Některá střetnutí dokonce celá prostál mimo hřiště. Sobotní vítězný duel proti ČZU Praha a hlavně pět přímých bodů z podání by mu mohly pomoci. „Na servisu se mi zápas povedl, ale je pořád co zlepšovat,“ uvědomuje si Krba.

Za čáru servisu jste se postavil patnáctkrát a na pět es jste neudělal ani jednu chybu. Byl to z pohledu podání váš nejpodařenější zápas v extralize?

Pokud jde o servis, tak ano. První dva sety jsem ho testoval, nekazil. Cítil jsem, že by mi mohl jít. Měl jsem i štěstí.

V útoku jste získal 13 bodů z 29 pokusů. Co říkáte na svoji úspěšnost?

Pořád se cítím bez šťávy, bez náboje. Ze začátku zápasu jsem si myslel, že skáču snad jen třicet centimetrů a dostal jsem čtyři poklice. Chce to najet do utkání lépe, třeba jako od druhého setu.

Dvě vaše smeče byly tak silné, že se blok po nich odrazil až do stropu. To jste byl na sebe tak naštvaný?

Taky. Nic jiného mi nezbývalo. Soupeř blokoval nízko, tak jsem musel přidat na výskoku a razanci.

Vyhráli jste hladce ve třech setech, ale trenér Macek vám bezprostředně po utkání vynadal…

Bylo to na místě. Když vedeme o devět bodů a ještě sehrajeme vyrovnanou koncovku, je to obrovská chyba. Měli jsme soupeře zamačkat do země. Někdo to musí vzít na sebe a otočit. Spoléhali jsme na Marka Novotného, že to uhraje z handy, ale nepovedlo se.

Tyhle úlety se vám stávají často. S ČZU dokonce ve dvou setech. Zkuste vysvětlit proč?

Hrozně moc je to o koncentraci, ale také o štěstí. Třeba teď s Prahou ve třetím setu soupeř vrátil jeden balon hlavou a zase jsme ho nechytli.

Povídáte si o těchto kolapsech v kabině?

K tomu skoro nejde co říct. Nejlepší je na to rychle zapomenout a hlavně se toho vyvarovat. Předtím se nám to stávalo v půlce setu okolo druhého technického oddechového času za stavu šestnáct. Musíme to ale odbourat, v play off by se nám to mohlo hodně vymstít. Tam se počítá každý zápas a takový jeden nepovedený set nás může stát postup.