VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rozhovor s ředitelem zlínské filharmonie Josefem Němým

Zlín - /ROZHOVOR/ Je 14. ledna roku 2011 a stovky lidí aplaudují strhujícímu výkonu mexického tenoristy Davida Lomelliho, kterého doprovodila zlínská Filhamornie Bohuslava Martinů. Je to poprvé, co vystoupila ve svém novém sídle v nově postaveném Kongresovém centru.

7.2.2014 2
SDÍLEJ:

Josef NěmýFoto: DENÍK/Jan Karásek

Ředitel filharmoniků Josef Němý si to užívá, pociťuje euforii, padá mu kámen ze srdce. Povedlo se.

„Bylo to týden po přestěhování, nefungovaly tady telefony, moc se netopilo…, ale po tom prvním koncertu jsem si říkal: To je přesně ono, to jsme potřebovali. Věděl jsem, že to tady bude úžasné," vzpomíná Josef Němý.

Poznali jste přestěhování z nepříliš vyhovujících prostor v Domě umění i na počtu diváků?

Nárůst je patrný. Zatímco v Domě umění jsme měli roční návštěvnost 29 tisíc, vloni to bylo už 42 tisíc. V průměru na jeden koncert je to tedy skok z 431 na 680 diváků.

A budou čísla ještě stoupat?

Trend je pozitivní, zatím tomu tak v posledních třech letech bylo.

Jaká je cesta k přilákání diváků?

Snažíme se zvát opravdu kvalitní interprety, a to i za cenu vysokých honorářů. To je cesta, která se vyplatí.

Vysoký honorář představuje jakou částku?

I několik set tisíc korun.

Jak moc se to odráží na výši vstupného?

Snažíme se jej držet v rozumné míře, takže některé koncerty jsou ztrátové. Ale špičkoví umělci zvyšují naše renomé, což se zase odráží na zájmu sponzorů. Kde jsou diváci, tam jsou i sponzoři. Vloni se nám od nich podařilo získat dva miliony korun, což pokryje tu relativní ztrátu. Navíc dříve jsme byli rádi, že se nám podařilo pozvat některého ze známějších sólistů. Nyní chtějí prakticky všichni a my si můžeme vybírat.

Lze říci, kolikátí jste v žebříčku českých filharmonií?

Oficiální pořadí neexistuje, ale mezi patnácti českými filharmoniemi můžeme být zhruba na třetí až páté pozici. Za těmi pražskými, které mají například větší možnosti získat kvalitní hráče.

Je o vás zájem v zahraničí? Napadá mne třeba koncert v americké Carnegie Hall.

Obecně do Spojených států je pro nás těžké se dostat, přednost dostávají pražská tělesa. Je tam i velká konkurence tamních kvalitních orchestrů. Ale hráli jsme například ve Versailles. A také jsme dostali nabídku na měsíční turné do Asie. V Koreji, Číně i Japonsku je o tuzemské orchestry větší zájem.

Pojedete tam?

Vycházelo by to na vánoční období. Proto s ohledem na naše hráče na asijské turné nevyrazíme. Během roku hrajeme po večerech, což zasahuje do rodinného života. Takže já přání zůstat v tomto období doma respektuji.

Máte přibližně 90 členů. Jak se do zahraničí dopravujete?

Dvěma autobusy, už to máme zažité, co tři hodiny přestávka a podobně. (Úsměv.) Ale jsem rád, že si hudebníci už umí užít diety. Tedy že si v zahraničí zajdou na večeři, že si to více užijí.

Za socialismu by si asi valuty schovávali na horší časy.

Teď už se mohou chovat jinak a jsem za to rád.

Kolik si v průměru zlínský filharmonik vydělá?

Přibližně 22 tisíc korun hrubého.

Je zájem se stát členem souboru?

Na výběrové řízení na neobsazenou pozici nebo třeba záskok za mateřskou přichází zpravidla kolem pěti lidí. Většinou se jedná o absolventy. A musím říct, že jejich kvalita je slušná. Mnohdy však nemají orchestrální zkušenost. Na druhou stranu mladí hráči mají takový „drajv", tedy že nemají zažité různé stereotypy.

Kdy vám naposledy běhal z koncertu mráz po zádech?

Když jsme tu měli koncert tří klavírů nebo když se hrál Mahler. Říká se, že buď jeho dílo člověk miluje, nebo nenávidí. U mne platí to první. Strhující vystoupení tu měla i operní hvězda mezinárodních hudebních scén Mojca Erdmann, která sem zavítala na festival Harmonia Moraviae.

Byl jste někdy vyloženě z vystoupení dojat?

To asi ne, ale tak věřím, že mne to ještě čeká.

Chodíte na všechny vaše koncerty?

Beru to jako svou pracovní povinnost, vítám hosty a podobně. Takže zhruba 45 premiérových koncertů za rok zvládnu.

Užíváte si to, nebo spíše sledujete hráče?

Obojí. Hráče sleduji, zda se chovají profesionálně.

To v podání filharmonika představuje co? Čím se mohou provinit?

Vadí mi, když někteří hráči vyhlíží, jestli tam nejsou jejich známí nebo dokonce na někoho pokyvují. Měli by se usmívat, vyzařovat ze sebe pozitivní energii a sledovat dirigenta.

Lze je nějak potrestat? Třeba za špatné hraní?

S ohledem na výši platů se vše snažíme řešit domluvou, maximem je zkrácení případné odměny.

Nacvičují doma, nebo mají svoje pracovní prostory?

Právě v nových prostorách Kongresového centra už máme dostatek zkušeben. Někteří sem chodí cvičit také o víkendu. Doma to s ohledem na sousedy někdy asi ani moc nejde.

Jaká má orchestr specifika?

Je to velmi zajímavé těleso, ve kterém je potřeba velká disciplína. Tedy zkouška začíná v přesně stanovený čas, nikdo se nesmí opozdit a nikdo nesmí během zkoušky odejít. Přesně po 80 minutách je přestávka. Pokud by dirigent na ni zapomenul, velmi rychle mu to připomene takzvaný inspektor orchestru. (Úsměv.) A to je rozdíl mezi námi a třeba divadlem, kdy jsme měli společné vystoupení Oresteia.

Divadelníci mají jinou disciplínu?

Je to prostě jiný svět. Byla to až úsměvná situace, kdy naši hráči byli včas připraveni na svých místech, zatímco herci přicházeli ještě i patnáct minut po zahájení zkoušky, různě pak odcházeli a podobně. Ale jsou to odlišné světy, má to i svoji logiku a není to kritika. My musíme být všichni kompletní, aby zkouška byla co nejoptimálnější.

Co vás čeká v letošním roce?

Například jsme dostali pozvání na Pražské jaro. Poprvé a zatím naposledy jsme vystoupili v roce 2009, tedy 68 let od našeho založení. Letošním účinkováním se ten interval silně zkrátil. (Úsměv.) Považuji to za velký úspěch, je velmi těžké získat pozvání.

Je to ekonomicky zajímavé?

Je.

Kolik tedy za účast získáte?

To je necitlivé o tom hovořit. O ceně se navíc vůbec nesmlouvá, respektuje se. Už ta nabídka je velmi důležitá. Stejně tak si ceníme, že letos vystoupíme také na další ze čtyř top domácích festivalů v Českém Krumlově, Litomyšli a také na Janáčkově máji v Ostravě.

Chystáte se i do ciziny?

Pojedeme například turné s Rolando Villazónem, což je tenorista vystupující na všech důležitých operních scénách světa. Rádi bychom jej přivítali i ve Zlíně, ale je to finančně mimořádně náročné. Teď jsme měli krásné turné s Angelou Gheorghiu, top koncert byl v královské opeře ve Versailles.

Jaký je zájem o takzvané výchovné koncerty?

V našem regionu to je velká tradice, zájem je velký. Od žáků I. stupně až po střední školy. Ale máme s tím trochu problém z kapacitních důvodů s ohledem na velké množství koncertů, které odehrajeme.

Co považujete za největší divácká lákadla vašeho letošního programu?

Například na konci května u nás vystoupí Adam Plachetka. Pěvec, basbaryton, který má stálé angažmá ve Vídni. A nyní dostal nabídku působit v milánské La Scale. To je největší top, co se dá dosáhnout. Věřím, že úspěch bude mít i skvělý cellista Mischa Maisky. Na podzim se už moc těším na Štefana Margitu a Dagmar Peckovou. Na leden pak opět plánujeme velký ples filharmonie.

To je podle všeho jeden z vrcholů zlínské sezony, ne-li úplně největší akce tohoto druhu.

Mimořádnost spočívá i v tom, že vystupuje kompletní orchestr, to opravdu není běžné. Zároveň akce slouží jako poděkování našim partnerům.

Jak se stavíte k audionahrávkám?

V tom je trochu problém. Cédéčka totiž nikdo nekupuje. Naposledy jsme někdy před dvěma lety natáčeli klavírní koncerty. I nyní bych rád něco nahrál, abychom to mohli věnovat jako dárek našim partnerům. Občas od nás něco alespoň odvysílá Česká televize nebo koncert přenáší Český rozhlas na stanici Vltava.

Kde bude zlínská filharmonie za, dejme tomu, deset let?

Jdeme ze sezony do sezony. Je to jako v životě a jako u každé jiné firmy. Tedy postupně získávat výborný kredit. Je potřeba nepolevit, být náročný. Máme úspěchy, mohli bychom si říct, můžeme zvolnit, ale to nechceme. Musíme mít stále nové nápady, nové typy koncertů.

Tím myslíte třeba veležádaný společný koncert s metalovou hvězdou Tarjou?

Například. Nebo jsme tu měli i úžasný rockový koncert s Martou Jandovou. To i moji známí mi psali, jak v šedesáti letech spolu s dalšími abonenty vstali ze sedaček a šli „řádit" k pódiu. (Úsměv.)

Fakta o filharmonii

Myšlenka na založení symfonického orchestru vznikla ve Zlíně již ve dvacátých letech minulého století. Krátce po osvobození, přesněji 1. června 1945, se vytvořil základ Symfonického orchestru n. p. Baťa. První koncertní vystoupení orchestru se datuje 2. dubna 1946, do čela bezmála 50členného orchestru se tehdy postavil Rudolf Kvasnica.

Nese jméno jednoho z největších českých skladatelů. Zaměření na prezentaci jeho díla, dnes již orchestrem realizovaného na četných rozhlasových nahrávkách a CD, začala v šedesátých letech.

Repertoár tvoří téměř všechna symfonická díla různých slohových období, ale i velké množství skladeb současnosti. Členové orchestru vytvořili též několik komorních sdružení a jejich vystoupení doplňují koncertní sezonu o tuto hudební oblast.

Koncertní činnost orchestru má základ ve třech řadách abonentních a množství mimořádných koncertů. Hostoval však též již ve všech významnějších centrech České republiky, např. Praha, Brno, Ostrava, na Slovensku v Bratislavě, Žilině, Košicích.

Zlínský um už zamířil do Itálie, Dánska, Maďarska, Řecka, Polska, Rakouska, Rumunska, Německa, Francie, Portugalska, Španělska a USA.

Od sezony 200809 je šéfdirigentem Stanislav Vavřínek. Hlavním hostujícím dirigentem je Walter Attanasi. S orchestrem vystoupila řada vynikajících sólistů: Mstislav Rostropovič, Magdalena Kožená, Daniel Schafran, Mischa Maisky, Vadim Repin, Jennifer Larmore, Libuše Domanínská, Eduard Haken, Dagmar Pecková, Eva Urbanová, Václav Hudeček, Ivan Moravec, Eugen Indjic ad.

Od ledna 2011 filharmonie sídlí v nově postaveném Kongresovém centru Zlín, které navrhla známá česká architektka Eva Jiřičná.

Autor: David Karola

7.2.2014 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čerpací stanice v Napajedlích, kde vyhrožoval muž s mačetou v ruce
AKTUALIZOVÁNO
3

Opilý, polonahý výtržník vyhrožoval mačetou na benzínce v Napajedlech

Střecha opravované budovy v Tlumačově, vzplála.
18

V Tlumačově hořela střecha obecní budovy. Její rekonstrukce se komplikuje

Když se prase otočí, klec se uzavře. Hejtman nevylučuje ani trávení divočáků

Odchytových klecí se žrádlem, které mají přilákat divočáky, bude na Zlínsku kvůli africkému moru prasat zatím osm. Jedna přijde na 42 tisíc korun, na dalších osm tisíc pak fotopast, která bude umístěna poblíž.

Auto srazilo na přechodu dvě mladé dívky

Dvě dívky z Otrokovic ve věku patnáct a šestnáct let srazil na přechodu pro chodce třicetiletý řidič mazdy v pondělí odpoledne na ulici K Pasekám ve Zlíně.

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

Zlínští krajští hasiči mají novou "tajnou zbraň". Pomohla jim při záchraně psa

I když se hasiči ve Zlínském kraji setkávají se situacemi kdy zachraňují psy, způsob, jak se jim to podařilo v pondělí odpoledne ve Valašských Kloboukách - Mirošově, nepamatují. Slovy svého mluvčího Libora Netopila, uvízlého pejska v kanalizaci jim prý pomohla vytáhnout tajná zbraň - pravá valašská klobása.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení