Jaká je v současnosti finanční situace divadla? Daří se vám nacházet alternativní zdroje příjmů?

V tuto chvíli je hospodaření vyrovnané. Hospodářské výsledky posledních let jsou vždy kladné. Soběstačnost se pohybuje kolem 27 %, což je v celorepublikovém kontextu s naší budovou výborný výsledek. Pro úplnost dodávám, že příspěvek města hradí odpisy, energie, ostrahu, úklid a 90 % osobních nákladů. Na zbytek si vyděláme.

Co k tomu přispělo?

V roce 2012 přišlo do divadla o deset tisíc diváků více než v roce 2011, což se samozřejmě významně podílelo na tržbách a zároveň jsme v rámci krizového rozpočtu ušetřili na mnoha nákladových položkách, včetně té personální. Otazníkem zůstává dlouhodobý výhled, ale ten řešíme s naším nejbližším partnerem zřizovatelem. V tuto chvíli na úrovni správní rady.

Mluvil jste o mzdových nákladech. Jaké platy mají zaměstnanci divadla?

Průměrná mzda v divadle je osmnáct a půl tisíce.

Jak se díváte na současnou kauzu ohledně údajného podvádění ve vyplácení mezd v Národním divadle? V čem se podle vás stala chyba?

V době, kdy tento problém vznikl, existoval v České republice jiný právní rámec než v současnosti. Mezi Národním divadlem a Ministerstvem kultury tehdy navíc fungovala dohoda, která takovýto způsob odměňování zaměstnanců umožňovala. Proto také předchozí audity nic nekalého nezjistily. Z perspektivy dnešní optiky a dnešního právního rámce je samozřejmě nemožné řešit pracovní úvazek tak, že se domluvíte na nějakém pemzu hodin a zbytek řešíte honorářovou smlouvou, která není divadlem zdaněna, a tím de facto vzniká daňový únik. Podle mého se tedy nejedná o něčí pochybení, ale o souběh nešťastných časových okolností. Za sebe dodávám, že v Městském divadle Zlín něco podobného rozhodně nehrozí.

Vraťme se ještě k finanční situaci divadla. Jak vás limituje krizový management a škrty v rozpočtu?

Finanční situace je taková, jaká je. S tím se prostě musíme srovnat a hledat řešení. Společně. Alfou a omegou však musí zůstat schopnost nastavit podmínky pro vznik kvalitního divadla.

Co si představujete pod pojmem kvalitní divadlo?

Kvalitní divadlo je divadlo, které má co sdělit a ví, jak to sdělit. Ono se to zdá jako samozřejmost, ale samozřejmost to rozhodně není.

Na co se mohou diváci těšit?

Nově nabízíme například hlídaní dětí pro návštěvníky divadla, aktivní přestávky, zábavné návštěvy škol. Co se týká dramaturgie, chceme se věnovat i regionální tematice. Loni jsme proto uvedli hru Palubní deník Hanzelky a Zikmunda. Letos v březnu bude mít premiéru další inscenace s regionální tematikou: adaptace románu spisovatelky Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně. V dohledné budoucnosti chystáme třídílnou životopisnou sérií o Tomáši Baťovi starším, a Janu Antonínu Baťovi, Tomáši Baťovi mladším.

Které inscenace budou podle vás divácky nejúspěšnější?

To je těžká otázka, navíc, co je to úspěch, že? Nejnavštěvovanější inscenací z nových titulů ale podle mne bude Divotvorný hrnec.

Umělecká šéfka Městského divadla Hana Mikolášková představuje svou vizi:

Divadlo je luxusní milenkou pro milovníky kvalitní zábavy

Proč se nese letošní divadelní sezona ve znamení ženy a jaké divadelní osobnosti budete moci tento rok spatřit na prknech Městského divadla Zlín, prozradila umělecká šéfka Hana Mikolášková.

Co si mají diváci představit pod mottem Cherchez la famme, které provází celou letošní divadelní sezonu?

Ve Velkém sále divadla nás letos čeká několik premiér. V hlavních rolích několika inscenací se představí ženské protagonistky, hlavní zápletky se budou točit kolem problémů se ženami. Některé z těchto divadelních her navíc režírují ženy. Cherchez la famme vyjadřuje romantický a exotický podtext jednotlivých námětů. Domnívám se totiž, že divadlo a žena mají něco společného. Divadelní duše je trošku tajemná a překvapivá, tak jako bývají ženy. Chtěla bych, aby divadlo bylo pro diváky něco jako dobrá přítelkyně. Někdo, ke komu utečou se svými starostmi nebo si odpočinou. Dalo by se říct až luxusní milenka.

Jednou z premiér, kterou hodlá letos divadlo uvést, je adaptace knižního bestselleru Žitkovské bohyně. Co od inscenace můžeme čekat?

Žítkovské bohyně mají daleko větší potenciál, než je na první pohled zřejmé. Fenomén Kopanic a Žítkové je stále živý a Žítková není od Zlína příliš vzdálená, proto se domníváme, že má potenciál oslovit zlínské publikum. Perličkou navíc je, že námi uvedená adaptace bude celorepublikovou premiérou. Na adaptaci knihy do divadelní podoby přislíbila spolupráci také její autorka Kateřina Tučková.

Jak bude probíhat realizace hry? Jak konkrétně se na ní bude podílet samotná autorka předlohy?

Adaptace je v tuto chvíli v rukou režiséra Dodo Gombára, což je bývalý umělecký šéf Městského divadla Zlín. Od něj také nápad dramatizace knihy vzešel. Já jsem oslovila autorku, která tím byla výrazně potěšena. Poté ji oslovila ještě další divadla, ale nám se podařilo rezervovat si divadelní premiéru adaptace románu Žítkovské bohyně. Konkrétní forma spolupráce je v tuto chvíli na režisérovi a na ní. Já se těším, že Kateřinu Tučkovu uvítáme na premiéře i na dalších představeních.

Kdy bude premiéra?

1. března 2014.

Znáte už herecké obsazení?

Hlavní postavu Dory Idesové ztvární v alternaci s jednou z našich výborných členek souboru Petra Hřebíčková jako host. Tato třiatřicetiletá herečka působila ve zlínském divadle sedm let a získala si diváky řadou výborně ztvárněných rolí. Za hlavní roli Maryši získala v roce 2009 také prestižní Cenu Thálie.

Na jaké známé herecké tváře se můžou diváci krom Petry Hřebíčkové ještě letos těšit?

Kromě Petry Hřebíčkové, se kterou, doufám, se potkáme v průběhu sezony víckrát, mohou diváci stále ještě vidět jako Zorbu Dušana Sitka nebo Zdeňka Junáka. V největším z Pierotů přijal nabídku hostování František Segrado, což je skvělý šansonový zpěvák. Diváci ho budou nejspíše znát především z šansonů, které zpívá pro Petra Hapku a Michala Horáčka.

Na co dalšího se mohou diváci těšit?

Budeme určitě pokračovat v přípitcích po premiéře a dále otevírat divadlo směrem k veřejnosti a ke společensky a charitativně prospěšným akcím. Protože si myslím, že je potřeba poskytovat zázemí organizacím, které nezištně pomáhají druhým.