobré místo a dobrý klub. Ale víc jsem se nikde nevyptával. Stačilo mi to, abych si udělal nějaký obrázek. A také dostanu i víc prostoru, takže se i na tu novou roli těším.



Nemrzelo vás, jak se Kazaň zachovala?

Beru, jak to je. Ale samozřejmě v tu chvíli mě mrzelo, co se tam stalo. Ale v Rusku to tak prostě chodí a nic s tím nenaděláte. Samozřejmě to zamrzelo, bylo by super tam zůstat dva roky. Ale najednou si postavili hlavu. Byl to šok. Nakonec vše dopadlo dobře, za což jsem rád.

Chabarovsk však pouze jednou za posledních devět let postoupil do play-off. Nevadí, že může mít skromnější ambice?

Letos tam mají nějaké výročí šedesáti let od založení hokeje, takže už proto mají vyšší ambice. Navíc jsem si všiml, že první polovinu sezony mají velmi dobrou a drží se na pozicích play-off. Pak si ale možná právě cestování vybere svou daň. Je to pro mě výzva hrát dobře a zkusit jim pomoct po letech dostat se do vyřazovacích bojů.

Berete celou rodinu do tohoto dobrodružství?

Ano. Na začátku tam letím sám, červenec a srpen tam budu bez rodiny. Během tréninkových galejí na kempu tam vydržím sám a pak to budeme řešit. Ale nějak v září bych chtěl, aby se ke mně rodina připojila. Je nyní na manželce, která se vyptává dalších holek a zjišťuje věci mimo hokej. Já budu zavřený na zimáku, nebo cestovat, takže jde o ně, aby se tam cítili dobře mimo hokej. I oni tam budou zavření celou dobu.

Ani tohle vás od angažmá kvůli rodině neodrazovalo?

Ono je už víceméně jedno, kde budou zavření. Jestli v Kazani, nebo v Chabarovsku. Řešilo se s tím i to, že když se odjede na trip, přidají se k tomu i dva dny cestování. Jinak je to víceméně všude stejné.

Je v něčem KHL srovnatelná s NHL, nebo jsou to skutečně dva odlišné světy?

Liší se ve všem. Samozřejmě i větší kluziště hraje svou roli. Mezi celky, které se nedostanou do play-off, je rozdíl obrovský. Když srovnám Petrohrad s horším týmem během sezony, výkonostní rozdíl je obrovský. Play-off je už ale výborné. Zápasy měly obrovskou úroveň. NHL je však úplně někde jinde.



Na širší kluziště a herní styl nebyl problém si zvyknout?

Ze začátku trochu jo. Z mistrovství světa zhruba vím, co od toho očekávat. Na širším kluzišti jsem vyrostl, ale je to něco jiného. Je to krátkodobá soutěž. Rozpis zápasů KHL je také zajímavý. Hrajete čtyři zápasy a po nich máte deset dnů volna. Nějakou daň si tenhle rytmus vybere. Ze začátku mi to dělalo problémy. Z NHL jsem byl i zvyklý na jiné bránění v obranném pásmu. Víceméně si to tam hraje každý s každým, vezmete si jednoho hráče a s ním zůstáváte. V KHL se ve větším obraném pásmu hráč pouští a přenechává útočníkům. Třeba jsem před brankou zůstal bez hráče, což mi přišlo divné. Ze začátku jsem se se svým hráčem svazoval. Tohle pro mě byla největší změna. Ale postupem času jsem si zvykal čím dál víc.

NHL je už definitivně uzavřená kapitola, nebo si ještě necháváte otevřená vrátka?

Bylo by pěkné se tam ještě vrátit, ale už tím, jak se liga vyvíjí a prosazují se tam stále mladší hráči, tak si myslím, že už je to uzavřené. Jsem rád, že jsem se tam dostal a neskončil jsem jen před branami. Jsem rád, že jsem si ji zahrál a zkusil si, co to obnáší. Ale teď už takové ambice nemám.

Ale povede se vám sezona v KHL, poté případně i šampionát a můžete mluvit jinak…

Je to pravda. To jsme viděli u Kuby Nakládala a jsou tam i další, kterým to takhle vyšlo. Úplně NHL nezavrhuji, ale jsem spíš realista. Doba je už jiná.

Jak si v Kazani vyhodnotili uplynulou sezonu, která skončila ve čtvrtfinále proti Omsku?

Pak to bylo dost rychlé, hned jsme odtamtud odjížděli. Oni tam měli ještě nějaký ceremoniál, kdy se předávaly medaile za třetí místo. Každý klub chce vyhrát, ale před třemi lety byli ve finále, pak vypadli v prvním kole. Pořád se to musí brát jako úspěch. Pokud jste mezi šesti nejlepšími týmy, je to úspěch.

