Znáte sváteční tradice? Nazdobte kraslice, upleťte si tatar

Proutek či tatar

Znázorňuje životodárnou sílu. Chlapci šlehají dívky nebo i naopak, což jim mělo přinést po zbytek roku sílu, nový život a vitalitu. Mělo to rovněž erotický podtext. Podle dochovaných zpráv se církev pokoušela o to, aby se v tyto dny nevykonávaly manželské povinnosti.

Vejce

Je symbolem nového života. Jaro přichází, zima je definitivně poražena. Za vymrskání (neboli darování vitality a síly) chlapci dostávají velikonoční vajíčko jako symbol přinášející nový život.

Vrkači, klepači, hrkači

Od Zeleného čtvrtka podle legendy zvony odlétly do Říma. Nezněly, a tak se chodilo hrkat. Vesnice se obchází po celý pátek a ještě v sobotu ráno, kdy hrkači vybírají peníze či sladkosti.

Šmigrust, mrskačka, šlahačka

Valašsko

Velikonoční pomlázce se na Valašsku nejčastěji říká šmigrust, mrskačka či šlahačka. Spletené pruty (nejčastěji vrbové) se na většině území Valašska nazývají tatary, na jižním Valašsku pak korbáče. Používají se též jalovcové větvičky (hlavně Horní Vsacko). Původně se na Valašsku používalo i rákosek či kořenů lékořice. Význam vyšlehání těmito jarními omlády je přenášení síly probouzející se vegetace na ženy (omládnutí, ozdravení, na Valašsku mělo zabránit i „oprašivění" a kožním chorobám ). Nechybělo ani polévání vodou, což mělo očistný význam.

Slovácko

Na Slovácku se používá pomlázka pletená z vrbového proutí. Nejčastěji z osmi proutků, ale plete se i z devíti nebo patnácti.

Pomlázka se nazývá od vesnice k vesnici jinak. Nejčastěji tatar, žila, korbáč, karabáč a kocar. Na pomlázku dívky chlapcům připevňovaly barevné pentle.

Věřilo se, že vrbové proutí, ve kterém na jaře jako v prvním začala proudit míza, přenese na člověka jeho ozdravnou sílu. Vrbové proutky se používaly i při vyhánění dobytka, účinek měl být přitom stejný.

Haná

Na Hané se konala v Pondělí velikonoční šlahačka (Holešovsko) označovaná také jako mrskot, šmekrust. Hned po odpolední mši pletli chlapci tatary, žily, nejčastěji z vrbového proutí. Hospodář vymrskal hospodyni, pacholek děvečku, bratr sestru. Smyslem mrskání bylo vyhánění zlého jazyka, ale také pamatování na očistec a obřadní přenos síly. Za odměnu dostávali chlapci barvená vajíčka. (mho)

Vyzkoušejte pět kroků k pomlázce z devíti vrbových proutků

1. K nejčastějšímu druhu tataru potřebujete devět ideálně vrbových proutků. Z osmi se plete a devátý poslouží jako rukojeť. Osm proutků složte dohromady. Devátý rozřízněte. Jednu část vsuňte mezi proutky a zbývající části ostatními omotejte.

2. Při samotném pletení se hodí něčí pomoc nebo třeba asistence svěráku, do kterého se rukojeť uchytí. Rozdělte proutí na dvě části. Čtyři proutky vlevo, čtyři vpravo.

3. Uchopte pravý vnější krajní proutek, přehněte doleva a vsuňte doprostřed mezi čtyři levé proutky.

4. Postup opakujte, jen změňte strany. Tedy nyní vložte levý, vnější krajní prut doprostřed mezi čtyři proutky napravo.

5. Postup opakujte, až dojdete ke konci proutků. Nezapomínejte poctivě utahovat, ale ne tak, aby hrozilo prasknutí prutu. Na konci se vše sváže mašličkou.

A je hotovo!

Jak nazdobit kraslici?

1. Nabarvit vejce například barvou na kůži nebo nastříkat barvou na kov. Nejideálnější je černá, modrá nebo hnědá cibulová, klasická zelená či červená.

2. Vezmeme si slámu z ovsa nebo ječmene, rozstřihneme stéblo a rozžehlíme pásek slámy žehličkou. Nenapařovat!

3. Vykrojíme nebo vystřihneme si různé tvary. Hranaté ostrými nůžkami, kulaté průbojníkem na kůži. Stříháme kosočtverce, trojúhelníky podle fantazie. Z tvarů se pak skládají různé obrazce květiny, růže, geometrické tvary.

4. Tvary lepíme na vejce lepidlem (Herkules, Duvilax). Potřou se jím na nelesklé straně a přenesou se na vajíčko špendlíkem a jemně se přitlačí prstem.

5. Začátečníci by měli pro začátek vystřihnout maximálně 200 větších tvarů, 300 700 miniaturních a větších tvarů je určeno profesionálům.

Zdroj: www.chytrazena.cz
Co se říká o hanáckých kraslicích?
- Že só toze fešácky. Te vajička hanácky. Vestrojeny zlató slámó. Proslavojó naši Hanó.

- Zdobení jedné slepičí kraslice = jeden den, křepelčí kraslice = 4 hodiny, pštrosí = jeden týden.