„Udělat to já, minimálně jeden zápas si nezahraji. Protože vím, jak to na unii funguje, neočekávám, že se tímto disciplinární komise bude nějak zvláště zabývat a spíše to zamete pod koberec," očekává verdikt příslušné komise rozladěný 28letý útočník Panterů.

Co se mezi vámi a Novotným stalo? Máte z tohoto útoku na vás nějaké následky?

Když jsem šel střídat, trefil mě schválně kolenem do stehna. Naštěstí se vše obešlo bez větších následků, na druhý den jsem tam ale měl koňara.

Přitom jeho zákeřnému faulu nic zvláštního nepředcházelo, žádná slovní přestřelka, nic, čím bych jej mohl vyprovokovat. Pokud ale nepočítáme sportovní stránku. Chvíli předtím jsem jej totiž dvakrát čistě připravil o míč, což zřejmě neunesl. Protože Novotného znám, vím, že na takové situace není zvyklý a neunesl to. Může tam být i něco z minulosti, kdy jsem ještě v dresu Vítkovic hrál s Bolkou. Každopádně to byl nefér zákrok.

Takže vás chtěl trefit?

Určitě. Moc dobře věděl, o koho se jedná, věděl, co dělá. Znám jej dlouho, potkáváme se na kolbištích už dobrých deset let.

I přes tento incident jste asi po dvojzápase v Boleslavi spokojen, ne?

Naše jedno vítězství je minimum, čeho jsme chtěli dosáhnout, proto je nepřeceňuji ani nepodceňuji. Nic není rozhodnuto, k postupu je potřeba ještě třikrát vyhrát.

Cítíte větší šanci uspět než před startem série?

Psychika může být zdánlivě na naší straně. Jsme si vědomi síly a podpory diváků v domácím prostředí, ovšem to může mít i opačný efekt – může nám to svázat ruce. Rozhodně nejsme favority, šance jsou vyrovnané. Je dobře, že jsme si dokázali, že i s nimi se dá uspět. Dál budeme makat a pokusíme se překvapit.

Co ukázaly první duely?

Ani jeden tým se nevyhne výpadkům, obraty nebudou něčím výjimečným, vyplatí se bojovat až do konce. Série bude vyrovnaná, ale nemyslím si, že se bude hrát pořád nahoru – dolů.

O víkendu hrajete dvakrát v Otrokovicích a fanoušci očekávají dvě vítězství.

Vzhledem k tomu, že naši příznivci jsou určitě namlsaní, mají vysoké očekávání, nečeká nás nic s medem. Zaplněná hala nás požene dopředu, což nás může svázat. Na druhou stranu je lepší hrát doma, na naší palubovce, která je pro soupeře specifická – více klouže a leskne se. Rozhodně je to pro nás výhoda. Musíme ale bojovat, jak je nám vlastní. Bylo by skvělé vyhrát oba zápasy, ty by nás hodně přiblížily semifinále.

O postupu tedy nepochybujete?

Všichni cítíme, že se série dobře vyvíjí. Moc toužíme postoupit do vysněného semifinále. Psychicky jsme na tom velmi dobře, cítíme velkou šanci.

Klub vypsal za postup finanční prémii. Je to velká motivace?

To je podružné, uspět chceme nezávisle na ní. V Otrokovicích nejsme navíc na to zvyklí, nedostáváme za naši hru žádné peníze, jsme ryzí amatéři. Navíc slíbená částka není nijak závratná, ale určitě je to milé.