S plátny a grafickými listy tohoto mistra štětce a také s jeho ilustracemi knih současných autorů se veřejnost setkává už téměř třicet let.

A jak se k malbě dostal? „Jako kluk jsem chodil za tátou do studia Jiřího Trnky a tam jsem seděl a koukal. Hodinu, dvě a třeba celý den. Viděl jsem, jak vzniká dobrá kresba. Zkoušel jsem to také. Jednou se pan Trnka zeptal, zda chci být malířem a jestli vím, co k tomu potřebuju. Tři hodiny denně kreslit, kresli všechno a každý den. Nic víc k tomu nepotřebuješ,“ zavzpomínal Tomáš Bím.

Dům, ve kterém již léta žije, stojí na břehu řeky. To je také důvodem, proč na spoustě jeho pláten se jako motiv objevuje voda. A nejenom ta. „Jako kluk narozený v centru Prahy jsem se účastnil nádherných výprav na periferii města. Ta mne okouzlovala svou nedbalostí až zanedbaností, kůlnami plnými záhad a zákoutími skládek. Vracím se tam stále, i když se v posledních letech tvářnost tohoto prostředí tolik mění.

Své motivy dnes nalézám na různých místech světa a ty se nakonec sejdou v jediném obraze. Kombinuji, domýšlím. I to je dobrodružství z tvoření,“ vysvětlil umělec.

Výstava v Galerii potrvá až do konce června. Návštěvníci v ní mohou zhlédnout na třicet sedm děl, z toho je deset velkých akrylů. Zbytek jsou litografie a grafiky.