VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tomáš Pospíšilík vládne českému autokrosu

Zlín – Tomáš Pospíšilík se v nejkratším možném termínu usadil mezi domácí autokrosařskou elitou. Nic na tom nemění ani fakt, že talentovaný jezdec z Hrobic na Slušovicku dosáhl teprve před půlrokem plnoletosti.

25.7.2012
SDÍLEJ:

Tomáš Pospíšilík se závodní vozem před radnicí ve Zlíně.Foto: DENÍK/Jan Karásek

Už v loňské sezoně ale získal titul pro mistra republiky v kategorii Buggy 1600 a letos si začíná podmaňovat i mistrovství zóny střední Evropy v královské třídě.

„S tak rychlým nástupem jsme opravdu nepočítali. Od začátku jsme se chtěli hlavně učit a na výsledky jsme vůbec nehleděli. Samozřejmě jsme ale rádi, že se nám tak daří, drží se nás i štěstíčko a věříme, že nám to ještě chvíli vydrží," přeje si otec úspěšného závodníka a zároveň manažer celé stáje AOP racing klub Lubomír Pospíšilík.

A byl to právě on, kdo celý projekt uvedl v život. Svou vášní k motorismu se nikdy netajil a brzy do toho zatáhl i svého syna Tomáše. „Když bylo Tomášovi dvanáct let, půjčili jsme si na jeho přání první buginu a s tou vyrazili na závod. A hned při své premiéře si Tomáš přivodil své dosud jediné vážné zranění. Mezi volant mu zapadla ruka a nadvakrát se zlomila," vzpomíná Lubomír Pospíšilík.

Jeho syn však prokázal náturu a srdce bojovníka. S rukou zpevněnou v dlaze a po utišující injekci chtěl v závodě pokračovat. „Řekl mi, že to odřídí i s jednou rukou. V tu chvíli jsme věděli, že jsme ztraceni," uvedl s nadsázkou manažer týmu AOP racing klub, jenž jako správný nadšenec neměl daleko od slov k činům a syna povzbudil.

V šestnácti letech pořídil Tomášovi soutěžícímu mezi juniory závodní auto pro třídu Buggy 1600, ale už tenkrát věděl, že tímto stylem nelze pokračovat. „Bylo to příliš nákladné, proto jsme se před loňskou sezonou rozhodli, že si necháme postavit svoje vlastní auto s motorem značky Škoda a s ním jsme hned získali titul," pochvaluje si správnost tohoto kroku Lubomír Pospíšilík.

Na seznámení s novým strojem přitom zbývalo pouze minimum času. „Ráno o půl páté před prvním závodem mechanici dostavěli auto, stihli jej připravit pro přejímku a půl hodiny nato už Tomáše čekal první měřený trénink. Učit jsme se museli za pochodu, přesto se nám povedlo něco neuvěřitelného," kroutí ještě dnes nechápavě hlavou manažer týmu.

S tímto vozem brázdí Tomáš i letos evropský šampionát, na domácích tratích ovšem poutá pozornost se speciálem osazeným motorem BMW 2500, což zároveň značí jezdcův přestup do královské kubatury SuperBuggy. A z přechodu mezi zkušené a zavedené autokrosařské osobnosti měl manažer týmu po právu trochu obavy.

Ty se však v průběhu tohoto ročníku zatím ukazují jako liché. Vždyť v domácím šampionátu má coby nováček královské třídy dvě kola před koncem velmi solidní náskok jedenácti bodů. S dvoubodovým náskokem vládne i zóně střední Evropy. Kromě samotného jezdce má na tom nemalou zásluhu i konstruktér vozu Ladislav Hanák, dvojnásobný mistr Evropy v kubatuře Buggy 1600, jehož jezdeckou kariéru přerušilo zranění.

„Chtěli jsme postavit auto, které nebude tak těžké a půjde Tomášovi dobře ovládat. Některé jiné týmy zajišťují výkon motoru velkou hmotností auta, to je však méně poddajné, čemuž jsme se chtěli vyhnout. Tomáš je totiž velký talent, má cit a byla by škoda toho nevyužít," prozradil Hanák.

Že ale půjde vše natolik rychle a výsledky se dostaví téměř na počkání, nečekal ani on. „Tomášovi nechyběla rychlost ani cit. Z toho jsem před začátkem sezony strach neměl. Chyběla mu jen zkušenost se soupeři a s novým vozem. Trochu jsem měl tedy obavy o jeho spolehlivost a pravidelné dojíždění. On to však zvládá na výbornou," ocenil i konstruktér jezdecké kvality 18letého talentu.

Ten měl před sebou v tomto ročníku ještě jednu výzvu v podobě rallye. Pod dojmem posledních událostí však po dohodě se svým otcem od tohoto kroku prozatím upustil. „Pro mě jako pro tátu je velmi složité, abych klukovi řekl, ať si jde klidně závodit. Tento rok je hodně černý, o čemž svědčí nedávná tragédie v Itálii či u nás na Bohemce. V tuto chvíli jsme tedy na vážkách," přiznal závěrem Lubomír Pospíšilík.

Úřadující mistr republiky přiznává: Přístup soupeřů se změnil

V posledních dvou sezonách patří mezi štiky domácího autokrosu. V královské kubatuře poráží i zkušené borce a své dokáže říct také v evropském šampionátu. Ne nadarmo si teď dávají soupeři na Tomáše Pospíšilíka pořádný pozor.

Jak vůbec reagují někdejší vládci domácího autokrosu na váš razantní nástup?

Před začátkem sezony bylo vše v pohodě a chovali jsme se k sobě jako kamarádi. Pak se vše změnilo. Lidsky i na trati.

Můžete to nějak specifikovat?

Raději ne. Je to příliš citlivá otázka. Na druhou stranu chápu, že třeba pro takového Petra Bartoše, který má devět domácích titulů, to musí být asi hodně těžké, když jej začíná porážet někdo tak mladý, jako jsem já.

Jak se zpětně ohlížíte za loňským titulem, čekal jste jej?

Byla to pro nás velká neznámá, proto jsme neměli ani žádná velká očekávání. S novým vozem jsme odjeli první ostré metry teprve v kvalifikaci úvodního podniku sezony. Chtěli jsme se však rychle učit a co nejdřív se dotáhnout na špičku. Tento plán nakonec vyšel nad očekávání dobře.

A letos?

Zase jsme se posunuli někam výš, proto jsme si před sebe nedávali žádné závratné cíle. Jezdím s novým vozem, poznávám nové soupeře, učím se závod od závodu, ale celý tým odvádí výbornou práci a díky tomu už dnes můžeme porážet i starší a zkušenější soupeře.

Jak náročný je váš program?

Za rok odjedeme u nás a v Evropě okolo dvaceti závodů. Na cestování i přípravu je to hodně náročné. Stále se však zlepšujeme, zajíždíme čím dál rychlejší časy a to nás všechny žene vpřed.

Závodíte ve dvou autech současně, což je rarita. Jak zvládáte přesedlat z jednoho vozu na druhý?

Není to až takový problém. Auto se liší jen hmotností a výkonem. Jinak jsou si podobná.

Kolik toho najezdíte mimo závody?

Není toho moc. Jen když je potřeba něco nového vyzkoušet a otestovat. Třeba letos jsme v Přerově měli asi čtyři testovací půldny, během nichž jsme najezdili pokaždé něco okolo deseti okruhů.

Nebolí vás už z toho neustálého skákání celé tělo?

Zatím si nemám nač stěžovat. Zvládám to dobře. Vyhýbají se mi větší zranění, což je důležité. Naposledy jsem měl zraněné koleno a hned při prvním startu kariéry zlomenou ruku. Jinak jenom pár drobných bolístek a odřenin.

Autor: Robert Štach

25.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jak reklamovat koupený dům či byt

Dělníci v Otrokovicích opravují chodník v části Trávníky, který je ve směru příjezdu od Kauflandu. Stávající dlažbu kompletně odstraňují.
5

Starý chodník byl už celý zničený, konečně ho opravují

FOTO, VIDEO: Balonová show ozdobila nebe nad Olomoucí. Podívejte se

Nebe nad krajským městem v pátek podvečer ožilo pestrobarevnými balony. Hromadný start z Olomouce se už podruhé stal součástí balonové fiesty, která se o tomto víkendu koná na Bouzově na Olomoucku.

ON-LINE: O bolestech zad i cvičení v práci

Co dělat, aby vás nebolela záda? Funguje Vojtova metoda i pro dospělé? A jak si třeba krátce zacvičit během pracovní doby? Nejen na to se můžete ptát vedoucí fyzioterapeutky Kroměřížské nemocnice Pavly Zemanové. Odpovídat vám bude středu 23. srpna v čase od 10 do 11 hodin.

AKTUALIZUJEME

Déšť krajské dožínky nepokazil, v průvodu se sešlo osm stovek lidí

Osm stovek krojovaných účastníků průvodu, dožínkové věnce pro hlavního hospodáře v kraji a samozřejmě bohatý doprovodný program: i letošní oslava sklizně se v Kroměříži o uplynulém víkendu vydařila.

Zoo se raduje z dalších mláďat

Chovatelé ve zlínské zoo mají další důvod k radosti. Početná šedesátičlenná kolonie plameňáků růžových se rozrostla o čtyři mláďata. Malí plameňáci se vylíhli na začátku července a díky skvělé péči rodičů zdárně prospívají. Stejně úspěšně se daří i dvěma malým samečkům u lemurů kata.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení