O tom, jaké okolnosti ho do malebných prostor opravené ořechovské památky přivedly, vysvětlil v rozhovoru pro regionální Deník.

Jezdíte do regionu často, nebo jste dnes udělal výjimku?

Přiznám se, že do zdejšího kraje jezdím skutečně velmi zřídka. Nikdy ale nezapomenu na dovolenou, kterou jsem strávil zhruba před patnácti lety v opuštěné hájence nedaleko Bojkovic. Stála na docela odlehlém místě, v překrásné přírodě. Tehdy jsem si řekl, že musím důkladně projít Bílé Karpaty, a také jsem to udělal. Příroda této krajiny je úchvatná, moc se mi tady líbí. Znám samozřejmě také Zlín, kde jsem často pracovně zajížděl.

Do Ořechova jsem přijel na pozvání majitele zámku pana Alessandra Alagii. O tom, jak zámek rekonstruoval, jsem hodně slyšel. Zámek jsem si prohlédl a je velmi hezky opravený. Pan Alagia ho navíc využívá velmi účelně, když nabízí prostory ke konání koncertů a podobných akcí. Příjemným lákadlem k návštěvě Ořechova byl i koncert uznávaných zlínských filharmoniků, kteří jsou zárukou mimořádné kvality.

Ke klasické hudbě máte tedy blízko?

Přesně tak. Já sice na žádný hudební nástroj nehraji, a ani nemám hudební sluch, přesto mám hudbu velmi rád. Vážnou hudbu mě naučili vnímat moji rodiče. Bavilo mě ji poslouchat už od raného dětství a líbí se mi dodnes. Mám rád skladby z období baroka, ale zejména klasicismu. Vynikající je například Haydn, Mozart, Beethoven, ale i Bach a čeští autoři. Smetana, Suk, Janáček, a Dvořák, to jsou skladatelé, kteří si právem zaslouží celosvětové uznání. Například v Británii jsem měl možnost poznat, že Leoš Janáček je tam skutečnou ikonou.¨

Kromě klasiky mám velmi rád i kvalitní jazz. Zejména ten původní, dřevní. Klasická hudba i jazz mi dávají možnost přemýšlet a velmi mě inspirují. Je mnoho věcí, které jsem si při poslechu této hudby ujasnil a uvědomil.

Poslouchám i populární hudbu, ale v tomto případě nedám dopustit na její hlavní pilíře, a to Beatles, Rolling Stones a některé další skupiny a interprety.

Pomohla vám inspirace z hudby i k nějakému mottu, které si s sebou nesete do své prezidentské kandidatury?

Ano, mé motto je „Změňme politiku". Domnívám se totiž, že v současné době je změna velmi důležitá, a my nesmíme tuto šanci propásnout. Jsem připraven měnit politiku s těmi, kteří mě případně zvolí, to znamená se všemi slušnými občany. Mám na mysli změnu v chování politiků, změnu v náhledu na korupci, zlodějinu a podobné nešvary. Připadá mi, že jsme podobné věci začali postupem času vnímat jako cosi běžného a že jsme v tomto ohledu tak trochu zanedbali výchovu. A od toho si musíme co nejrychleji odvyknout. 

Související článek

Ořechovským zámkem zněl Vivaldi i Mozart