Když se řekne Bio ráj, co si představíte? Biograf?

Úžasný film, krásny príbeh o láske a o priateľstve. Presne takýto film, ako natočil Giuseppe Tornatore, by som chcel natočiť, keby som raz mal takú šancu. Škoda že už netreba. Alebo vlastne dobre že už netreba.

Jaká je podle vás hlavní myšlenka Bio ráje? O čem je příběh především?

Že život nikdy nebude taký, ako ho vidíme vo filme. Že v živote príde chvíľa rozhodnutia, ktorá ho zásadným a nezvratným spôsobom ovplyvní a už niet cesty späť. A tiež o tom, či existuje niečo, čo je dôležitejšie ako láska.

Scénář jste psal spolu s dramaturgem Vladimírem Fekarem. Jak společné psaní probíhalo?

S Vladimírom sme už zohratá dvojica, písali sme spolu už niekoľko scenárov. Naposledy to bola inscenácia o Voskovcovi a Werichovi Když už člověk jednou je… Takže aj tentokrát sme zvolili osvedčený postup v lete sme sa zišli na niekoľko dní na našej chalupe na Hutách neďaleko Zuberca, kde sme vytvorili akýsi základ, na ktorom sme potom každý individuálne pracovali. Výsledný text sa postupne rodil vo vzájomnej diskusii. Rád pracujem s Vladimírom, je to chytrý, talentovaný a pracovitý chalan.

Který film vás v životě ovlivnil nejvíc? Byl to právě Cinema Paradiso?

Presne tak. To je môj najmilovanejší film. Ale do prvej trojky by sa možno dostal aj Schindlerov zoznam alebo Formanov Prelet cez kukučie hniezdo.

Chodíte rád do kina? Jaký film jste viděl naposledy?

Do kina chodím veľmi rád. Naposledy som videl viacero pozoruhodných filmov napr. Osem škaredých od Quentina Tarrantina alebo Mladosť Paola Sorrentina, režiséra ďalšieho skvelého filmu Veľká nádhera.

Jak probíhá dosavadní zkoušení inscenace Bio ráj? Připravujete hercům nějaké zajímavé podněty?

Zo skúšania mám veľmi dobrý pocit. Zatiaľ nás to baví a malo by to byť vidieť aj na výsledku. Myslím, že herci uverili nášmu príbehu a častokrát prichádzajú s vlastnými nápadmi či návrhmi na riešenie situácií na javisku. Ale to mi len znovu potvrdzuje moju pozitívnu skúsenosť z predošlých prác pre Mestské divadlo Zlín.

Dosud jste ve Zlíně režíroval ve Studiu Z. Vaše inscenace se těšily divácké oblibě. Bio ráj se bude odehrávat na jevišti Velkého sálu. Je to pro vás výzva? Jak bude pojata scéna?

V Zlíne som už pracoval aj na veľkom javisku bola to inscenácia Mizantrop. Vtedy to bol vlastne režijný záskok a nebolo to presne to, čo by ma priťahovalo. Bio ráj je iný prípad je to moja srdečná téma, milujem film, podľa ktorého sme napísali náš text, a na inscenáciu sa veľmi teším. Scénu a kostýmy vytvorili takisto moji osvedčení spolupracovníci Fero Lipták a Ján Kocman. Dôsledne sme sa na to pripravovali, a tak dúfam, že to bude na javisku aj vidieť. Súčasťou predstavenia bude aj premietanie ukážok zo známych filmov, takže tento moment ovplyvnil scénografické riešenie. Myslím, že diváci sa majú na čo tešiť.

Musel jste přeobsadit Markétu Kalužíkovou za Petru Královou. Je to velká změna? Stalo se vám už někdy, že muselo dojít k přeobsazení ve vaší inscenaci?

V tomto prípade nejde o preobsadenie, ale o alternáciu. Len sme sa poistili, že keby sa Markétke vrátili zdravotné komplikácie, tak budeme mať ďalšiu výbornú herečku na postavu Eleny. Nič iné za tým nie je. Všetko ide podľa plánu a tešíme sa na premiéru.

Jak se vám zkouší ve Zlíně? Máte čas i na jiné zážitky ve městě?

Keďže ide o moju šiestu inscenáciu pre MDZ, tak už vopred som vedel, že ma čaká vysoko profesionálny tím s výbornými hercami, kvalitné pracovné podmienky a ľudská pohoda. Za to som vďačný vedeniu súboru, že ma sem znovu pozvali. Ale zatiaľ som veľa času na nejaké výlety po okolí nemal. A počasie tiež nestálo za veľa. Akurát som zašiel na výlet do Holešova na výstavu skvelého výtvarníka Borise Jirků so zastávkou v Brusence a tiež som si zašiel na pivo do Zelenáčovej šopy, kde som pookrial v kruhu príjemných ľudí.

Jak vy si představujete ráj?

Nad tým som nikdy takto neuvažoval… Ak existuje raj, tak jeho útržky môžeme pozorovať už tu na zemi príroda, zvieratá, umenie. To všetko ma dokáže dostať do stavu blaženosti. A tiež niektorí ľudia a ich šľachetné skutky.

l Divadelní adaptace slavného oskarového filmu Giuseppa Tornatoreho Cinema Paradiso je příběhem veselým, ale i křehce sentimentálním či půvabně nostalgickým. Hraje se v něm o tom, zda je láska více než naplnění osobního talentu navzdory tomu, že přetrháme vazby s nejbližšími a se svými kořeny. Promítač Fredy je už takřka inventářem kina. Jednoho dne k němu do kabiny začne dolézat malý zvídavý klučina. Ten se nechá atmosférou v promítací kabině pohltit natolik, že se mu kino nakonec stane druhým domovem. A promítač Fredy tak trochu druhým otcem. Sledujeme nejen dospívání chlapce, ale také vývoj české kinematografie. Anděl na horách, Kdyby tisíc klarinetů, Starci na chmelu, Sedmikrásky a další české filmy jsou součástí života malého městečka a podvědomě se zapisují i do myslí diváků. A nakonec: není samotný život, který žijeme, neopakovatelným a báječným bijákem?