Mezi zemědělci se najdou zastánci řepky, ale také ti, kteří ji na místních úrodných polích nevidí právě rádi.

Například zemědělec z Chropyně Zdeněk Vávra řepku pěstuje už téměř dvacet let.

„Zajímavé je to hlavně z finančního hlediska. Může být stejně výnosná jako obilí, ale je po ní větší poptávka," vysvětluje zemědělec. Od roku 1992, co začal s hospodařením, se prý nikdy nestalo, že by o řepku nebyl zájem.

„Dřív se v regionu běžně nedělala, ale my jsme ji seli hned od začátku, A i když ta cena dříve byla nižší, vždycky poptávka byla," upozorňuje.

S obilím to je bohužel jiné. „Byly i takové roky, kdy nám říkali, že to máme vysypat do Moravy," povzdechl si Vávra.

Setba řepky se jako každá jiná plodina řídí osevními postupy.

„Může být zastoupena tak, aby se na výměře pěstovala jednou za čtyři roky, protože jinak by tam žádná nenarostla, škudci by ji zlikvidovali," objasňuje Vávra.

I podle něj je zřejmé, že se řepky pěstuje mnohem více než před lety. Je to dáno poptávkou zpracovatelů

„Zemědělci musejí vyrábět to, co prodají. Těžko mohou pěstovat hrach, když ho nikdo nevykoupí," dodává zemědělec.

Se zaplevelením okolí podle něj není žádný větší problém. „Jasně, že když ji vozí náklaďáky, tak se to rozfouká a roste to pak všude možně," připouští ale Vávra.

Zemědělec Mojmír Stískal, vidí situaci jinak. „Je to problém, tady na rovinaté Hané je řepky příliš mnoho. Měla by se pěstovat spíš někde na kopečkách a ne tady na úrodných rovinách," tvrdí podnikatel z Třebětic. Sám řepku z osobního přesvědčení nepěstuje.

„Jednak to zapleveluje osevní postup, a taky je potřeba další chemie na ošetření. Navíc je to nepříjemné i pro zvěř," vysvětluje Stískal. Podle něj začal velký rozmach řepky se zájmem o biopaliva.

„Je to tržní plodina, která momentálně hodně vydělává. Záleží to samozřejmě na intenzitě ošetřování, jak hnojí a postřikuje, jestli se ta ekonomika potom rentuje nebo ne. Může mít třeba vysoký výnos, ale také vysoké náklady," uvažuje třebětický zemědělec, který nejvíce pěstuje cukrovou řepu.

Stejně tak se podle něj zvyšují zemědělcům náklady odplevelováním míst, kam se řepka zanese.

„Samozřejmě dá se to vyčistit, ale jsou to zase další finance," dodává Stískal.

Že se řepka snadno uchytí i v místech, kde nemá co dělat, dokazují i snímky Deníku z nábřeží v Kroměříži.

„V loňském roce došlo k navýšení hrází a zemina, která se tam dávala, obsahovala mimo jiné i semena řepky," vysvětluje správce kroměřížské zeleně Martin Posolda.

Zanesená semena přežívají v půdě klíčivá pět i více let. „V následujících letech se sečením ustanoví odpovídající druhová skladba ve které již řepka nebude," dodal správce.

I podle něj je množství osevu řepky sporné. „Problém tím například vzniká bohužel i včelařům, neboť se její pěstování v takové intenzitě a špatném střídání osevních postupů neobejde bez použití chemických prostředků škodlivých pro včely. To, co je následně v medu, souvisí samozřejmě i s námi," uzavírá Posolda.