Herečka: Dva měsíce jsem jedla hamburgery

Jak jste se stala herečkou a co by jste asi dělala, kdyby jste jí nebyla?

Tuto profesi jsem chtěla dělat od útlého věku. V mé rodině ani blízkém okolí však žádný herec nebyl. Musela jsem se tedy spolehnout na dramatická studia v Londýně. Pokud bych tuhle práci neměla, asi bych se povalovala někde na pláži, pila pivo a byla bych tlustá (smích).

Která z vašich rolí vám nejvíce přirostla k srdci?

Byla to asi Venuše. Byla specifická především v tom, že to byla první velká filmová role. Nevěděla jsem co od natáčení a od samotného výsledku mohu očekávat. Bylo napínavé čekat až se pak uvidím na plátně. Stejně oblíbené mám ale i některé televizní nebo divadelní role, které mi zase byly blízké například politicky nebo citově.

Podle čeho si role vybíráte?

Zatím jsem stále spíše v situaci, že jsem ráda za každou slušnou nabídku. Rozhodující jsou pro mě ale všechny faktory jako děj, role, příběh či režisér. Na tom mi ale asi záleží přeci jen nejvíce. Jsem ráda, když mi někdo řekne, co mám dělat, a já to pro jeho radost mileráda splním.

Je pro vás problém přizpůsobit svůj vzhled hrané postavě?

Pokud to není v rozporu s fyzickým zdravím, jdu do všeho. Několikrát jsem byla nucena se ostříhat nebo obarvit vlasy na úplně jinou barvu. Ve svých třiadvaceti letech jsem například hrála osmnáctiletou Venuši, která samozřejmě nedržela žádnou dietu a v životě nebyla v posilovně. Dva měsíce před tím jsem seděla a jedla hamburgery.

Prý vlastníte potápěčský certifikát. Je to pravda?

Ano, mám ho už od osmnácti let od výletu do Thajska. Za posledních deset let jsem ho ale využila asi jen čtyřikrát, a to ani jednou při filmování. Bez doprovodu bych pod vodu nikdy nešla.

Jaké jsou Vaše plány po návratu ze Zlína?

Právě jsme v Londýně dotočili film, na kterém se dohromady pracovalo jedenáct týdnů. Jedná se o to, že chudinskou část Londýna napadnou mimozemšťané a šest lidí se proti nim snaží bojovat. Několik týdnů se tento film točil v zimě a po nocích, což bylo docela náročné.