Třiasedmdesátiletý herec, kterého děti poznají podle hlasu z večerníčků s Machem a Šebestovou a jehož dospělí ho berou jako velkého baviče a komika, zde v sobotu převezme uznání za tvůrčí přínos ve filmové tvorbě pro děti a mládež. Předání ocenění bude na programu závěrečného slavnostního večera 51. ročníku Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež.

„Hrál jsem pro děti dětská představení, pohádky. A to bylo pravé utrpení, protože je ‚nádherné‘ hrát pro děti, které se mezi sebou rvou a válejí se, kde vám chybí odezva. Měl jsem chuť je několikrát srovnat, ale neudělal jsem to. To se nesmí,“ poznamenal Nárožný.

Herec na sebe prozradil, že je „rakousko-uherský táta“. „Myslím, že k výchově patří rákoska. Nemám rád americkou výchovu. V mé generaci bylo úplně normální, že děti dostávaly výprask. Dnes už bych za to byl v kriminále. Je zvláštní, že přesto, že se tehdy osobnosti takovou výchovou ničily, tak vyrostl Einstein a Masaryk,“ zamyslel se.

Nárožný na festivalu neskrýval radost, že v sobotu převezme ocenění. A to hlavně proto, že se ocenění „šťastně sešlo v tom, co si dokonce myslí – že pro děti skutečně dělal“. „Kdybych dostal cenu za celoživotní práci ve filmu, tak to bych z toho měl zvláštní pocit. Když ji dostane Robert De Niro nebo Jiřina Bohdalová, tak je to úplně v pořádku,“ zamyslel se.

Nárožného cesta k charakternímu herectví vedla z projekční kanceláře na koncerty skupiny Rangers, které dělal konferenciéra, přes jevištní prkna divadla Semafor až do Činoherního klubu, kde hraje dodnes. Kromě divadla účinkuje sečtělý herec, jemuž v Semaforu přezdívali „chodící encyklopedie“, i ve filmech a televizi.

Dětem je známý z celé řady pohádek. „Typizované české děcko…má rádo pohádky, kde jsou dva prvky – musí tam být sranda a strašení. Myslím, že takové pohádky, filmové i televizní, jsme uměli dělat. Josef Dvořák, můj kolega, kterého mám moc rád, mně kdysi řekl jednu věc a já jí od té doby říkám Dvořákův zákon: ‚Všiml sis, že každá další věc, je horší, než byla ta předtím?‘,“ podotkl Nárožný.

Podle něj se v „hluboké totalitě“ natočila řada nádherných pohádek, které dosud nebyly překonány. „Znám mnoho pohádek z poslední doby, které se nelíbily dětem ani dospělým. Ztratily něco zásadního,“ prohlásil.

Nárožný je na zlínském festivalu již potřetí, komornější prostředí přehlídky mu prý vyhovuje. Dodal, že Zlín má rád i kvůli obdivu k Baťovi, a to jak k Janu Antonínovi, tak i Tomášovi. „Vždycky mě zajímalo, jak vytvořil tady v těch bažinách a nejchudším koutě země moravské tento zázrak, který vydupal z ničeho,“ řekl.

Naopak na festivalu v Karlových Varech, jak prozradil, nikdy nebyl. „Atmosféra velkého festivalu mě příliš neláká. Mají tam jezdit lidé, kteří ve filmu něco znamenají,“ uvedl Nárožný.

Oblíbený bavič, k jehož koníčkům patří historie, politologie ale také box, má s manželkou Ivou dvě děti, Kateřinu a Petra. „V civilu“ prý humorem příliš nesrší. Nesnáší nedochvilnost a na počkání předvede husí kůži. A co je pro něj největší štěstí? „Když ležím na posteli, lampička svítí, a já si čtu,“ říká.

OCENĚNÍ PRO PETRA NÁROŽNÉHO

„Velice si vážíme toho, že Petr Nárožný, herec takového formátu, osobnost s nabitým diářem a člověk obrovského rozhledu souhlasil s tímto oceněním svého celoživotního díla. Je pro nás vyznamenáním, že je mu naše uznání milé a že při příležitosti převzetí bude jedním z hlavních hostů letošního ročníku,“ uvedla vedoucí programového oddělení Markéta Pášmová.

Petr Nárožný ztvárnil za čtyři desítky let víc než 170 filmových a televizních rolí. Na začátku své herecké kariéry působil jako komik v divadle Semafor, kde doplnil komickou trojici duo Miloslav Šimek a Luděk Sobota. Odjakživa toužil stát se komediálním hercem.

Sen mu splnil režisér Ladislav Smoček. „To datum si určitě budu pamatovat do smrti. 12. únor 1980. V činoherním klubu Ve Smečkách byla premiéra Zuckmayerova Hejtmana z Kopníku a já jsem hrál hlavní roli ševce Viléma Voigta. Nad ránem, to už bylo 13. února, jsem vycházel z divadla a měl jsem pocit, že ačkoliv jsem naživu, přesto jsem byl na chvíli v hereckém nebi,“ vzpomíná herec.

Diváci si ho pamatují především v komických rolích. Jeho hlas zůstane už navždy spjatý s animovaným hrdiny z Večerníčků o Machu a Šebestové nebo o opici Žofce.

Uznání za tvůrčí přínos uděluje od roku 1997 umělecký ředitel zlínského filmového festivalu Petr Koliha. Mezi dalšími dvanácti oceněnými jsou mimo jiné režiséři Karel Kachyňa, Václav Vorlíček či Karel Smyczek, herečky Jiřina Bohdalová, Iva Janžurová, Libuše Šafránková nebo herec Lubomír Lipský.

ČTK, ZUZANA MOLKOVÁ