Na pátečním koncertu jsou jen ti, kteří si zajistili lístky s dostatečným předstihem. A nemusejí litovat.

Hned v úvodu koncertu se jedna z natěšených fanynek stává majitelkou cenného suvenýru. To když po pár úvodních skladbách letí do publika mikina Richarda Krajča. Obrovský výbuch konfet při druhé skladbě už napovídá, že tento koncert bude vážně dobrá show.

„Tohle bude nejlepší koncert, který jste ve Zlíně zažili," slibuje publiku Richard Krajčo. Začátky jsou ale slabé, tedy alespoň co se zpěvu v publiku týče.

„No… byl to slabý průměr. Budeme dělat, že jsme to neslyšeli a ten závěr si dáme ještě jednou," čertí se naoko zpěvák. Při dalších skladbách už zní sálem mohutný sbor.

Najednou bere Richard Krajčo nahoru mladou slečnu. „Seznamte se s naší novou go-
go tanečnicí Viktorkou," volá frontman, když na pódiu tančí se slečnou v náručí. Za chvíli ji vrací do publika do maminčiny náruče.

„Malá, myslím, nebude dnes ani spát," poznamenávají trefně další lidé na koncertu.

Většina skladeb je notoricky známá. Podle Richarda však potřebují některé aktualizovat. „V této písni se například zpívá, že Baník porazí Spartu, ale v poslední době bych byl rád, kdyby Baník porazil kohokoli," říká a ve sportovním duchu pokračuje.

„A vy jste postoupili do play off?" ptá se davu. Sálem zní hromadné: „Jóóó!" „A to vám nevadí, že vypadnete s Vítkovicemi?" škádlí zlínské publikum rodák z Ostravy a v další písničce už zpívá: „Je to štěstí, jako když kdokoli porazí Spartu…"

Ne, tohle rozhodně nebyl obyčejný koncert. Komunikaci s publikem si „Kryštofci" vyloženě užívali.

„Teď přijde moje nejoblíbenější část koncertu. Pěkně si zaplavu a vezmu to pěkně tady zprava doleva. Ale pozor, to rozhodně není jen dámská záležitost. Potřebuji, aby pomohli i chlapi," volá Krajčo a skáče do publika.

Vše dobře dopadlo. Zpěváka moře fanynek nepohltilo a on ve zdraví pluje zpátky na pódium. „Chlapi se zapojili tedy pořádně. Musím říct, že dnes to bylo jistější, pevnější. Takže tato písnička je pro všechny chlapy, kteří si sáhli," říká zpěvák.

Blíží se závěr koncertu. „A je tu poslední písnička," Sálem zní zklamané, nesouhlasné: „Nééé."

„Jé, to se jen tak říká. To jste nebyli ještě na koncertě? My zas jenom jako půjdeme dozadu a vy si nás vyžádáte. To abychom věděli, jestli nás máte rádi," vysvětluje s úsměvem na rtech zpěvák.

Dav svou kapelu nezklamal. Pískot, buchot, hukot a všemožný jiný řev přilákal kapelu zpátky na pódium. Následuje přídavek.

„Byli naprosto boží," hodnotí při odchodu sestry Aneta a Klára Petrovské ze Zlína. Rozvláčnější vyjádření šlo z rozdováděných fanynek dostat ten večer jen stěží.

Zdroj: Youtube