VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Porazil nemoc a na „stará kolena" je nejlepší obránce Ligy mistrů

Zlín /ROZHOVOR/ – Nejlepší sezonu ve své futsalové kariéře zažívá na „stará kolena" Ivo Světlík. Zkušený 37letý fotbalista, jenž si ve velkém fotbale zahrál i druhou nejvyšší soutěž v dresu kroměřížské Slavie, totiž v uplynulém ročníku Celostátní ligy v sálové kopané v dresu SMR Plus Zlín vybojoval svůj druhý titul, byl nejužitečnějším hráčem finálového turnaje, aby vše završil obhajobou bronzových medailí na nedávném turnaji Ligy mistrů ve španělském Lloretu de Mar. Navíc byl korunován nejlepším obráncem prestižního klání.

28.5.2016
SDÍLEJ:

Ivo SvětlíkFoto: DENÍK/archiv

„Jsem šťastný. Několikrát jsem už byl ještě v dresu Slavičína v allstars, ale takovéto ocenění v konfrontaci špičkových evropských celků je pro mě velké vyznamenání, navíc si asi budu muset ještě přidělat poličku. (smích) Každopádně konec mé kariéry se konat nebude, neboť je přede mnou výzva v podobě obhajoby všech nedávno dosažených met," culí se hbitý fotbalista, který před pár lety kromě plastik obou křížových vazů vyhrál ještě důležitější bitvu, než kterou nyní opět pravidelně svádí na sportovištích. Dokázal porazit zhoubnou nemoc.

„Bylo to těžkých sedm měsíců, měl jsem i strach. Ale protože jsem optimista, tak jsem si i v této nelehké době dělal z řady věcí srandu. Popravdě jsem se snažil závažnost nemoci si nepřipouštět, fungoval jsem jako každý normální člověk. Po úspěšné léčbě jsem ale už změnil svůj pohled na život. Naštěstí zdraví nyní drží a mým životem je hlavně rodina – manželka Simona a desetiletá dcera Sára," dodal stále aktivní hráč Lužkovic, navíc trenér Fryštáku, který patří ke štikám krajského přeboru.

Řada vašich vrstevníků už dávno pověsila kopačky na hřebík. Neuvažoval jste už o tom?

(smích) Už od mých třiceti let všem říkám, že když získám titul, skončím. Ale vypadá to tak, že budu asi nesmrtelný jako brankář Hašek. Původně jsem chtěl končit jako Petr Čajánek, ale zase mě ukecali. Sice je časově složité vše skloubit – rodina, práce instalatéra, trénování, velký fotbal a sálovka, ale dokud budu mít síly a hlavně chuť, budu čutat do meruny.

Na jaře jste po 14 letech dosáhl na svůj druhý titul v sálové kopané se Zlínem. Jak chutnal?

S Jerevanem Slavičín v roce 2002 vždy bude první a nejsladší, navíc jsem tehdy dával proti Kladnu rozhodující gól (1:0). Těší mě také bronz ve futsale s Benagem Praha, ale letošní byl nejvíce překvapivý. Už mám hromadu druhých a třetích míst s Benagem Jestřabí, Voknem Kroměříž či Zlínem, o to více jsem dojatý. Manželka mě po všech útrapách se zraněními a nemocemi nabádala k většímu odpočinku, ale já fotbal prostě také miluji.

Zlín byl po porážce s Větřním na pokraji vyřazení už ve čtvrtfinále play-off. Co se tehdy stalo?

Měli jsme velké štěstí a prokázali větší bojovnost. Protože jsem tehdy byl s Fryštákem na soustředění, nemohl jsem jet k rozhodujícímu třetímu duelu na jih Čech. Kluci to ale zvládli parádně, a třebaže naše šance byla sotva třetinová, vyválčili vysněný postup na Final four. Vážil jsem si samotné nominace trenéra Zdeňka Juliny na něj, protože jsem i kvůli zranění odehrál jen polovinu zápasů základní části. Za to jsem mu slíbil získat jeho první titul. (smích)

Další velkou výhrou byl semifinálový skalp neúspěšnějšího celku soutěže Chemcomexu Praha.

Zde jsme mohli jen překvapit. V Chemcomexu mám z dob mé reprezentační kariéry mnoho kamarádů, ke kterým mám respekt. Můžeme je porazit, ale ne porážet. Po prvním prohraném zápase jsme se ale semkli a srdíčkem šťastný postup vyválčili. Klobouk před celým týmem dolů.

Třešničkou na dortu bylo finále, které jste ovládli až po penaltovém rozstřelu. Jak na něj s odstupem dvou měsíců vzpomínáte?

Když jsme před koncem řádné hrací doby vedli už o dva góly, věřil jsem v titul. Vlastní chyby a vyrovnání pár vteřin před koncem nás na chvíli dostaly do kolen. Naštěstí v prodloužení jsme zvedli hlavy a v penaltové loterii měli obrovské štěstí.

Ale vy jste kopat penaltu nešel. Proč?

Kluci mě poslali raději na panáka bylinného likéru pro zklidnění. Stejný postup zafungoval už v semifinále s Chemcomexem, proto nebyl důvod cokoliv měnit. (smích) Navíc asi klíčový gól-negól Tomáše Kleina už nikde než na internetu k vidění nebude. Prostě borec nakonec! (smích)

Jaké byly oslavy letošních úspěchů?

Ty největší, šílené byly po titulu ve Slavičíně, kde teklo hodně slivovice a skvělá partie to táhla dva dny. Letos to byly velké emoce, nadšení, někteří ještě nechápou, jak jsme toho dosáhli. I letos jsem si ale musel přesunout pondělní zakázky, bylo totiž co slavit.

Autor: Martin Břenek

28.5.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dělníci v Otrokovicích opravují chodník v části Trávníky, který je ve směru příjezdu od Kauflandu. Stávající dlažbu kompletně odstraňují.
5

Starý chodník byl už celý zničený, konečně ho opravují

Balóny nad Olomoucí.
46

FOTO, VIDEO: Balonová show ozdobila nebe nad Olomoucí. Podívejte se

ON-LINE: O bolestech zad i cvičení v práci

Co dělat, aby vás nebolela záda? Funguje Vojtova metoda i pro dospělé? A jak si třeba krátce zacvičit během pracovní doby? Nejen na to se můžete ptát vedoucí fyzioterapeutky Kroměřížské nemocnice Pavly Zemanové. Odpovídat vám bude středu 23. srpna v čase od 10 do 11 hodin.

AKTUALIZUJEME

Déšť krajské dožínky nepokazil, v průvodu se sešlo osm stovek lidí

Osm stovek krojovaných účastníků průvodu, dožínkové věnce pro hlavního hospodáře v kraji a samozřejmě bohatý doprovodný program: i letošní oslava sklizně se v Kroměříži o uplynulém víkendu vydařila.

Zoo se raduje z dalších mláďat

Chovatelé ve zlínské zoo mají další důvod k radosti. Početná šedesátičlenná kolonie plameňáků růžových se rozrostla o čtyři mláďata. Malí plameňáci se vylíhli na začátku července a díky skvělé péči rodičů zdárně prospívají. Stejně úspěšně se daří i dvěma malým samečkům u lemurů kata.

Pamětník Jiskry Otrokovice v první lize. Byl to malý zázrak, vzpomíná Gajdůšek

Už jsou v zapomnění. Většina z nich ani nežije. Byli to přitom oni, kdo před 53 lety do Otrokovic přinesli slávu. Na malém stadionku se na škváře kopala první liga. V sezoně 1964/1965 jezdily do míst současného moderního sportovního areálu na Baťově hvězdy tehdejší doby Tomáš Pospíchal, Andrej Kvašňák, Josef Masopust nebo Ivo Viktor.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení