26letý drobný forvard Michal Ďopan svůj úkol v prvním zápase splnil, proti Bohemians vstřelil svou premiérovou trefu. V Havířově však vyšel naprázdno (5:4 v prodl.).

„Když mi to nepůjde, rád se posadím. Jsem soudný člověk. Je to sport a s tím se musí počítat," tvrdí 26letý florbalista Michal Ďopan.

Jak se změnila extraliga?

Pořádně jsem nevěděl, do čeho jdu. Jsem na tom ale psychicky lépe, jelikož jsem o pět let starší. Obecně si však myslím, že úroveň extraligy šla trochu dolů, protože dobří hráči většinou odcházejí do zahraničí. A příliš se soutěž hráči nedoplňuje. Na pár zápasech jsem se byl podívat a kluci hráli výborně. Prohráli si je vlastními chybami a nekoncentrací sami. Přišel trenér Dan Folta a od základu se to změnilo. Doufám, že to bude šlapat dál.

Se spoluhráči se znáte?

Všichni se víceméně známe. Ještě před dvěma lety jsme hráli ve druhé lize proti sobě. S Matějem Koňaříkem jsem se zase potkal v Ostravě.

Nepřipouštíte si, že jste se vrátil po letech do extraligy?

Nemůžete si takové věci připouštět. Jen byste se zbytečně nervoval. Nejsem úplný flegmatik, ale musíte se soustředit na jiné věci. Nevleze se do hlavy všechno.

Jak vás tým přijal v kabině?

Nebyl problém. Se všemi jsem se znal. Určitě si k sobě najdeme cestu. Je to jako v životě. S někým to trvá déle, s jiným kratší dobu. Doufám, že jsem všechny přesvědčil, že by to mělo fungovat. Přišel jsem jako posila, nikoliv jako konkurence.

Otrokovice měly o vás zájem už v létě. Jak se celý váš přestup vlastně upekl?

Na sezonu jsem se těšil. Do Přerova se ale vrátili ze zahraničí kluci a ne že by si to nesedlo, ale nebylo to prostě ideální. Ztratili jsme nějaké zápasy. Navíc Kopřivnice je suverénní, neprohrála 12 zápasů v řadě. Snad to kluci zvládnou i beze mě. Také to neberou, že bych někam utíkal. Doma jsem se ale nudil. Skončil mi fotbal (hraje divizi za Přerov – pozn. aut.) a najednou jsem měl jeden trénink týdně. Ale doma jsem sedět na zadku nechtěl.

Je reálné setrvání v Otrokovicích i na delší dobu?

Domluvili jsme se, že si po sezoně sedneme. Nemůžete hodnotit po jednom tréninku.

Mají Otrokovice na to zahrát si vysněné semifinále?

Bude záležet, koho chytneme. Pokud budeme ve čtvrtfinále v laufu, může se stát cokoliv. Když tým bude nahoře, vyhecovaný, možné je všechno.