První věc, která mne při vstupu do přeplněné haly překvapila, byla obrovská generační pestrost publika. V davu seděly malé děti, nechyběly slečny a kupodivu i mladíci přibližně stejného věku. Samozřejmě největší zastoupení v řadách diváků měly dámy v letech, ale spatřila jsem i babičky, kterým stálo za to vyjít z domu a dopravit se na Novestu.

„Nesmírně si vážím toho, že jste pro dnešní večer oželeli seriály, které jsou hlavně z nemocničního prostředí a přišli jste za zdravým mládím,“ řekl v úvodu své produkce už téměř sedmdesátiletý Gott a rozesmál tím několika tisícový dav.

Před hlavní hvězdou si pódium zabrala Monika Absolonová a Leona Machálková. „Kolegyně mi připravily atmosféru, tak doufám, že jim to nezkazím,“ pochvaloval si se šibalským úsměvem.

Že jsou jeho, byť předstírané, obavy liché, se přesvědčil hned po první skladbě, kdy se pod jevištěm sešli jeho obdivovatelé s kyticemi. „Ještě jsem nic neudělal a už tolik květin? Já jsem věděl, že se mi bude ve Zlíně líbit,“ pronesl před tím, než publiku nabídl staré šlágry i skladby novější.

Nemalou měrou se na skvělé atmosféře podílel také Big Band Felixe Slováčka. Jako zpěvák se představil i Felix Slováček jr.

V závěru koncertu už před pódiem stálo několik stovek fanoušků, kteří chtěli být svému idolu blíž. Po pěti přídavcích, mezi kterými nechyběl ani evergreen Ráno jedu dál, už tančilo i publikum ve V.I.P. prostoru. Karel Gott prostě nezklamal.