Během své návštěvy irácký arcibiskup přiblížil posluchačům, čím si od loňského června prošli křesťané v oblastech dnes ovládaných takzvaným Islámským státem, i to v jakých nelidských podmínkách tam křesťané momentálně žijí.

„Naše současná zkušenost s muslimskými fanatiky, začala invazí do města Mosul po ostudném stažení se irácké armády, která tam za sebou zanechala zbraně. Ty se dostaly do rukou džihádistů," popsal irácký arcibiskup nesnesitelný život křesťanů po invazi džihádistů do Mosulu.

Jejich nečekaný příchod přiměl podle jeho výpovědi většinu křesťanů i muslimů k opuštění města Mosul do neznámých končin. K tomu došlo v noci z 9. na 10. června loňského roku.

„Následující den našli křesťané útočiště v křesťanských vesnicích v oblasti Ninive, zatímco muslimové zůstali bez přístřeší, s výjimkou několika málo případů, jimž se podařilo dostat do Erbilu, hlavního města Kurdistánu," popsal arcibiskup ve vyhnanství, zoufalou situaci v Mosulu, která není ani dnes dobrá a stabilní.

Při setkání se studenty Stojanova gymnázia Velehrad však neztrácel optimismus, přestože málokdo dnes dokáže odpovědět na otázky, co se stane po odchodu džihádistů a návratu křesťanů z vyhnanství?

Budou mít křesťané vůbec odvahu se vrátit do svého rodného prostředí? Bude možné soužití s jejich sousedy – muslimy, považovanými za džihádisty?

„Jsme lidé míru, nechceme, nyní ani v budoucnu, aby se naše vesnice proměnily v bitevní pole. Přejeme si návrat domů, jakmile to bude po odchodu muslimských fanatiků a neúspěchu jejich ideologie jen možné," vyslovil přání irácký arcibiskup, který na poutní Velehrad dorazil v doprovodu svého sekretáře Majjeda Ataly a sekretáře arcibiskupa Jana Graubnera pátera Petra Gatnara.

Rozhovor s iráckým arcibiskupem přineseme v příloze Slovácké noviny 20. května.