„Jo, myslíte, že jsem míče dobře zakončoval?" tázavě zodpovídal pochvalnou poznámku na svůj výkon. „Vždy to může být lepší, ale nechci si stěžovat. Porazili jsme favorita a já mám radost," vylíčil rozzářeně přece jen své pocity skromný 30letý hráč.

Jaký byl klíčový okamžik v cestě za vaší výhrou?

Když soupeř vedl v první sadě o šest bodů a náskok si nechal vzít. Znejistěl pak, nevěřil si, dělal chyby. My jsme nevěšeli hlavy, podařil se nám nějaký blok, nějaké eso, najednou jsme ztrátu stáhli a vybojovali koncovku.

Oproti minulé sezoně jste pak setrvali ve výborném výkonu po celé utkání. Čím to?

Oni šli prostě dolů. Nevybavuji si nikoho suverénního, spoléhali na nejmladšího hráče Džavoronoka a na to dojeli.

Hodně kazil na příjmu, když jste na něj podávali. To byla taktika?

Ano, vyšla výborně.

Nevyhráli jste ale jen díky chybám soupeře, hrál také kvalitně…

My jsme v tom prvním setu pořád věřili, bojovali naplno a pro mě je největší pochvala to, že jsme obrátili nepříznivý vývoj. My jsme všichni dělali body, nebylo jasné, kdo bude útočit, hráli jsme pestře. Pomohli jsme si jako tým a z toho jsem nadšený.