Kliknutím zvětšíteVe 33 letech a při pětačtyřicátém grandslamovém startu si zlínská tenistka Renata Voráčová přepisuje osobní maximum a po dvou účastech mezi šestnáctkou nejlepších (2012 French Open a 2014 Wimbledon) si poprvé zahraje semifinále této prestižní soutěže. S Japonkou Makoto Ninomiyaovou ve Wimbledonu v pátek odpoledne vyzvou devátý nasazený pár Hao-Ching Chan, Monica Niculescu. „Maximálně si to užívám, neboť v současné obrovské konkurenci není snadné se prosadit ani ve čtyřhře. Třebaže to zní jako klišé, opravdu jdeme zápas od zápasu, užíváme si každý balón na dvorci. To je náš cíl. Bavit se naší hrou a nechat na dvorci to nejlepší,“ dušuje se hráčka z Hvozdné na Zlínsku, kde také trénuje se svým dlouholetým koučem Liborem Šubertem. „Má rodina a nejbližší vše sledují na dálku doma.
Zde ve Wimbledonu jsem pouze se svým koučem, ke kterému se v průběhu Grand Slamu přidala i má psycholožka Eva Šauerová,“ upřesnila Voráčová, pro kterou tak po posledních dnech se tráva stává nejoblíbenějším povrchem. „Doteď tomu tak zcela nebylo, ale už to asi tak vypadá,“ směje se dobře naladěné a již nyní spokojená zlínská tenistka, 58. hráčka žebříčku WTA ve čtyřhře.
Sezonu jste začala s deblovou partnerkou Schuursovou, pak jste jich dost vystřídala. Kdy a proč vznikla spolupráce s o 10 let mladší a o hlavu menší Japonkou Ninomijaovou?
Opravdu jsem s Nizozemkou Schuursovou ukončila spolupráci a začala si vyhledávat partnerky do čtyřhry podle jiného klíče, dle programu, ne na dlouhodobou spolupráci. S Japonkou Ninomiyaovou jsem plánovala hrát již dříve, ale byla zraněná a měla nucenou pauzu. Až týden před Wimbledonem v Southsea jsme se postupem do semifinále rozehrály a vyplatilo se. (úsměv)
Jaké má mladá Japonka největší přednosti?
Největší její předností je rychlost, a že jsme tak daleko je výsledek společné chemie na kurtu i mimo něj.
Mezi čtveřicí nejlepších je i o dalších 10 let starší Češka Peschkeová. Znamená to, že k úspěchu je důležité mít v páru „vyzrálou“ spoluhráčku?
Určitě je dobré, když v páru je zkušenost a někdo z hráček dvojici řídí a v důležitých momentech dokáže uklidnit a podpořit tu druhou méně zkušenou. I proto nám to asi tak klape. (smích)
V semifinále vás čeká Niculescu a Chan mladší. Už jste je někdy porazila?
Střetla jsem se s nimi již několikrát, ale vždy hrály s jinou partnerkou. Jak jsem již říkala, v dnešní konkurenci není nic jednoduchého, šance jsou vyrovnané. Rozhodnou maličkosti.
Na velký grandslamový úspěch jste čekala dlouhých 16 let, co se pohybujete ve velkém tenisu. Věřila jste ještě v něj?
Kdybych nevěřila, tak bych již dávno skončila. Dávám tenisu stále vše, cítíme se skvěle. Již rok se seriózně věnuji jen čtyřhrám, důvodem byly mé zdravotní problémy s rukou, které jsou již naštěstí pryč. Nyní se cítím zdravá a silná, tenisu si maximálně užívám.
Nyní bude zřejmě snazší hledání partnerek pro další turnaje. Je ale někdo, s kým byste si ráda někdy zahrála?
Nemám žádnou konkrétní vytouženou partnerku. Je to o komunikaci a porozumění na kurtu i mimo něj. Není to o jménech. Tím se dál budu řídit. (úsměv)
Měla jste vůbec čas během dvou týdnů vidět jiné zápasy Wimbledonu?
Bohužel jsem zápasovým a tréninkovým vytížením maximálně vytížená a neviděla nic.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
