Zraněná Salčáková: V kotli jsem seděla poprvé

Společně se svým přítelem Ondřejem Mikou, jenž hájí barvy extraligového Zubří, a příznivci valašského klubu totiž interligovým hráčkám vytvořili parádní „kotel“ a pomohli získat skalp lídra interligy Michalovců (33:26).

„Od holek vím, že byly z našeho fandění nadšené, hned se jim prý hrálo lépe. Zlínské komorní prostředí není totiž pro hráčky dvakrát příjemné. Diváci zde sice chodí, ale ozvou se jen tehdy, když se něco podaří,“ lituje Salčáková.

Nápad pozvat fanoušky Zubří, kteří jsou zvyklí hlasitě povzbuzovat téměř celý zápas, vzešel od trenéra Aleše Kořínka.

„Nejednalo se o ortodoxní fanoušky zuberské házené, které jim můžeme jen závidět, ale kluky, jenž Aleš v mládežnických kategoriích trénoval. Poprosil je tedy, jestli by nepřišli zlínským divákům ukázat, jak se fandí. Navíc už dlouhodobě funguje užší spolupráce mezi naším klubem a Zubřím, například v rámci Štěpánská exhibice jsme proti sobě odehráli několik utkání,“ poukázala házenkářka, podle které byla tato zuberská výpomoc spíše výjimečnou akcí.

„Přislíbili sice ještě příjezd na play off, ale protože většina má klubové povinnosti, bude záležet na termínech,“ pokrčila rameny.

„Ještě lepší by bylo, kdyby vznikl náš, zlínský, kotel. To ale vzhledem ke konkurenci sportů ve městě bude složité. Na nás se chodí dívat hlavně rodiče a trenéři, mnoho skalních fandů nemáme,“ smutní 24letá hráčka.

Novou roli si přesto Salčáková v neděli náramně užívala.

„V kotli jsem seděla poprvé. Bylo zajímavé především sledovat známé okolo, překvapila mne jejich emocionalita. Bylo to zábavné,“ vzpomíná hráčka.

„Osobně jsem s fanděním problém neměla. Spíše mému příteli chvíli trvalo, než jej všichni okolo strhli k hlasitějšímu projevu,“ směje se. „Rozšířit základnu zuberského fanouškovského kotle v plánu nemám, můj hlas by v něm stejně nevynikl. Pokud mi to ale čas dovolí, jezdím pravidelně do Zubří na zápasy,“ potvrdila.

V těchto dnech se však ze všeho nejvíce soustředí na svůj návrat na palubovku, kde absentuje již od října. Stále se totiž dává dohromady po operaci pravého kolena.

„Už je to dlouho a v hledišti mě hodně svrbí ruce, hlavně když se na palubovce nedaří. Tak ráda bych holkám pomohla,“ přiznává křídelnice, která volného času využila k plnění školních povinností.

„Už finišuji, až na jednu zkoušku z češtiny mám vše hotové,“ hlásí.

Na palubovku by se měla stihnout vrátit před startem play off, kam má Zlín osm kol před koncem našlápnuto.

„Nyní hlavně posiluji stehenní sval, který má kolenu pomoci. Během čtrnácti dnů bych konečně měla začít trénovat i s balonem a do měsíce bych se ráda zapojila do hry,“ dodala Kristýna Salčáková.