Klub je ale hodně ambiciózní, co?

Jo, to určitě byli. Ale proti Magnitogorsku nám nehrálo asi šest rozdílových hráčů. Místo nich tam naskočili hráči, kteří měsíc a půl nehráli. Bylo to složitější, zvlášť proti týmu, jakým je Magnitogorsk. Pokud by se nám vyhnula zranění, šance postoupit do finále by byla větší. Ale bohužel všechno se tak sešlo.



Nakonec jste sérii nedohrál ani vy. Zranění kolene vás navíc připravilo i o šampionát v Paříži. Jak jste si jej přivodil?

Byla to nešťastná souhra náhod. Byl jsem u mantinelu v souboji s hráčem, dolovali jsme puk zpoza bruslí. Přijel tam můj spoluhráč se svým soupeřem. Můj spoluhráč ho podrazil a stokilový chlap mi spadl na koleno, které se mi úplně vyvrátilo. Ještě jsem z toho vybruslil dobře. Když jsem se s odstupem času díval na záznam celé situace, tak jsem si myslel, že musím na operaci. To se naštěstí nepotvrdilo. V tu chvíli jsem měl velké štěstí.

Jednu dobu vypadalo opravdu nadějně, že byste mistrovství světa mohl stihnout. Jak reálné vůbec bylo, abyste s nároďákem opravdu do Paříže odletěl?

Hodně. Už jsme byli domluvení. Asi týden a půl jsem bruslil před českými hrami. Naděje byla velká. I koleno na tréninku vypadalo fakt dobře. Ale bohužel před zápasem proti Rusku na tréninku jsme se potkali v podobné situaci jako tehdy v Kazani. Také jsme bojovali o puk a přijel tam další protihráč a nohou chtěl vykopnout puk, který jsem měl pod nohou. A v koleni mě píchlo. Asi by se to dalo vydržet, kdybych dostal další týden nebo dva. Ale to už jsem věděl, že to nebude mít další šanci i vůči trenérům. Nechtěl jsem jet do Paříže jen tak na výlet. Mohlo by se stát i něco horšího. Proto jsem to raději odpískal, což mě mrzelo. Měsíc jsme na tom každý den makali, bylo to fakt blízko. Ale bohužel to nevyšlo.

Stejně jako Petru Holíkovi. Dopadli jste oba velmi podobně, co?

Víceméně ano. Jiné to bylo v tom, že Holas absolvoval celou přípravu a zranil se až pár minut před koncem posledního zápasu. Ve finále jsme ale dopadli stejně.

Co říkáte na výkony českého týmu na mistrovství světa, který opět skončil bez medaile ve čtvrtfinále?

Byli jsme zrovna na dovolené, takže jsem neviděl ani jeden zápas. Ale moc se mi nelíbila kritika na Davida Pastrňáka. Přišlo mi to přehnané. Sezonu měl výbornou, gólů dal dost. Ale pořád je to mladý hráč, který měl bod na zápas. To mi přijde super. Proto mi kritika médií i veřejnosti na jeho osobu přišla divná.

Autor: Daniel Ostrčilík

13.6.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kanadská borůvka

Za borůvkami nemusíte do lesa, můžete je mít i na balkóně

Následky nehody obytného vozidla v Bohuslavicích u Zlína
5

Obytný vůz skončil v korytě potoka

ON-LINE rozhovor s kardiologem: přibývá mladších lidí s infarktem

Proč na střední a východní Moravě přibývá mladších lidí s infarktem? Jak jej poznat a jak se zachovat? Čím si přispíváme k srdečním potížím a jak jim předcházet? Může láska způsobit vysoký tlak či dokonce arytmii? Nejen na to se můžete ptát známého českého kardiologa Zdeňka Coufala, primáře z Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně.

Deník připravuje seriál ke 20. výročí povodní na Moravě

Před dvaceti lety povodně zpustošily celou střední Moravu. Stoletá voda napáchala hrozivé škody a brala lidské životy.

Kapitán ševců Pazdera: Oslavy byly mírné, přestože jsme dostali volno

To mu už nikdo neodpáře. Pod ziskem premiérového Česko-slovenského superpoháru bude navždy uveden coby kapitán zlínských fotbalistů Lukáš Pazdera. Odchovanec ševců do puntíku naplnil důvěru trenéra Bohumila Páníka, jenž jej do role šéfa kabiny pro prestižní duel jmenoval.

Prasklý kmen stromu hasiči svázali a pak postupně pořezali

Část stromu hrozící pádem odstraňovali v sobotu profesionální hasiči v ulici Havlíčkovo nábřeží ve Zlíně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies