VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zlínský Človíček aneb Rastaman v plenkách

Zlín - Městské divadlo Zlín věnovalo svou první letošní premiéru dětskému divákovi. V neděli 20. ledna se proměnilo zlínské jeviště na pomyslnou pravěkou džungli plnou barev a zvuků. Inscenace O človíčkovi vznikla na motivy knih Zdenky a Pavla Teisingerových a stejnojmenného večerníčku.

23.1.2013
SDÍLEJ:

Pohádka O Človíčkovi v Městském divadle ve Zlíně.Foto: DENÍK/Jan Karásek

Režie se zhostila umělecká šéfka divadla Hana Mikolášková s vervou sobě vlastní.

Pozornost dětského diváka přitáhne hned na začátku scéna zahalená dýmem a uhrančivý hlas Arnošta Goldflama, uvádějící do děje. Tvůrcům se velmi vtipně podařilo zasadit děj odehrávající se před mnoha miliony let na dětská hřiště počátku 21. století.

Pomocí klouzačky, trampolíny, bazénku s barevnými míčky a jiných průlezek se podařilo vytvořit prostor vhodný jak pro opici a šavlozubého tygra, tak pro fantazii současného dítěte, kterému už k tomu mnoho příležitostí nezbývá.

Na „liáně" vytvořené ze zavěšené šály předvedla několik akrobatických kousků Marie Vančurová coby Opice, a sklidila tak obdivný potlesk, který však nebyl během představení jediný.

K nadsazené současno-pravěké atmosféře dopomáhala i hudba skupiny Čankišou, která je svým charakterem opravdu dobově, žánrově i původově nezařaditelná, ke Človíčkovi však možná právě proto seděla velmi dobře.

Horší to bylo s písničkami, které během představení zazní v podání herců.

Nejenže nám postavy najednou vystoupí ze svých rolí, vlci a tygři začnou mluvit plynnou češtinou, ale navíc to vypadá, jako by nikdo z nich neuměl zpívat. Texty písní založené na jednoduchosti ztrácejí vtip a kromě závěrečné písně působí spíše jako recitály.

Sice je obecně známé, že dětské pohádky by měly být prošpikované veselými songy, asi aby diváčci neusnuli, ale v tomto případě bylo i to málo, co zaznělo, mnoho.

Postavy Človíčka se zhostil Roman Blumaier zřejmě nejen kvůli fyzickým předpokladům. Od prvních momentů, kdy se jeho huňaté pantoflíčky a vzápětí i dredatá hlava a kožešinové kalhotky připomínající pleny vynoří zpoza balvanu, vytváří naivně milou postavu, jako ji známe z večerníčku.

Své strachy, objevy, ale i hrdinství a výhry prožívá se samozřejmostí, která právě jiným hrdinům chybí. Človíček si už ze své podstaty na nic nehraje, nemá si před kým na co hrát, proto může být jeho příběh připodobněním prvních pár let života každého z nás, kdy objevujeme nejdříve své vlastní prsty, potom okolní svět, ve kterém nacházíme buď přátele, nebo bojujeme se šavlozubými tygry.

Človíček se postupně učí mluvit, objevuje předměty a s nimi i slova, kterými je pojmenovává. Vznikají tak jednoslovné výrazy, jež dokážou velmi vtipně glosovat situaci jako „prakuře", „krám" nebo alergizující „prapyl", kvůli kterému Vlk kýchá.

„Človíček si už ze své podstaty na nic nehraje, nemá si před kým na co hrát."

S podobnými aktualitami se setkáváme u dříve zmiňovaného Šavlozubého tygra v podání Radovana Krále. Ten ztvárňuje svou roli podobně, jako by hrál italského modela pokoušejícího se ulovit fotografa. Když mu Človíček pomůže od bolavého zubu, přetváří se na Kocoura věrně imitujícího svůj zvířecí vzor, což velmi pobaví nejen majitele koček.

Marie Vančurová v druhé půlce předvedla své krásné nohy na podpatcích coby Človíčka a pobavila svou jasně vymezenou ženskou úlohou, která bez přetvářky dává najevo „o co jí jde", což je v současnosti nevídaná vlastnost. U postavy Vlka dochází k problému s určením totožnosti. Snad by Markovi Příkazkému lépe vyhovovalo hrát šelmu kočkovitou, protože k tomu jeho výraz velmi často spadal.

Dokonce i v případě kostýmu, které jinde symbolicky naplňují představy o té které postavě, jej tvůrkyně Zuzana Přidalová příliš zženštila, proto téměř celou první půlku není jasné, o kterou postavu se jedná.

Divadelní ztvárnění pravěkého Človíčka ve zlínském Městském divadle je zábavnou podívanou pro děti i jejich rodiče, odkud si navíc kromě zážitků odnesou i nápaditou stolní hru v podobě programu. Už se těšíme na příští podívanou.

Autorka VENDULA HRAVÁ je spolupracovnicí Zlínského deníku

Autor: Redakce

23.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hokejisté Aukro Berani Zlín (v modrém) v nedělním 13. kole doma vyzvali plzeňské indiány.

V neděli na hokejové Berany v 15 hodin, pak na Fastav. A za polovinu!

Divoké prase - ilustrační foto.

Policejní odstřelovači v akci

Kdo bude stotisícím divákem Městského divadla ve Zlíně?

Stotisícího diváka 72. sezony očekává v pátek Městské divadlo Zlín.

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

Startuje soutěž Chance být hvězdou. Točte a posílejte videa

Parádičky, skvostné góly. Bláznivý maskot, hluční fanoušci (a sličné fanynky). To všechno přináší fotbal. A právě dnes startuje soutěž, jež určí, kde najdete ty nejzajímavější borce.

AKTUALIZUJEME

OBRAZEM: Hubertova jízda

Svátek svatého Huberta připadá na 3. listopadu, v různých jezdeckých stájích se ale konají Hubertovy jízdy jako připomínka parforsních honů často již od konce září.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení