VYBRAT REGION
Zavřít mapu

K. Englichová: Harfa mi otevřela úplně jiný svět

Zlín – Je mladá, krásná, nadaná a úspěšná. Studovala na prestižních školách, absolvovala řadu mistrovských kurzů a stála na předních světových pódiích. Ve čtvrtek večer od 19 hodin bude patřit harfenistce Kateřině Englichové také jeviště zlínského Domu umění.

1.4.2010
SDÍLEJ:

Přední česká harfenistka Kateřina Englichová.Foto: Archiv Kateřiny Englichové

„Se zlínskými filharmoniky jsem hrála již dříve a mám na to velmi krásné vzpomínky. A nejenom na ně, ale i na ostatní zaměstnance, kteří mně naposledy velmi pomohli s autem, které vypovědělo poslušnost,“ vrací se s úsměvem do minulosti sympatická umělkyně.

Můžete čtenářům přiblížit program koncertu?

Tentokrát to bude „klasika“ a to doslova a do písmene. Budeme hrát s mým španělským kolegou Claudiem Arimanym Mozartův Koncert pro flétnu a harfu.

Jaká byla vaše cesta k harfě?

Byla to cesta zcela náhodná. Na harfu hraji, dá se říci, omylem. (Úsměv.)

Omylem?

Už je to hrozně dávno. Asi ve dvanácti letech jsem byla doporučená jako klavíristka, abych předehrála jednomu panu profesorovi z Akademie. Byl to tatínek Dády Patrasové, pan Patras, harfista České filharmonie. Ani nevím proč, tehdy jsem si myslela, že je to klavírista. Trochu jsme se o tom pobavili, a když jsem vyšla ze dveří, oznámila jsem rodičům, že by mi měli sehnat harfu. (Úsměv.)

Koupit si harfu není stejné jako jít do krámu pro chleba. Dá se říci, kolik v průměru stojí tento nástroj?

Jen velmi těžce. Spíš ne.

Přemýšlím, jak obejít slovo harfa. Patrně se v tomto rozhovoru bude často opakovat. Pokud se budeme bavit o vašem prvním nástroji, odkud pocházel?

Z jednoho divadla, které se ho potřebovalo zbavit a prodalo ho za pár korun. Byla to krásná francouzská harfa. Na koncertní hraní by se už dnes rozhodně nedala použít, nicméně to byl muzeální kousek.

Kolik jich momentálně vlastníte?

Čtyři.

Oni to nejsou žádní drobečkové. To jste jim patrně vyčlenila jeden pokoj, ne?

Co pokoj! Kvůli harfám jsme si koupili další byt. (Smích.)

Litovala jste někdy toho rozhodnutí, které jste uskutečnila ve dvanácti letech?

Tak to víte, že člověk zalituje každou chvíli. Když ho všechno štve, tak si říká, že by mohl dělat něco úplně jiného. Ale to asi známe všichni. (Úsměv.) V zásadě jsem toho opravdu nelitovala. Harfa mi otevřela úplně jiný svět. Takže pokud mám deprimující náladu, ptám se sama sebe, proč nedělám něco jiného. Ale když vidím, jaké mám krásné povolání, v zápětí mě splín přejde.

Jedná se o nesmírně vznešený a krásný nástroj. Vždycky mě uchvacoval počet strun. Jak dlouho vám trvá, než před vystoupením naladíte?

V dnešní době s kvalitními nástroji je to tak do pěti minut.

Jedna technická otázka. Jste drobná žena. Harfa je nejenom krásný, ale také těžký nástroj. Jak zvládáte jeho přesuny?

Drobná? Mám 180 centimetrů! (Smích.) Ale chápu, na co narážíte. Není to tak hrozné, jak to vypadá, mám na harfu vozík a navíc na místě jsou vždy pomocníci.

Živí vás ruce. Dostává se jim nějaké speciální péče?

Ani ne. Ale intuitivně se vyhýbám před koncertem činnostem, které mi nedělají dobře. Takže nehraju basketbal a volejbal, hrabat se v hlíně před koncertem – to bych taky nedoporučovala. (Úsměv.) Jak říkám, je to na intuici. Když mám důležité vystoupení, tak večer předtím nebudu přeci tři hodiny žehlit, že ano… Prostě je to tak, že když máte doma muzikanta, celá rodina se musí přizpůsobit. (Úsměv.)

Berete svoje blízké na delší cesty?

Právě před nedávnem se mnou byli měsíc v Americe. Hrála jsem tam na festivalu a pak jsme si udělali dovolenou. Snažíme se to zorganizovat tak, abychom byli co nejvíc spolu. Protože jinak je to velmi složité.

Jak vlastně dokážete skloubit profesní a rodinný život?

Těžce, těžce, ale kloubím, kloubím. (Úsměv.) Chce to hodně organizace a naprosté pochopení a kooperace partnera. Ani nevím, jak jsem si zasloužila mého muže…

Roste z vaší dcery pokračovatelka ve hře na harfu?

Nepředpokládám to. Samozřejmě škemrá, že chce hrát, ale momentálně má klavír, flétnu, zpívá ve sboru… Na šestileté dítě je to až až. (Úsměv.)

Pět let jste studovala na prestižní hudební škole ve Filadelfii. Co bylo pro vás osobně v té době nejtěžší?

Nejtěžší bylo odtržení od rodiny, ostatní byla „škola hrou“.

V roce 1998 jste hrála i na světové scéně Carnegie Hall. Co pro mladou umělkyni znamená, když se má představit na takto prestižním pódiu?

Je to určitě velká meta a čest pro mladého hudebníka.

Vzpomínáte si ještě, které skladby jste tehdy hrála?

Program si pamatuji pochopitelně přesně. Hrála jsem, mimo jiné, i české autory- Ebena, Felda…

Co vás v nejbližší době čeká a na co se těšíte?

Čeká mě přece koncert ve Zlíně a na ten se moc těším! A není to Apríl. (Smích.)

Pozvěte, prosím, posluchače na koncert ve Zlíně.

Všichni přijďte! (Úsměv.) Začínají nám Velikonoce, tak jak jinak je oslavit než krásnou hudbou? Přivezu k vám výborného španělského flétnistu, no a vrátí se k vám Jakub Hrůša. Prostě přijďte, určitě to bude fajn.

Autor: Silvie Pospíšilová

1.4.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čerpací stanice v Napajedlích, kde vyhrožoval muž s mačetou v ruce
AKTUALIZOVÁNO
3

Opilý, polonahý výtržník vyhrožoval mačetou na benzínce v Napajedlech

Střecha opravované budovy v Tlumačově, vzplála.
18

V Tlumačově hořela střecha obecní budovy. Její rekonstrukce se komplikuje

Když se prase otočí, klec se uzavře. Hejtman nevylučuje ani trávení divočáků

Odchytových klecí se žrádlem, které mají přilákat divočáky, bude na Zlínsku kvůli africkému moru prasat zatím osm. Jedna přijde na 42 tisíc korun, na dalších osm tisíc pak fotopast, která bude umístěna poblíž.

Auto srazilo na přechodu dvě mladé dívky

Dvě dívky z Otrokovic ve věku patnáct a šestnáct let srazil na přechodu pro chodce třicetiletý řidič mazdy v pondělí odpoledne na ulici K Pasekám ve Zlíně.

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

Zlínští krajští hasiči mají novou "tajnou zbraň". Pomohla jim při záchraně psa

I když se hasiči ve Zlínském kraji setkávají se situacemi kdy zachraňují psy, způsob, jak se jim to podařilo v pondělí odpoledne ve Valašských Kloboukách - Mirošově, nepamatují. Slovy svého mluvčího Libora Netopila, uvízlého pejska v kanalizaci jim prý pomohla vytáhnout tajná zbraň - pravá valašská klobása.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení