„Největší proměnu jsme zaznamenali v orientálním tanci. Klasický (tradiční) orientální tanec prakticky vymizel. Většina choreografií je sestavena pro potěchu oka a pro efekt, takže využívá různých rekvizit (vějíře, šavle, křídla, poiky, šátky) a objevují se i kulisy. U těchto choreografií se pak lehce může stát, že technika tance a správné provedení ustupují do pozadí," sdělila Deníku Vladíková.

Stále větším problémem je však otázka financí. „Aby si mohly soutěž dovolit malé kluby, domy dětí a mládeže či střediska volného času, samozřejmě také týmy z daleka, nemůžeme si dovolit neustálé zvyšování startovného a vstupného, přestože výdaje v podobě nájmu za prostory, osvětlení a ozvučení atp. stále rostou," vysvětluje Vladíková. Naštěstí se organizátorům daří najít podporu nejen u odboru školství MMZ, ale také u sponzorů a nadšenců v podobě našich mladých spolupracovníků a studentů.

MARCEA KANIOVÁ