Reforma vyškrtla deset dnů

„Přestupný rok je definován jako atypický kalendářní rok, který má délku 366 dní na rozdíl od typického kalendářního roku, který trvá 365 dní. Tuto anomálii způsobuje nesoulad juliánského a gregoriánského kalendáře, které se snaží počítat běh času podle cyklů, které jsou navzájem nesoudělitelné,“ objasňuje.

Jedná se o rotaci Země kolem vlastní osy, dobu oběhu Měsíce kolem Země a dobu oběhu Země kolem Slunce v návaznosti na kalendářní dny, měsíce a rok. „Juliánský kalendář byl zaveden jako reforma starořímského kalendáře o 355 dnech, který byl doplněn pomocným měsícem mercedoniem o 28 až 29 dnech, vloženým bez předem stanovených pravidel Juliem Caesarem v roce 45 př. n. l., a byl koncipován jako sluneční,“ říká Jakub Koukal.

Julius Caesar prý k vytvoření kalendáře využil znalostí alexandrijských astronomů a stanovil délku roku na 365,25 dne. Mimo to navrhl i schéma vyrovnání kalendáře.

„Obyčejný rok měl mít délku 365 dní a každý čtvrtý rok měl být o jeden den delší. Právě takto vznikl přestupný rok. Problémem takzvaného kánobského kalendáře však bylo, že tropický rok, což je rozdíl mezi dvěma po sobě následujícími průchody středu Slunce jarním bodem, netrvá přesně 365,25 dne, ale 365,2421956 dne, což způsobuje nepřesnost, která znamená i při použití přestupného roku zpoždění o jeden den za 133134 let,“ nastiňuje odborník.

V šestnáctém století již začalo být opoždění patrné hlavně na dnech rovnodennosti, proto roku 1582 vyhlásil papež Řehoř XIII. reformu kalendáře a ten nový získal přívlastek gregoriánský. „Časová diference mezi tropickým rokem a juliánským kalendářem byla v roce 453 našeho letopočtu jeden den, roku 581 dva dny a v roce 1582 pak 9,809 dne,“ dodává astronom.

Reforma byla zavedena především z církevních důvodů. Velikonoční neděle už totiž nenásledovala po prvním jarním úplňku, což bylo pro církev nepřijatelné.

„Papež Řehoř XIII. tedy ve své bule z roku 1582 vyhlásil kalendářní reformu, kdy bylo vynecháno deset dní najednou a bylo stanoveno, že každý poslední rok století bude přestupný jen tehdy, pokud bude dělitelný číslem 400. A zároveň platí výjimka, která říká, že rok není přestupný, pokud je dělitelný číslem 100, jestliže ovšem nedochází ke kolizi s předchozí podmínkou dělitelnosti číslem 400,“ vysvětluje složitost výpočtu Jakub Koukal.

V dnešní době podle něj tvoří rozdíl mezi kalendářem juliánským a gregoriánským třináct dní, proto Vánoce v Rusku, Srbsku a jiných zemích řídících se ortodoxním, tedy juliánským kalendářem nastávají až za 13 dní po římskokatolických Vánocích.

„Přestupný den, který tvoří přestupný rok, je tedy do kalendáře přidáván proto, aby rok svou délkou co nejvíce odpovídal tropickému,“ říká astronom.

Ani tak ale nedochází k absolutní rovnosti. „Průměrný kalendářní rok, včetně přestupného a všech výjimek, má 365,2425 dne, tropický rok je definován číslem 365,2421956 dne, každý rok je tedy v průměru o 0,0003044 dne delší, než by měl být. Za 3285 let to bude rozdíl jednoho dne, to je v roce 4867. A pak nastane čas pro další reformu kalendáře,“ uzavírá s úsměvem astronom.