VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Radim Tesařík: Mrzely mě reakce lidí. Poslouchat je mi za tu dřinu nestojí

Zlín – /ROZHOVOR/ Na žádné fanfáry nebyl prostor. Legenda zlínského i vsetínského hokeje Radim Tesařík se s extraligou loučí bez ovací. Na pořádnou rozlučku s úspěšnou kariérou pětinásobný extraligový šampion nemá myšlenky.

1.11.2014 6
SDÍLEJ:

Radim Tesařík. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Jan Karásek

„Mrzely mě některé reakce lidí. Tohle jsem neměl zapotřebí," vysvětlil jeden z důvodů svého konce 40letý obránce Tesařík.

Ještě ve čtvrtek jste byl se Zlínem na ledě. Kdy jste se definitivně rozhodl, že to zabalíte?

Nerozhodl jsem se, že to zabalím. Jen jsme se domluvili s trenérem, že to není ono a potřebuju nějaký čas na dotrénování. Bylo to po zápase s Brnem, doprovázaly to reakce fanoušků na mou osobu. Vedení ale včera přišlo s tím, že mi ukončí smlouvu.

Nepředstavoval jste si to trochu jinak?

Malinko ano, ale nenadělám nic.

Co nyní budete dělat?

Překvapilo mě to, ale během včerejška jsem už měl telefonáty z jiných klubů z první ligy a ze Slovenska. Ale ještě nejsem rozhodnutý, co vlastně bude. Rozhodně ještě nehodlám končit. Chci potrénovat a uvidíme, jak se všechno vyvrbí.

Takže končit nechcete?

Ve Zlíně jsme domluvení tak, že potrénuji a loučili jsme se tak, že kdybych se cítil fit a byl zdravotně v pořádku, návrat není vyloučený. Ale to už jsou spíš takové řeči. Nyní budu trénovat ve Vsetíně.

Nelitujete nyní, že jste do přípravy po dlouhodobém zranění šel?

Ne, vůbec ne. Už jsem hokej nehrál pro peníze, ale pro lidi a proto, že mám hokej rád. Proto mě mrzely reakce lidí. Ale vím, že ani mé výkony ani celého týmu nebyly ideální. Přesto jsem si pak řekl, že mi to za to nestojí. Udělal jsem pro návrat maximum, dřel jsem, dělal jsem všechno možné pro to, abych ještě obstál. Doktoři mi přitom říkali, že hokej hrát nebudu. A pak když dám gól, přesto lidi začnou pískat. To mě mrzelo nejvíc.

Poslední zápas ve zlínském dresu jste odehrál proti Kometě (3:6) a vaše derniéra neměla punc, jaký byste si zasloužil. Neplánujete nějakou rozlučku?

Nečekal jsem, že to bude můj poslední zápas. Ale poté, jak jsem nad tím přemýšlel, došel jsem k závěru, že mi to nestojí za to. Vybublalo to ve mně, a došlo to až tak daleko, že jsme se domluvili na ukončení smlouvy.

Když se ohlédnete za svou bohatou kariérou, kterého úspěchu si nejvíc vážíte?

To máte těžké. Když si vzpomenu, parádní bylo první finále před dvaceti lety. Už jen proto, že jsem byl mladý a byla to moje první účast v boji o titul. Bylo to tenkrát nečekané. Ale každý úspěch měl něco do sebe. Jak třeba první zlínský titul, tak i ten loňský, třebaže jsem nehrál. Nebo při cestě za posledním vsetínským titulem nám během semifinále zavřeli pana Zubíka. Tenkrát jsme nevěděli, co se bude dít a zda vůbec své peníze dostaneme. Tehdy přišel Štefl do kabiny a řekl, že nám za titul slibuje bečku piva a prase. Semkli jsme se a vyhráli jsme to.

A nakonec slib splnil?

Ano. Na to vzpomínáme pořád. Nikde jinde než ve Vsetíně by se to asi nestalo. Když se s kluky potkáme, na tuto historku vzpomínáme nejvíc.

Naopak co zůstalo nesplněno? Nesnil jste třeba o NHL?

To víte, že snil. Ale nemrzí mě to. Jediné, co mi uniklo v mých nejlepších letech ve Vsetíně, bylo, že v osmadvaceti mi uteklo mistrovství světa. Kdyby se mi vydařilo, NHL mi mohlo vyjít. Ale osud to tak chtěl. Ale na to, jaké jsem měl zdravotní problémy, odehrál jsem toho opravdu hodně.

Takže jste spokojený s tím, co jste dokázal?

Určitě jsem nic nedostal na stříbrném táci. Musel jsem si to vydřít. Když jsem se vracel po zranění, musel jsem makat. A několikrát se mi celá dřina vrátila.

I vy se zúčastníte exhibice valašského finále po dvaceti letech Vsetín – Zlín, které je na programu v neděli 9. listopadu. Těšíte se?

Určitě se těším na spoluhráče i protihráče. S některými kluky se ale pořád potkáváme pravidelně. Těším se ale na atmosféru. Navíc trochu pomáhám i s přípravami a organizací, takže jsem zaslechl, že zájem o lístky je velký. Pro lidi jsou připraveny i soutěže. Mohlo by to být příjemné zpestření.

Bude vyprodáno?

Údajně zájem je tak velký, že by mělo být hodně lidí.

Radim Tesařík

Narozen: 16. 6. 1974 ve Vsetíně. Výška: 182 cm. Váha: 81 kg. Číslo dresu: 2. Hůl: L. Přezdívka: Tesil.

Kariéra: Zlín (92–97, 03–05, 11–14), Vsetín (97–01), Vítkovice (01–03), Jaroslavl (Rusko 02–03), Třinec (05–07), Znojmo (07–09), Slovan Bratislava (09–10), Vsetín (2. liga, 10–11), Olomouc (1. liga, 10–11).

Největší úspěchy: 3× mistrovský titul se Vsetínem (1998, 1999, 2001), 2× titul se Zlínem (2004, 2014), 1× titul s Jaroslavlí (2003), 3× 2. místo se Zlínem (1995, 2005, 2013), 1× 2. místo se Vsetínem (2000), 1× 2. místo s Vítkovicemi (2002), 1× 2. místo Slovan Bratislava (09–10).

Autor: Daniel Ostrčilík

1.11.2014 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:
Dělníci v Otrokovicích opravují chodník v části Trávníky, který je ve směru příjezdu od Kauflandu. Stávající dlažbu kompletně odstraňují.
5

Starý chodník byl už celý zničený, konečně ho opravují

Balóny nad Olomoucí.
46

FOTO, VIDEO: Balonová show ozdobila nebe nad Olomoucí. Podívejte se

ON-LINE: O bolestech zad i cvičení v práci

Co dělat, aby vás nebolela záda? Funguje Vojtova metoda i pro dospělé? A jak si třeba krátce zacvičit během pracovní doby? Nejen na to se můžete ptát vedoucí fyzioterapeutky Kroměřížské nemocnice Pavly Zemanové. Odpovídat vám bude středu 23. srpna v čase od 10 do 11 hodin.

AKTUALIZUJEME

Déšť krajské dožínky nepokazil, v průvodu se sešlo osm stovek lidí

Osm stovek krojovaných účastníků průvodu, dožínkové věnce pro hlavního hospodáře v kraji a samozřejmě bohatý doprovodný program: i letošní oslava sklizně se v Kroměříži o uplynulém víkendu vydařila.

Zoo se raduje z dalších mláďat

Chovatelé ve zlínské zoo mají další důvod k radosti. Početná šedesátičlenná kolonie plameňáků růžových se rozrostla o čtyři mláďata. Malí plameňáci se vylíhli na začátku července a díky skvělé péči rodičů zdárně prospívají. Stejně úspěšně se daří i dvěma malým samečkům u lemurů kata.

Pamětník Jiskry Otrokovice v první lize. Byl to malý zázrak, vzpomíná Gajdůšek

Už jsou v zapomnění. Většina z nich ani nežije. Byli to přitom oni, kdo před 53 lety do Otrokovic přinesli slávu. Na malém stadionku se na škváře kopala první liga. V sezoně 1964/1965 jezdily do míst současného moderního sportovního areálu na Baťově hvězdy tehdejší doby Tomáš Pospíchal, Andrej Kvašňák, Josef Masopust nebo Ivo Viktor.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení