Šlahař: O extralize jsem snil už jako malý kluk

„Byl to neuvěřitelný zážitek, jednoznačně největší v kariéře. Snil jsem o tom už jako malý kluk, že obléknu žlutomodrý dres,“ sypal ze sebe 20letý talent Šlahař, jenž jinak zatím zkušenosti sbírá v prvoligové Olomouci.

„Třešničkou na dortu by bylo, kdybych jej odehrál doma ve Zlíně,“ přiznal forvard se zkušenostmi z kanadské juniorské soutěže.

Byl jste hodně nervózní?

Chvíli před zápasem jsem byl, ale v kabině vládla dobrá bojovná nálada. Kluci mě povzbudili a spadlo to ze mě.

Byl se na vás podívat tatínek, váš velký fanoušek?

Ne, celá široká rodina sledovala přímý přenos v televizi. Po domluvě nakonec zůstali doma, přestože se i s přítelkyní chtěli přijet podívat. Po zápase jsem se cítil dobře, protože s Markem Melenovským a Radimem Kucharczykem, co jsem slyšel, jsme odehráli kvalitní utkání. Gratulovali mi i spoluhráči z Olomouce.

Kdy jste se dozvěděl, že budete v Pardubicích hrát?

Už od úterý jsem trénoval se zlínským áčkem. Ve čtvrtek proti Třinci mi to ještě nevyšlo, ale v pátek mi trenér Vlach oznámil, že budu v neděli hrát.

Jak jste reagoval?

Když už si mě povolali, tak jsem to čekal. Ale když mi to trenér říkal, měl jsem obrovskou radost a odpověděl jsem mu, že na tréninky i zápasy jsem stoprocentně připravený.

Co vás to stálo nebo ještě bude stát ať už ve zlínské, nebo olomoucké kabině?

(Směje se.) Ještě jsme se o tom nebavili. Ale s pokladníkem ve Zlíně i Olomouci něco vymyslíme.

Částka za první start je vysoká a pohybuje se v řádech tisíců. Nebudete muset hledat ještě brigádu?

Asi budu muset víc vyhrávat a zaplatím to z prémií. (Smích.) Anebo opravdu najít nějakou brigádu.

Nečekal jste, že by přece jen extraligový zápas mohl přijít trochu dřív než ve 20 letech?

Doufal jsem, že bych si mohl v extralize zahrát trochu dřív. Ale každý si musí na svou šanci počkat a vybojovat si ji. Každý se do ní dostane jinak. Někdo přímo z juniorů, jiný se musí prokousat první ligou. Jsem rád, že to vyšlo a nebude to jen krátká záležitost.

Jak moc je náročné pendlovat mezi Olomoucí a Zlínem?

Časově to ani moc složité není. Je to celkem v pohodě. Ovšem když vezeme s sebou i výzbroj v báglech, musíme jet s kluky ze Zlína dvěma auty a trochu se to prodraží. Ale musíme všichni pro hokej něco obětovat.

Jenže ještě k tomu studujete ve druhém ročníku na Ekonomické fakultě na detašovaném pracovišti v Uherském Hradišti obor ekonomika cestovního ruchu. Jak to jde s hokejem skloubit?

Je to velmi složité, jelikož dopoledne jsou tréninky. Mám vyřízený individuální plán. Komunikuji s učiteli přes internet. Osobní dojíždění nejde moc dobře s hokejem skloubit.

V prvoligové Olomouci jste zatím během 26 zápasů vstřelil 7 gólů a přidal 5 asistencí. Jste s bodovým ziskem spokojený?

Jsem. Navíc mi praskla chrupavka na levém zápěstí, takže jsem dva měsíce nehrál. Měl jsem čtyři týdny na ruce sádrovou fixaci. Už jsem si myslel, že se letos Zlín neozve, ale jsem rád, že to vyšlo a můžu pravidelně hrát první ligu. Není to na první sezonu špatné.