Na ukrajinských učilištích je daleko větší zájem o učební obory typu strojař, zámečník či stavař než u nás. Sdružení podnikatelů Zlínského kraje proto připravilo projekt spolupráce se čtyřmi školami.

„Jsme připraveni nabídnout od příštího roku jejich absolventům ve firmách Zlínského kraje roční stáže,“ přiblížil předseda Rudolf Chmelař.

Dodal, že by do projektu rád zařadil třicet až čtyřicet vyučených mladých lidí s nejlepšími studijními výsledky. Konkrétní učně si nechá doporučit od ředitelů učilišť.

„Z důvodu počátečních jazykových bariér a nutnosti školení ve firmách jich nelze vzít více. Je ale dost možné, že se jim na Zlínsku za výhodných podmínek zalíbí a zůstanou v našem kraji déle než jeden rok,“ míní Chmelař.

Podle mluvčí zlínského Úřadu práce Miriam Majdyšové by neměli mít účni problém s povolením k práci a dlouhodobému pobytu.

„Cizince mohou firmy přijímat na pozice, které nelze obsadit našimi občany, což v tomto případě platí. Povolení k pobytu bývá potom spojeno s možností zde pracovat,“ vysvětlila Majdyšová.

Strojírenské firmy v kraji jsou nabídkou potěšeny. Podle finančního ředitele Slováckých strojíren v Uherském Brodě Vladislava Ondrůška je nábor Ukrajinců jednoznačná reakce na náš trh pracovních sil. „Považuji to za velmi dobrý návrh. Permanentně totiž poptáváme padesát až sedmdesát strojařů,“ přiblížil Ondrůšek.

Dodal, že konkrétně ukrajinských učňů by mohly Slovácké strojírny vzít asi třicet. „Je potřeba je totiž zaškolit a než budou zruční, může trvat i půl roku. Proto bych volil variantu deset lidí na první tři měsíce a potom desítky postupně přibírat,“ vysvětlil Ondrůšek.

Ani zlínská společnost Tajmac – ZPS se žádným možnostem, jak získat nové strojaře, nebrání. „Tento nápad může být velice úspěšný při tom dlouhotrvajícím nedostatku. Kolik konkrétních učňů bychom případně vzali, ale zatím nelze říct,“ sdělila personalistka Jarmila Laštůvková.

Přiznala, že dosud prý zaměstnávali ze zahraničních pracovníků jen Slováky, ale nyní už musejí nabírat i zaměstnance jiných národností.

Pět až deset učňů by našlo uplatnění také ve vsetínské firmě TES, která vyrábí motory a generátory. „Konkrétně máme stále nedostatek obráběčů kovů. U Ukrajinců by mohlo být výhodou, že nejsou členy Evropské unie. Vyřizují si tudíž povolení pro jednu konkrétní firmu,“ objasnil ředitel managementu jakosti Dušan Spáčil.

V posledních statistikách, které eviduje zlínský úřad práce za celý kraj, by firmy rády zaměstnaly více než tisícovku lidí strojírenského zaměření. O tyto učební obory není příliš velký zájem už však mezi žáky základních škol. Lidé pracující v těchto profesích si přitom vydělají přes dvacet korun tisíc hrubého.