Vondráčková: Všechno má svůj vlastní vývoj
Zlín /ROZHOVOR/ – Helena Vondráčková má už více než čtyřicet let své místo na české hudební scéně. Do její diskografie se v pondělí 23. listopadu zařadí další album.
Silvie Pospíšilová
Diskutovat (0) 20.11.2009 20:48 aktualizováno 21.11.2009 16:38
Ve čtvrtek 19. listopadu večer nabídla malou ochutnávku z něho na galakoncertu i svým fanouškům ve zlínském Velkém kině.
„Mám z desky dobrý pocit. Ale to samozřejmě nic neznamená, protože důležité je, jaký pocit z ní budou mít posluchači. Podle mého je to taková všehochuť, na které by si každý mohl najít to své,“ říká spokojená zpěvačka.
Kdy zjistíte, jestli se povedla?
Už tak trochu tuším. (Úsměv.) Pilotní singl Mít rád až k zbláznění jsem zpívala už na loňské Lucerně a musím říct, že na něj byly krásné ohlasy. Když jsme k druhé skladbě točili klip na Krétě, Řekové se zastavovali, poslouchali, a také moc dobře reagovali.
Takže nejste nervózní?
Ani ne. Myslím si, že jsme odvedli dobrý kus práce a teď už si deska bude žít svým vlastním životem. (Úsměv.)
Na hudební scéně jste neuvěřitelných pětačtyřicet let, jestli dobře počítám…
Já už to ani nepočítám a snažím se to neregistrovat. (Smích.)
Máte kolem sebe stejný tým lidí jako ve svých začátcích nebo se v průběhu let mění?
Samozřejmě se vyměnil. Několikrát jsem změnila i doprovodnou kapelu. Co se autorů týká, někteří zůstávají a někteří už bohužel nejsou mezi námi. Prostě všechno má svůj vlastní vývoj.
V úterý jsme oslavili dvacet let svobody. Jakými změnami prošla hudební branže?
Hlavně odpadla spousta nesmyslných věcí, které nám ztěžovaly život. Máme volnost v projevu, můžeme zpívat co chceme, což dřív nebylo. Jakoukoliv píseň jsme vyprodukovali, museli jsme s ní před komisi, kde ji rozpitvali do posledního písmenka.
Zůstala vám v paměti nějaká vyloženě absurdita?
Do dnešního dne jsem nepochopila, když v krásné písni Růže kvetou dál našli nějakou nianci, která mohla eventuelně něco připomínat. Tak ji stáhli z rádií a jeden čas se nehrála. Nebo písnička Přejdi Jordán nabádala k emigraci. (Smích.) Opravdu nad jejich rozhodnutími občas zůstával rozum stál.
Každá mince má dvě strany. Tohle byly klady nové doby. Co zápory?
Mně nejvíc vadí bulvární plátky, které mají v naší společnosti obrovskou moc. Každý člověk si buduje nějakou tvář během své cesty a najednou si představte, že vám do života vtrhne někdo, kdo vůbec netuší, jak obrovský kus práce máte za sebou a začne o vás psát lži. Ničí to mediální obraz člověka. A když se to začne dotýkat nejenom práce, ale také rodiny, je načase se bránit.
Nepřipadá vám to jako boj s větrnými mlýny? Přeci jen bulvár dostane směšnou pokutu, ale na prodeji vydělá několikanásobně víc…
Myslím si, že to smysl má. Několik soudů jsme už vyhráli a začali se bránit i další lidi z branže. A dokonce i několika novinářům a fotografům z těch daných plátků to došlo a začali se chovat slušně. Považuji to za úspěch.
Pojďme k příjemnějším věcem. Blíží se nejkrásnější svátky v roce. Jak prožívá Helena Vondráčková Vánoce?
Opravdu jsou to nejkrásnější svátky a ty si užívám. Jenomže letos to bude docela hektické… No, loni to vlastně bylo taky hektické…
A předloni také…
(Smích.) Máte pravdu. Nicméně v době svátků budu mít volno, budu si užívat domova, všechno si ozdobím, napeču a něco dobrého uvařím. Naplánovali jsme si s manželem, že se podíváme na všechny filmy, které jsme během roku nakoupili a ještě jsme neměli čas se na ně podívat. Budeme chodit na procházky s pejskem, protože pomalu nám zase začíná rošťačit. (Smích.)
Jaké jste měla vánoce jako holčička?
Krásné. Měli jsme nádherné dětství. Celý dům voněl. Nejlepší měla maminka košíčky. Ty byly! Musela je schovávat, protože by se vánoc nedočkaly. (Úsměv.) Pamatuju si, že od tatínka jsme pravidelně dostávali knížky a hudbu. Jsou to krásné vzpomínky.
Pamatujete si na dárek, který vám vyrazil dech?
Byl od mého muže. Nedokázala jsem ho identifikovat. Dostala jsem zvláštní brašnu, která připomínala rybářskou, ale trochu buclatější. Vůbec jsem nevěděla, co můžu čekat. Když jsem dárek otevřela, byl to vysavač listí. (Smích.)
Máte praktického muže…
Velmi. Rád mi ulehčuje práci. Kromě toho mi obstaral automatickou sekačku trávy, která vypadá jako z jiné planety. Sama jezdí po zahradě a vy nemusíte vůbec nic.
Docela by mě zajímalo, co najdete pod stromečkem letos.
(Smích.) Tak to jsme dvě.
-4°C
-2°C
