VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hřebíčková: Bude se mi stýskat, v Praze je málo trávy

Zlín – Jméno mladé herečky Městského divadla Zlín Petry Hřebíčkové bylo letos skloňováno snad ve všech pádech. Na jaře obdržela prestižní cenu Thálie za postavu Maryši ze stejnojmenného dramatu. Nyní se po šesti letech ve Zlíně rozhodla angažmá ukončit, od prosince se chystá takzvaně na volnou nohu.

2.10.2009
SDÍLEJ:

Petra HřebíčkováFoto: DENÍK/Matej Slávik

„Poslední měsíc byl hodně náročný, protože jsem stále zvažovala pro a proti. Teď už jsem klidnější,“ říká čerstvá třicátnice.

Touto dobou za dva měsíce už nebudete členkou Městského divadla. Prozradíte, jaké pocity ve vás převládají?
Rozporuplné a zvláštní. (Úsměv.) Přichází něco nového. Jsem lehce zvědavá a už se začínám i těšit. Na druhou stranu jsem se včera v noci dívala z okna svého nového bytu na Zlín a bylo mi smutno. Město i divadlo mám moc ráda a nebude lehké odejít.

Když jste před šesti lety nastoupila, jakého se vám dostalo přijetí od souboru?
Přijetí bylo vynikající! Možná právě proto se mi tady okamžitě zalíbilo. Všichni byli vstřícní a kdykoliv jsem měla nějaký problém, ať už profesní nebo osobní, vždycky se našel někdo, kdo podal pomocnou ruku.

Dá se vůbec říci, kdo vám bude nejvíc chybět?
Nedá. Ke každému z mých kolegů mám totiž nějaký konkrétní vztah. Těch, co mi budou chybět, je velká spousta.

Angažmá vám končí za dva měsíce. Zajímalo by mě, co se potom stane s inscenacemi, ve kterých jste obsazená?
Vlastně jich tolik na repertoáru není. Maryša, Žofka, ve Vajíčku mám alternaci, Balada pro banditu, Rok na vsi…

Ale to jsou pomalu všechny hry z nabídky divadla.
To ne. Teď se dělá Cyrano, hraje se Švejk, ve kterém taky nejsem a co se týká Maryši, už se neuvádí tak často, vzhledem k tomu, že ji máme na repertoáru už rok a půl. A bohužel některá představení z loňské sezony se zrušila. Třeba Andělé všedního dne se budou hrát už jen jednou v listopadu. Myslím si, že skloubit můj nový program časově půjde. Byly sezony, kdy jsem měla mnohem víc představení.

Neodházím ve zlém, mám to tu ráda

Kdy vás poprvé napadla myšlenka, že byste Zlín opustila?
Před třemi lety, kdy jsem dostala nabídku na angažmá do jednoho pražského divadla. Tehdy Zlín ještě zvítězil, i když rozhodování bylo těžké. A pak hodně v posledním roce. Přišla nějaká natáčení a všechno začalo být víc hektické. Občas se mne někdo zeptal, proč neopustím Městské divadlo, když mám pracovní nabídky i jinde. Lidi se ptali a já jsem začala přemýšlet. Člověk má pořád někde v hlavě otázku, zda zůstat na jednom místě celý život nebo ne. Mně ale tady bylo dobře a nebyl důvod odcházet, tedy kromě faktu, že Zlín je trochu z ruky.

Netajíte se skutečností, že k vašemu rozhodnutí přispěla i situace v divadle, ke které došlo letos v létě. Byla skutečnost, kdy ředitel Sobek odvolal uměleckého šéfa Doda Gombára, takzvanou poslední kapkou?
Rozhodně nechci, abych z toho vyšla jako nějaký revolucionář. Neodcházím jenom kvůli této kauze. Ale je pravda, že kvůli tomu jsem začala intenzivněji přemýšlet o odchodu. Letošní prázdniny byly takovou léčbou šokem. Když si člověk uvědomí, že divadlu dává všechno, a pak ani nemá možnost se k některým věcem vyjádřit, je asi něco špatně. Při zahajovacím dnu nám bylo řečeno, že takhle to prostě je a buď s tím budeme souhlasit, nebo můžeme odejít. Tehdy se ve mně přetrhlo takové to zaryté pouto. Už jsem nechtěla zůstávat za každou cenu. Bohužel už se nedá nic dělat. Divadlo bude fungovat dál a já doufám, že dobře.

Ředitel i umělecký šéf se shodli na tom, že na zlínskou scénu máte vždycky dveře otevřené. Už jste přemýšlela nad nějakou bližší spoluprací?
Tento rok ne. Chci se trochu rozkoukat a zjistit, jestli mám vůbec nějakou možnost se uživit i někde jinde. (Úsměv.) Ale do budoucna bych ve Zlíně určitě ještě chtěla hrát. A možná se ještě někdy vrátím. Co já vím? Ale teď to řešit je ještě brzy. Neodcházím ve zlém. Mám to tu moc ráda.

Ve Zlíně jsem měla velké štěstí

Konečné rozhodnutí je vždycky na člověku samotném, ale určitě jste se s někým radila. Mám pravdu?
Samozřejmě. Těch lidí byla velká spousta. Občas jsem byla opravdu bezradná co dělat. Něco, co jsem v sobě cítila, se zlomilo. Není to žádná zášť, ale spíš jakási potřeba rozhlédnout se někde jinde. Něco se sebou udělat a nebýt tady jen pro divadlo.

Je to tak, že herci z oblastních divadel jsou trochu v nevýhodě oproti pražským scénám?
Myslím si, že trošku ano, protože se o nich tolik neví. A je to škoda.

Pomohla vám Thálie v tom, aby se o vás víc vědělo?
Rozhodně. To máte tak. Divadlo je vždycky o velkém štěstí, zbytek je pak na vás. Ale štěstí v naší profesi hraje velkou roli. A já jsem ve Zlíně měla velké štěstí. Začínám si to uvědomovat teprve teď. Pomalu mi dochází, kdo všechno dostal Thálii a jaká je to pro mne obrovská čest.

Kudykam je Horáčkovo dítě

Momentálně usilovně pracujete na lyrikálu Kudykam od autorské dvojice Michal Horáček a Petr Hapka. Jak probíhá zkoušení?
Vytvořilo se jakési umělé nové skupenství lidí od nás i ze Slovenska. A týká se to i produkce, osvětlovačů, zvukařů, prostě celého technického zázemí. Ze začátku bylo zkoušení velice intenzivní a poctivé, ale posledních čtrnáct dnů jsme museli jako herci hodně ustupovat těmto technickým věcem. Je těžké dát celý kolos dohromady, protože každá role má hned několik alternací. Hru režíruje Dodo Gombár a já ho moc obdivuju, jak celou situaci zvládá.

Už jen dostat všechny lidi na zkoušku je asi velký um, co?
To je patrně nejhorší. Když dovolíte, ještě bych se vrátila k tomu srovnání oblastních a pražských divadel. U nás se stává zřídka, že by někdo na zkoušce chyběl. V Praze se to stává. Nechci říct, že by byla práce v oblastních scénách poctivější, to by bylo opravdu troufalé, ale je fakt, že celý tým usilovně na inscenaci dělá. A abych se opět vrátila ke Kudykamovi. Myslím, že se to na kvalitě neodrazí.

Horáček a Hapka patří k velkým jménům české hudební scény. Překvapili vás něčím?
Oba jsou velké osobnosti. Kudykam je takové dítě pana Horáčka a on si ho hýčká. Tím, že divadlo dělá poprvé, je někdy až roztomilý. (Úsměv.) Hodnotí už na zkouškách a je impulzivní v tom, jestli je něco dobře nebo špatně. Asi je to v pořádku.

Myslíte si, že si inscenace najde svoje diváky? Pokud se nepletu, je celá ve verších. Je to tak?
Je. Diváky si určitě najde. Je určený pro všechny, kteří se rádi podívají na muzikály a chtějí si odpočinout, ale také pro náročnější diváky. Text je sice složitý, ale dějová linka ne. Představení je velice hezké vizuálně a nechybí samozřejmě spousta písniček.

Jak jste se dostala k tomuto projektu?
Několik herců z našeho divadla pozval na konkurz Dodo Gombár.

Výpověď a nový byt

Kromě Kudykama zkoušíte i v Brně. Je složité zkoordinovat si časově práci?
V divadle U stolu mi vyšli velmi vstříc. Na čtených zkouškách jsem byla a teď mne na tři týdny uvolnili, abych mohla dodělat Kudykama. No a kromě práce bych se měla konečně nastěhovat do svého nového bytu. (Smích.)

To je ironie osudu. Šest let bydlíte v divadelní ubytovně, a když si konečně koupíte byt, dáte výpověď…
(Smích.) No jo. Je to velká ironie. Předevčírem jsem se nastěhovala. Bylo to zajímavé období. Vracela jsem se z Prahy ze zkoušek sem do Zlína, malovala jsem v tom rozbořeném bytě a přicházela taková ta schizofrenie, zda má vůbec cenu řešit, jakou barvou vymaluju, nebo je to úplně jedno. (Smích.) Ale v podstatě jsem si říkala, že nějaké zázemí bych měla mít.

Nemůžu si vybírat

Doteď jste měla stálé angažmá. Cítíte nervozitu, že najednou budete na volné noze?
Velkou. A taky se trochu bojím, jestli tu práci mít budu nebo ne. Ale myslím si, že kdybych to nezkusila, nikdy to nezjistím.

Je divadelní prostředí v Praze v něčem jiné oproti třeba zlínskému?
Hrozně záleží na tom, kde děláte. Taky je rozdíl, jestli jste na volné noze nebo v angažmá. Ale určitě je v něčem jiné.

Pokud přijde nabídka z nějaké konkrétní scény, zvážíte ji nebo si chcete vyzkoušet dělat jen sama na sebe?
Určitě by záleželo na tom, odkud by nabídka přišla. Kdyby to bylo divadlo, o kterém bych snila, jdu do toho hned. Ale já nejsem v situaci, kdy si můžu vybírat.

V Praze je málo trávy

Dá se shrnout šest let strávených v Městském divadle do několika vět?
Musela bych mluvit v superlativech. Zázemí bylo skvělé, prostředí i lidi. Ze strany divadla jsem nikdy nepocítila žádný kopanec. Naopak. Hrála jsem krásné role vedle skvělých kolegů. Je to parta lidí, která je mi nesmírně blízká. Jsou moje druhá rodina. A co si budeme povídat, Zlín je hezké město. A v Praze je fakt málo trávy. (Smích.) Na mě to hodně působí.

Aby nedošlo k omylu, myslíme obě travní porost. Je to tak?
(Smích.) Jistě. Té druhé trávy je tam asi dost.

Jak se teď cítíte?
Teď už dobře. (Úsměv.) Poslední měsíc stál opravdu za to, rozhodla jsem se a nastal jakýsi mezičas. Je velice příjemné, když vám umělecký šéf i ředitel divadla řekne, že se můžete vrátit. Jsem teď v očekávání, co bude. Až nebudu mít práci, budu muset platit hypotéku, tak možná zapláču. (Smích.) A určitě se mi bude stýskat, ale těším se, co nastane dál.

Autor: Silvie Pospíšilová

2.10.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc.
AUTOMIX.CZ
20

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Lukáškovi zjistili leukémii v pěti letech.
2

Lukášek z Uherského Hradiště bojuje s leukemií. Kostní dření můžete pomoct i vy

Kriminálka muže dopadla až v Thajsku

FOTOGALERIE / Vsetínští kriminalisté se podíleli na vypátrání muže, který se před vězením ukrýval osm let. Dvaačtyřicetiletého podvodníka zadrželi v Thajsku.

Kopeckého určitě nepotrápím, je skromný Kresta

ROZHOVOR/ - Je hvězdou rallyového sportu a o velké zpestření se postaral také na včerejší tiskové konferenci před 47. ročníkem zlínské Barumky. Luhačovický Roman Kresta ji pojede po třech letech, když se na začátku července rozhodl k návratu na tratě. „Chtěl jsem si na chvíli udělat čas sám pro sebe a také jsem cítil motivaci svézt se,“ vysvětlil 41letý řidič Škody Fabia R5.

Zastávka Školní zůstane další týdny v provizorních podmínkách

Náhradní stanoviště zastávky MHD Školní ve Štefánikově ulici ve Zlíně před budovou Kongresového centra budou muset cestující využívat nějakou dobu ještě i po skončení prázdnin, jakkoli se s tím nepočítalo. Investorovi se původní termín rekonstrukce této zastávky nepodaří dodržet.

V areálu kovošrotu v Tlumačově hořela vyřazená cisterna

Požár staré nádrže cisterny v areálu kovošrotu řešili ve středu hasiči v Tlumačově. „Podle oznamovatele došlo při rozřezávání nádrže ke vznícení zbytků asfaltu,“ popsal mluvčí krajských hasičů Libor Netopil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení