VYBRAT REGION
Zavřít mapu

To co předvádí Kačka, je opravdu pocta Nataši Gollové

Zlín - (ROZHOVOR) Vbudově Městského divadla je vtěchto dnech velmi živo. Finišují totiž přípravy na sobotní premiéru komedie Eva tropí hlouposti.

27.11.2008
SDÍLEJ:

Bláznivá komedie Eva tropí hlouposti Foto: DENÍK/Marek Gerhard

Po několikatýdenním intenzivním zkoušení dolaďuje zlínský ansámbl společně s režisérkou Hanou Mikoláškovou poslední detaily a úpravy na známé veselohře.

O tom, jak inscenace vznikala, si Deník povídal s hlavní představitelkou Evy, Kateřinou Liďákovou a s režisérkou Hanou Mikoláškovou.

Do premiéry zbývají dva dny. Jaké jsou pocity? Je to nervozita, radostné očekávání nebo snad strach?

Kateřina Liďáková: Pocity? Taková nejistota. Zdravá nejistota. Nazkoušeno sice máme, ale netušíme, jak se k tomu postaví divák, jak nám to klapne. Já vždycky raději dávám rozhovory až po několika reprízách, když už vím, jak je představení zajeté a jak ho berou diváci. Před premiérou je to strašně těžké. Každopádně jsem momentálně ve stavu velkého očekávání.

Hana Mikolášková: V Brně tomu říkáme „zarvat“. To znamená zabrat z posledních sil a dotáhnout věc do konce. Protože je škoda, když už se udělalo tolik práce, aby to nebylo úplně dokonalé.

Kde se vzala první myšlenka na zpracování jevištní adaptace slavného snímku české spisovatelky a scénáristky Fan Vavřincové?

Hana Mikolášková: Byla jsem prostě okouzlena filmem. Třicátá léta mě moc baví a také jsem měla tuto komedii vždycky ráda kvůli druhu herectví Nataši Gollové a Oldřicha Nového, protože se ukazují jakoby v jiných polohách než v jiných filmech. Taky mne bavil druh komorního, rodinného a lehce detektivního humoru. Ale vždycky mne mrzelo, že ve filmu nebyly žádné písně. Tak jsme to změnili… (Úsměv.)

Mluvíte v množném čísle. Na koho konkrétně jste se obrátila?

Hana Mikolášková: Sedli jsme si se skladatelem a hudebníkem Jakubem Šafrem nad jeho bohatý archív, protože on se věnuje hudbě třicátých let a má doma spoustu notového materiálu. A vybrali jsme hity, které jsou méně známé. Z nich jsme pak seskládali hudební děj.

Při Evě jste se setkaly jako režisérka a herečka poprvé?

Kateřina Liďáková: Ano. A bylo to velmi příjemné setkání. Já to beru tak, že jsme dva mladé životy, dvě mladé holky a dobře si rozumíme. Takže spolu mluvíme na rovinu, bez nějakých oklik.

Hana Mikolášková: Mohu něco doplnit? Já jsem původně uvažovala o trošku jiném obsazení a jsem strašně ráda, že nakonec roli Evy hraje Kačka. Pro mne to bylo krásné setkání s herečkou a myslím si, že diváci se mají na co těšit. To co předvádí Kačka, je opravdu pocta Nataši Gollové.

Jak vznikal scénář?

Hana Mikolášková: V dialozích jsem se nechtěla přímo inspirovat filmem. Sehnala jsem si knížku a podle ní jsem vystavěla scénář tak, aby ho bylo možné provést na divadle. Protože samozřejmě nemáme možnost kamerového střihu.

Co vám šlo hlavou, když jste držela text poprvé v ruce?

Kateřina Liďáková: No, že dostat Evu na jeviště byl výborný nápad. Ale samozřejmě, že lidi budou určitě srovnávat. Všichni znají film, znají Natašu Gollovou a mají ji zarytou pod kůží. Takže teď přijde srovnávání. A to bude zajímavé. (Smích.)

Co pro vás osobně znamená, že se máte ujmout postavy, kterou před vámi ztvárnila hvězda filmu třicátých let?

Kateřina Liďáková: Každopádně je to velká výzva. Ale rozhodně to není o tom, že bych postavu brala jen jako komediální roli. Skrývá se za tím strašná spousta práce. Dá se to v podstatě přirovnat k historické hře. Všechno je jiné. Forma mluvy, výslovnosti, držení těla, gesta, způsob vyjadřování… Je to prostě výzva.

Kolikrát jste za dobu zkoušení viděla filmové zpracování Evy?

Kateřina Liďáková: Jen jednou. Já jsem to nechtěla dělat stylem: teď si obšlehnu tamto gestíčko… Zkusím si to udělat po svém.

Krásná filmová scéna byla, když se Eva houpala na zahradě, s houpačkou létala až do obývacího pokoje a nakonec skončila ve skleníku. Mohou se diváci na stejnou scénu i na jevišti?

Kateřina Liďáková: Myslím, že tohle prozradit můžu. O scénu s houpačkou nepřijdou.

Hana Mikolášková: Skleník bohužel nemáme, ale Eva proletí oknem. Dobré, ne? (Smích.)

Zdá se, že publikum se bude bavit… Určitě bylo velmi náročné obléct všechny postavy do dobových kostýmů. S kým jste spolupracovala?

Hana Mikolášková: Kostýmy navrhla Zuzka Přidalová, se kterou spolupracuju už delší dobu a já bych ráda vyzdvihla i scénu, protože oboje se vzácně doplňuje. Přestože každou složku dělala jiná dáma. Scéna je výsledkem práce Markéty Sládečkové. V podstatě jsme šly tradiční cestou. Chtěly jsme, aby kostýmy byly stejně krásné jako ve filmech z třicátých let. Samotná móda té doby se řídila striktními pravidly, která nejsou moc vděčná pro divadlo. Hvězdy nosily róby od nejlepších krejčí v Praze a to jsme se snažily napodobit. Myslím, že odpovídají vysokému standardu. Tomu, co nosili bohatí lidé.

Móda to byla opravdu pěkná. Jak se vám nosí?

Kateřina Liďáková: Moc dobře. Mám čtyři kostýmy, každý má úplně odlišný charakter. Volný čas, sekretářka, plesové šaty… Moc si v tom libuju.

Dokázaly byste si představit svůj život v třicátých letech?

Kateřina Liďáková: Ráda bych to zkusila, ale jen na návštěvu. Nejsem si jistá, zda bych tam chtěla žít, ale určitě bych si tam ráda třeba na den zaskočila.

Hana Mikolášková: Já ano. Přiznám se, že nejraději bych žila v šedesátých letech, ale je to hlavně proto, že si myslím, že bych ve třicátých letech nedokázala být dostatečnou dámou. (Smích.)

Čím vás předválečná doba oslovuje?

Kateřina Liďáková: Lidi hodně přemýšleli, než si něco sdělili. Doba distingovanosti a zároveň vlastně i velké vtipnosti byla nádherná. Oni si k sobě dovolovali, to ano, ale formou slovních hříček. Když dnes chcete někomu něco sdělit, tak mu to prostě řeknete a nepoužijete žádnou okliku. Naše doba je taková surovější. Abych to shrnula, hodně záleželo na tom, jak, kdy a komu jste něco sdělila.

Hana Mikolášková: Souhlasím. Prostě se k sobě lidé dokázali jinak chovat. Myslím si, že kultura mluvy a samotného vystupování byla na úplně jiné úrovni. Lidé chovali respekt vůči druhým a díky tomu si také mohli říkat věci, které si dnes říkáme velmi vulgárně a nepříjemně. Oni to dokázali s velkou nonšalancí a šarmem.

Vím, že teď máte plnou hlavu premiéry, ale nedá mi to se nezeptat. Co vás čeká dál?

Kateřina Liďáková: Budou se zkoušet dvě věci, ale zatím není obsazení. Jedna z nich to určitě bude, tak se nechám překvapit.

Hana Mikolášková: Představte si, že já po třech měsících, kdy jsem měla měsíčně dvě premiéry, konečně budu mít prosinec na to, abych se věnovala práci v Českém rozhlase Brno. A především se budu věnovat své domovské scéně, kde jsme uměleckou šéfovou, divadlu Polárka. Od ledna pak připravujeme tady za rohem v Hradišti Carmen, což je muzikál, ke kterému napsal hudbu Ondřej Brousek. Ještě budu trošku upravovat scénář, ale musím říct, že především hudba stojí za to. Tak se přijďte podívat.

Autor: Silvie Pospíšilová

27.11.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vysněné dětské postele

Vedoucí fyzioterapeutka Kroměřížské nemocnice Pavla Zemanová

ON-LINE: O bolestech zad i cvičení v práci

Obchodní centrum hostilo autogramiádu k Barumce

Téměř tisícovka příznivců automobilového sportu si nenechala ujít úterní autogramiádu předních závodníků nadcházejícího 47. ročníku Barum Czech Rally Zlín.

Bratři Bukartsové naskočili s Honejskem. Mohlo by to fungovat, myslí si Hamrlík

V pondělí se představil a v úterý už naskočil Rihards Bukarts vedle svého bratra Robertse v první formaci vedené Antonínem Honejskem v přípravném zápase proti Pardubicím. Spolupráce nově složené lotyšsko-české útočné formace však k výhře nevedla a ševci prohráli 3:5. O tři vstřelené góly Zlína se postarali jiní.

AKTUALIZOVÁNO

Opilý, polonahý výtržník vyhrožoval mačetou na benzínce v Napajedlech

Scénu jako z hororového filmu zažili v pondělí odpoledne zákazníci marketu čerpací stanice v Napajedlích na Zlínsku. Vyřizovat účty si s mačetou v ruce přišel polonahý, čtyřicetiletý muž.

V Tlumačově hořela střecha obecní budovy. Její rekonstrukce se komplikuje

Celkem sedm jednotek profesionálních a dobrovolných hasičů ze Zlínska a Kroměříže, zasahovalo v úterý odpoledne při požáru střechy obecní budovy v Tlumačově na Zlínsku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení