„Nikdo mi nic neříkal, jen jsem o tom někde četl. Osobně o trejdu se mnou nikdo z klubu nemluvil. Proto jsem to ani neřešil. Kdyby to přišlo, půjdu. To je prostě život hokejisty," bral šířící se zvěsti Holík s nadhledem.
Takže jste nepanikařil?
Vůbec ne. Tým potřebuje vyhrávat. Nejsem od toho, abych tady řešil trejdy. Na to jsou tady jiní lidé. Kamkoliv bych šel, snažil bych se opět odevzdat maximum. Jsem hokejista a chci hrát. A vyhrávat.
Na spekulace a kritiku k vaší formě jste odpověděl nejlepším možným způsobem. Před týdnem jste dal na ledě Slavie první gól a vaše formace patřila k nejlepším. Jenže nyní vás trenéři opět rozdělili a hrajete na centru druhé formace. Není to škoda?
Poslední dva zápasy venku se nám docela povedly, naše lajna dala tři góly. Ale nemáme moc centrů, proto trenéři museli proházet lajny. Není to o tom, že bychom hráli špatně, ale aby se rozložily síly.
Úvod sezony vám stejně jako týmu příliš nevyšel, přestože jste začínal vedle Petra Čajánka, ale v posledních zápasech jste šel nahoru. Jak se cítíte?
Dobře. Pokud tým vyhrává, je to super, ale když jsme prohrávali, dobře jsem se necítil. Hokej je týmový sport, a když se bude dařit týmu, nahoru jdou i jednotlivci. Každému budou naskakovat body. Ale když to nepůjde, je jasné, že každý bude dole. Nejsme tady takoví hráči, aby zápasy rozhodoval jedinec. Musíme spolupracovat a individuality vyskočí.
Přesto tušíte, proč vám úvod sezony nevyšel?
Neproměňoval jsem šance, když jsem hrával s Čájou. Měl jsem šest střel, ale nic mi tam nespadlo. Ale to je moje nešikovnost, jenže to už je pryč. Teď se všichni soustředíme na to, abychom potvrdili výhry venku. Když je potvrdíme a budeme šlapat jako tým, chytí se i jednotlivci.
O to víc jste musel být rád za první gól před týdnem na ledě pražské Slavie, co?
Byl jsem rád, to je jasné. Gól potěší každého. Konečně jsme také vyhráli venku, o to byla pro mě trefa cennější. Naše lajna s Vlašákem (Romanem Vlachem) a Říčou (Robertem Říčkou) dala dva góly, což pro nás bylo příjemné.
Teď jiné téma. Antonín Honejsek, váš bývalý spoluhráč, se po návratu z Finska nevrátil do Zlína, ale šel do Komety Brno. Je to pro vás šok?
Není. Je to především jeho rozhodnutí. Bavili jsme se s ním o tom, ale nechtěl to moc rozebírat. Já mu ale přeji, ať tam jde, ať se mu daří. Rozhodně my hráči na něj nejsme naštvaní. Před sezonou odešel pryč, chtěl to zkusit jinde. Finsko mu nevyšlo a myslím, že ani v Brně dlouho nezůstane a posune se zase dál. V hlavě to měl tak, že když odešel ze Zlína po sezoně, nechtěl se hned vracet a chtěl zkusit něco jiného.
Bude to mezi vámi vyhecované?
Jo, určitě tam bude nějaké popichování asi s osmi lidmi, možná s celým týmem si bude psát. (Směje se.)