„Dávali nám hodně najevo, že jsme jim přišli vzít z Evropy místo," přiznal Zámorský, který třetí den vytasil v nájezdu i svou oblíbenou fintu, když si puk prostrčil mezi bruslemi a z otočky vystřelil. Gól sice nedal, ale během kempu se prosadil hned dvakrát.

Co vám hráči říkali?

Že tohle je jejich území, kde mají hrát oni a my tam nemáme co dělat.

Čekal jste to?

Jasně. Byli tam mezi námi kluci, kteří bojovali o smlouvu, i ti, kteří už ji mají a do hlavního týmu se chtějí dostat taky. Čekal jsem to a byl na to připravený.

Jak to bylo s tím hurikánem?

To bylo až ve čtvrtek, kdy nám o něm přišli říct, že se na město rychle řítí. A právě v pátek večer jsme měli letět zpátky. Ve čtvrtek po obědě za námi došli, když jsme seděli na střídačce, že se rychle máme jít vysvléct a za patnáct minut nám přijdou něco říct.

Přišli za námi, že zpět musíme letět už ve čtvrtek večer a nebudou létat letadla. To bychom museli letět zpět až někdy v úterý. Proto jsme skončili už ve čtvrtek. Proto jsme všechno sbalili a jeli rovnou na letiště.

Byl jste hodně překvapený, co?

Je to tak. Ještě s tou svojí angličtinou jsem byl hodně vykulený. V jednu chvíli jsem si říkal, že jsem si to snad špatně přeložil. Když nám to ale vysvětlovali, upozorňovali nás, že to není sranda. A v pátek ve tři hodiny jsem byl doma.

Neztratil jste se?

Ne, bylo to v pohodě. Byli jsme ve čtvrti, kde mají tréninkové centrum. Z hotelu jsme jezdili přímo na stadion autobusem. Je to jedno z nejlepších měst na světě. Moc velké a krásné.

Jaký byl váš denní režim?

Vstávali jsme v 6:30, před sedmou jsme jeli na stadion. Tam byla snídaně. Následovala rozcvička a posilovna. Poté jsme šli na led. Poobědvali jsme. Pak byla další posilovna, výběh a nějaké testy. Zhruba před pátou jsme se vraceli na hotel.

A pak jste padl únavou?

Byl jsem rád, že jsem si vůbec lehl. V osm hodin jsme šli maximálně s kluky na večeři. Ještě jsem se navíc musel vyrovnat s časovým posunem. Nebylo to jednoduché.

Jak se s ním po odletu i po návratu domů vyrovnáváte?

Tam jsem se budil už před šestou hodinou. Necítil jsem se nijak extra svěží. Nyní už je mi to docela jedno. Vstávat můžu, kdykoliv chci. Tréninky si mohu uzpůsobit. Ale horší to bylo tam, protože jsem se pořádně nevyspal. Když jsem se budil o půl šesté, bylo to nepříjemné.

Bavil se s vámi trenér nebo vedení?

To zatím ani ne.

Trénovali jste ve vedlejší hale, měl jste čas se podívat i do hlavní arény?

Tam jsme vůbec nebyli. Program jsme měli docela našlapaný, což jsem ani nečekal. Od sedmi hodin od rána do pěti hodin odpoledne být na stadionu jsem ještě nezažil. Když jsem se vracel na hotel, ani jsem neměl chuť se ještě někam jezdit dívat. Měl jsem toho dost. Už po příletu si nás rovnou z letadla vytáhli přímo na stadion, kde jsme prošli lékařskými prohlídkami.

Takže ani u sochy Svobody jste nebyl?

Fakt na to nebyl čas. Maximálně vedle hotelu jsme měli velký obchoďák, takže tam jsme s kluky byli asi dvakrát se podívat. A jednou jsme se byli projít a zašli na večeři. Jinak byl na programu pouze hokej.

Jakou měly úroveň tréninky na ledě?

Bylo vidět, že je léto. Američani, se kterými jsme se bavili, chodili na led, my jsme tady nebyli. Ale mělo to tempo, bylo to na malém kluzišti rychlé. Navíc každý bojoval o místo. Souboje se docela dohrávaly. Úroveň to mělo.

Jako v národním týmu?

To nevím. Nejstarší hráč tam měl 24 let, takže to bych nesrovnával. Chyběli tam zkušení hráči a pomalejší, kteří dokážou podržet puk. To tam chybělo. Byl až příliš živelný. Nikdo si nepočkal, každý lítal jak blázen. Pro mě to byl jiný hokej.

Podle videí, která se objevila na oficiálním webu, jste předvedl svou oblíbenou fintu, kdy si puk prostrčíte mezi nohy. Dal jste i dva góly. Potěšily?

Bylo to dobré. Jsem rád, že jsem ukázal, že tam něco vstřelit umím. Docela mi to i lítalo, kam jsem chtěl. Na to, že jsem nebyl dlouho na ledě, to nebylo nejhorší.

Jaké jsou vaše další plány po návratu domů?

Teď o víkendu jsem si dal volno a nyní už zase začínám trénovat. Čtrnáct dnů bych chtěl makat s Jordym (Michal Jordán – pozn. aut.) a kondičním trenérem Martinem Hálou. A pak si ještě dám před sezonou týden volna. Sezona byla dlouhá a je potřeba si také i dobře odpočinout.

Kdy se vydáte na hlavní kemp?

Někdy začátkem září. Tam se uvidí, kde budu hrát příští rok.